Odborné programy u nás studuje o 25 % více středoškoláků než je průměr v zemích OECD. O více než 10 % méně mladých dospělých mezi muži i ženami má oproti průměru OECD vysokoškolský titul. Přečtěte si přehled statistik o vzdělávání Education at a Glance, který vydala OECD.
Nikola Šrámková 12. 10. 2023
Ilustrační foto (c) Kateřina Lánská
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydala svůj každoroční přehled statistik o vzdělávání Education at Glance 2023. Díky těmto datům lze srovnávat stav vzdělávacího systému České republiky s ostatními členskými zeměmi OECD. Jedná se tedy o klíčový dokument vzdělávací politiky, který poskytuje zpětný vhled na stav vzdělávání. Aktéři vzdělávací politiky jej mohou využít při vytváření strategických dokumentů o budoucím směřování vzdělávací politiky. Rovněž tyto informace mohou být důležité při argumentaci pro navyšování finančních prostředků do vzdělávání.
Letošní analýza klade větší důraz na odborné vzdělání a přípravu (VET).
Zajímavé statistiky:
Pro zvětšení tabulky klikněte na obrázek.
Mnoho zemí OECD se potýká s nedostatkem učitelů, což je zapříčiněno i tím, že povolání učitele není finančně atraktivní. Konkurenceschopné platy jsou klíčové k udržení stávajících učitelů a k přilákání nových zájemců o tuto profesi. V mnoha zemích OECD se platy učitelů ve veřejných školách zvyšují nejen s délkou praxe, ale i podle typu vzdělávací instituce (čím vyšší úroveň, tím vyšší plat), kde vyučují. V České republice je např. roční výdělek učitele ve všeobecných programech středních škol (s nejrozšířenější kvalifikací a 15 lety praxe) 29 180 USD, což je výrazně pod průměr v zemích OECD 53 456 USD.
Zdroj: Table D7.2. Age profile of teachers, by level of education (2021)
Průměrný věk učitelů se v jednotlivých zemích OECD liší. V České republice je 53 % středoškolských učitelů ve věku 50 let a více, zatímco průměr OECD je v případě všeobecných programů 39 % a v případě odborných programů 43 %.
Zdroj: Figure D1.1. Compulsory instruction time in general education (2023)
V jednotlivých zemích OECD se celková povinná doba výuky v průběhu ZŠ liší. Studenti v zemích OECD absolvují v průměru 7 634 hodin povinné výuky během svého primárního a nižšího sekundárního vzdělávání, v rozsahu od 5 245 hodin v Polsku po dvojnásobek v porovnání s Austrálií (11 000 hodin). V České republice je celková doba povinné výuky nižší, a to celkem 6 984 hodin v devíti ročnících.
Zdroj: Figure D7.1. Ratio of students to teaching staff in upper secondary education, by programme orientation (2021)
V České republice připadá 10,4 studentů na jednoho učitele ve všeobecných i odborných programech středoškolského vzdělávání, což je méně, než je průměr OECD – 14 studentů ve všeobecných programech SŠ a 15 studentů v odborných programech SŠ.
Situace je opačná v případě 1. stupně ZŠ. V ČR připadá 17 žáků na jednoho učitele, což je více než je průměr zemí OECD – 15 žáků.
V České republice bylo 28 % (25 % průměr OECD) času povinné výuky na 1. stupni ZŠ věnováno čtení, psaní a literatuře, dále 17 % (16 % průměr OECD) matematice a 7,6 % (7,1 % průměr OECD) cizím jazykům. Na 2. stupni ZŠ (a v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií a konzervatoří) bylo čtení, psaní a literatuře věnováno shodně času s matematikou, a to 12 % povinné vyučovací doby. V průměru zemí OECD je tento podíl 15 % pro čtení, psaní a literaturu a 13 % pro matematiku. Co se týče výuky cizího jazyka, v České republice to bylo 14, 8 % (14, 3 % průměr OECD) povinné vyučovací doby.
