← Beduin ← Články

Plaga ustoupil krajům a umožní jim přímo kontrolovat školské obory a jejich kapacity

15. 4. 2019

EDUin

Co přinesl týden 8. 4. – 14. 4. 2019

Krátce:

CERMAT poprvé zveřejnil zadání přijímacích testů v den, kdy je žáci psali. Je to výsledek dlouhodobého tlaku, který na úřady vyvíjel matematik Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data – odtajněno. Dříve se CERMAT zdráhal zadání zveřejňovat, a dokonce se oháněl autorskými právy. Ke stažení jsou testy zde (Cermat.cz).
Vlivní poslanci chtějí odložit povinnou maturitu z matematiky. Bojí se velkého počtu propadlých. Podle průzkumu MF Dnes je nemalá část poslanců (zejm. Pirátů) nalomena podpořit odložení (Česká škola), jiní ale chtějí start co nejdříve. O povinné maturitě z matiky psal kriticky také Ondřej Šteffl ze Scia. Povede podle něj k nechuti k předmětu (HN).
Jak změní novela zákona podobu maturit? Přečtěte si shrnutí z debaty EDUinspirace, na níž mluvili zástupci učitelů, středoškoláků a ministerstva školství. V diskusi se objevilo podezření, že odpůrci přenesení zodpovědnosti nedůvěřují části pedagogů. Řešilo se také, z jakého rozpočtu bude ředitel financovat učitele, kteří budou pracovat na zadání zkoušky.
DVTV: Petra Šubrtová – Ztrácíme zdravý rozum, vychováváme děti strachem, bojí se dělat chyby. Podívejte se na rozhovor s pedagožkou Petrou Šubrtovou, která loni získala 2. místo v ceně Global Teacher Prize Czech Republic. V rozhovoru na DVTV hovoří o tom, jak pracovat při výuce efektivně s chybou, nebo jak se liší české a finské školství.
Jak se staví rodiče ke školství a co ovlivňuje jejich očekávání? Hlavním faktorem pro výběr základní školy je kvalita lidí, kteří se o jejich děti budou starat a vzdělávat je, na tom se shodne 60 % rodičů. S rostoucím vzděláním pak rodiče častěji zmiňují způsob výuky, reputaci a přístup školy k žákům nebo rodičům. Vyplývá to z výzkumu Median pro ČvT (Varianty.cz).
O2 spouští program O2Chytraskola.cz. Školám pomůže v zavádění digitálního vzdělávání, rodičům a dětem umožní bezpečnější pohyb v online světě. Projekt společnosti O2, která je partnerem Global Teacher Prize CR, nabízí nejen videa a výzkumy, ale také grantový program pro základní školy zaměřený na financování školení digitální gramotnosti.

Výrok týdne:

„Za školu odpovídá její vedení, alfou a omegou je tedy kvalita ředitele, i když v médiích se více hovoří o kvalitě učitelů. O místo ředitele není v českých podmínkách velký zájem a ředitelé se většinou etablují z učitelů, kterých je v některých oblastech ČR také nedostatek. Zatím neexistuje žádná systematická příprava pro ty, kdo o funkci ředitele uvažují. Chybí také motivační systém, systém vyhledávání potenciálních budoucích lídrů a celkově systematická práce jak s těmi perspektivními budoucími řediteli, tak i s těmi, kteří v pozici ředitele začínají.“ V čem by školy potřebovaly zlepšit úplně nejvíc? Na to odpovídá Dana Pražáková z České školní inspekce v rozhovoru pro Rodiče vítáni.

V souvislostech:

PLAGA USTOUPIL KRAJŮM A UMOŽNÍ JIM PŘÍMO KONTROLOVAT ŠKOLSKÉ OBORY A JEJICH KAPACITY. HROZÍ RIZIKO KORUPCE ZAMĚTSNAVATELI

Ministr školství Robert Plaga se domluvil se zástupci krajů, že budou rozhodovat o počtu žáků přijatých na střední školy (Aktuálně.cz). Ačkoli původně vláda vydala k novele negativní stanovisko, nakonec vznikne pozměňovací návrh zákona, který by řešil sporné případy. „Pokud je to vítaný nástroj z pohledu krajů a dohoda o otevíraných oborech a kapacitě mezi kraji a řediteli škol stejně probíhá, tak jej v rámci Sněmovny podpořím,“ nechal se slyšet Plaga. Doteď o oborech a jejich naplnění rozhodovali výhradně ředitelé škol.

Zákon sice ředitelům škol přisuzuje kompetenci v otevření a kapacitě oboru, ale fakticky ji mají kraje. Jak upozornil ministr Plaga i senátor a ředitel gymnázia Jiří Růžička v pořadu ČT 90‘, protože kraje již nyní financují školy a současně mají možnost navrhnout vyškrtnutí jednotlivých oborů či přímo celé vzdělávací instituce ze školského rejstříku, nejde vyloženě o novinku. Proto ministr školství opakovaně hovoří pouze o kodifikaci. Do značné míry ale jde o ústupek krajům, neboť zatím není jasné, jak se kromě technicko-legislativního znění ošetří další výhrady, které k návrhu přijala vláda vloni na podzim.