Dosažení středoškolského vzdělání je mnohdy považováno za minimální požadavek pro úspěšnou účast na trhu práce – vzdělanější pracovní síla s lepší kariérou, mzdou/platem a perspektivou. V průměru však 14 % všech mladých dospělých (tj. ve věku 25–34 let) v OECD v roce 2022 nedokončilo středoškolské vzdělání, což představuje mírné zlepšení ve srovnání s rokem 2015, kdy to bylo 18 %. V současné době 77 % studentů všeobecného středoškolského vzdělávání jej dokončí včas a dalších 10 % jej dokončí během následujících dvou let. Oproti tomu pouze 62 % studentů odborného středoškolského programu dokončí své vzdělání včas a dalších 11 % během následujících dvou let. Zbývajících 27 % jej dokonce spíše nedokončí vůbec. (s. 21, OECD)
Zdroj: Figure A2.3. Distribution of 18-24 year-olds by education and work status (2022)
V průměru zemí OECD 14,7 % mladých dospělých ve věku 18–24 let není ve vzdělávání, zaměstnání nebo odborné přípravě (NEET), zatímco v České republice je to 30,9 %. Snížení míry NEET mezi mladými dospělými je důležitou výzvou, protože ti, kteří mají zkušenost s NEET, mají později horší výsledky na trhu práce než jejich vrstevníci. V současném světě posiluje význam tzv. soft skills (měkké dovednosti), např. schopnost spolupracovat v týmu, řešení problémů a komunikační dovednosti, které jsou důležité pro zaměstnatelnost a doplňují teoretické znalosti i praktické dovednosti.
Statistiky OECD potvrzují, že dosažená výše vzdělání má vliv na finanční příjem. V České republice osoby ve 25–34 let s odborným středoškolským vzděláním vydělávají o 43 % více a s všeobecným vzděláním o 29 % více než jejich vrstevníci bez středoškolského vzdělání. Osoby ve věku 25–34 let s bakalářským titulem vydělávají o 71 % více, a dokonce s magisterským nebo doktorským vzděláním o 200 % více než jejich vrstevníci bez středoškolského vzdělání. Vyšší vzdělání se tedy vyplatí, jak konkrétnímu jedinci, tak společnosti (státu). Dokonce „žák, který místo předčasného odchodu ze vzdělávání zvládne dostudovat SŠ, přinese za svůj život do veřejných rozpočtů v průměru o 2,3–2,8 mil. Kč (současná hodnota – r. 2020) více, než žák pouze se základním vzděláním“ (s. 63, Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity).
V České republice má 27 % mužů a 43 % žen ve věku 25–34 let vysokoškolské vzdělání, což je stále pod průměrem zemí OECD – 41 % můžu a 54 % žen. Pokud výsledky z roku 2022 srovnáme s výsledky z roku 2015, je patrné, že počet vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 25–34 let se v ČR zvyšuje, ale nepříliš výrazně. ČR se dlouhodobě potýká s nerovností ve společnosti a nefunkčností vzdělávání jako nástroje „sociálního výtahu“. Tento fakt potvrzuje replikování dosaženého vzdělání rodičů. Dle studie think-thanku IDEA (CERGE-IE) „sociální předurčenost k vysokoškolskému studiu v ČR vzniká postupně již od nejmladších let. Rodinné zázemí totiž ovlivňuje nejen výchovu a vzdělávání mimo školu, ale výrazně i volbu vzdělávací dráhy, volbu škol, intenzitu přípravy na několik klíčových zkoušek (přijímací a závěrečné), studijní motivace a životní kariérní aspirace.“ (s. 33, Finanční podpora vysokoškolských studentů v České republice: Rekonstrukce systému nutná).
Hladkost přechodu ze vzdělávání na trh práce závisí na řadě faktorů, např. na dosaženém vzdělání, vystudovaném programu, podmínkách na trhu práce, stavu ekonomiky a kulturním kontextu. Podmínky na trhu práce mohou ovlivnit rozhodování těch, kteří opouští vzdělávací systém, ale také volbu vzdělání. Když jsou podmínky na trhu práce nepříznivé, mladí lidé mají motivaci zůstat ve vzdělávání déle.
V průměru zemí OECD je míra nezaměstnanosti osob