Ve svém nesouhlasném stanovisku z loňska (ODok) je totiž nedostačující formulace jen jedním ze čtyř vytýkaných bodů. „Počet přijímaných uchazečů má přímý vliv na každodenní řízení školy a souvisí s personálním řízením školy, s řízením rozpočtu školy a s dalšími otázkami, které v rámci svých kompetencí musí řešit podle školského zákona ředitel školy. Tento nevyvážený zásah do rozhodování by vyvolal např. neplánované změny v pedagogickém sboru, kdy by bylo v důsledku rozhodnutí zřizovatele školy o počtu přijímaných uchazečů nutné buď pedagogy propustit, nebo naopak přijmout,“ píše vláda jako jednu z výhrad. Další se týká možnosti nejednotného využití nástroje a následujících nerovností mezi regiony: „Pokud jeden kraj možnost regulace využije a druhý nikoliv, je pravděpodobné, že žáci budou nuceni za středním vzděláváním v oboru vzdělání podle vlastní volby dojíždět do středních škol v jiných krajích a mohou se objevit nežádoucí mezikrajové rozdíly.“

Podle Plagy se právě tyto nedostatky mají ošetřit rozšířením návrhu o další paragrafy a odstavce. Ministr přímo mluví o pojistkách, které mají zabránit zneužití. Na to upozorňoval Bob Kartous z EDUinu, jenž odkazoval na dřívější snahu hejtmanů ovlivňovat naplnění středních škol, a to ve prospěch škol odborných a učilišť. „Cílem Asociace krajů je zvýšit o deset procent počet žáků, kteří nenastupují do maturitních oborů, ale do učňovských. Odpovídá to argumentu hejtmana (Moravskoslezského kraje) Vondráka, že je potřeba zohledňovat současnou poptávku zaměstnavatelů v těchto regionech,“ řekl Kartous (ČT). Podle něj právě z tohoto plyne snaha krajů ovlivňovat počty studentů v konkrétních oborech. „V současnosti mají poslední slovo ředitelé. Snahou krajů je dosáhnout toho, aby poslední slovo měly ony. Ale tím se dostáváme k důvodu, proč takový zájem mají – a tím evidentně je naplňovat současnou poptávku zaměstnavatelů,“ míní Kartous.

Momentální zájem na trhu po dělnících, obsluhách strojů a pomocných pracovnících je v číslech výrazně vyšší než po „dobrých řemeslnících“, což je častá vábnička hejtmanů a lobbistů za více žáků do odborného vzdělávání. Poptávka na pracovním trhu se ale může rychle proměnit vzhledem k vývoji technologií nebo ekonomiky. Rovněž často skloňovaný úbytek dětí v odborných oborech není daný změnou poměru oproti gymnáziím, ale demografií. Proto také řada škol zůstává poloprázdná a může vytvářet dojem snižování kvality vzdělávání. „Školství nemůže mít určovanou strukturu podle toho, zda firmy potřebují zaměstnance, nebo ne. Hlavním zájmem musí být rozvoj vzdělávaného žáka,“ prohlásil ministr školství Plaga na konto obav z možných překotných změn ve struktuře regionálního školství. Tvrdí, že zaměstnavatelé nemohou určovat, kolik potřebují žáků do jakého povolání.

Podle Plagy je rozhodování hejtmanů o jejich školách přímo závislé na tom, co stanovují jejich dlouhodobé záměry vzdělávání. Ty jsou běžně předmětem veřejného zájmu a jsou diskutovány krajskými zastupiteli, jakož i médii. Již nyní patří Česká republika mezi jednu ze zemí EU s nejvyšším podílem odborného středního vzdělávání na úkor toho všeobecného. Podle doporučení OECD pro globální konkurenceschopnost je důležité posilovat zejména obecné gramotnosti jako čtenářskou, matematickou nebo přírodovědnou. Snaha Asociace krajů je tak podle Kartouse tupá a zištná (A2larm).

Sociální inženýrství, které se z cut-off skóre částečně propisuje i do tohoto návrhu, nešťastně zastiňuje skutečný problém, a sice kvalitu odborných škol a učilišť. Jí se věnuje nedostatečná pozornost, přestože se na povrch postupně dostávají svědectví, že je tristní a neadekvátní (rozhovor A. Svobodové; zpověď cukrářky; Apel T. Feřteka ad.). Nezbývá tedy než sledovat, zda hejtmani napnou síly k přesouvání žáků po chuti krajských průmyslových lobby, nebo ke skutečnému zlepšování škol. V zájmu dětí, přejme si to druhé.

Inspirace z (a do) praxe: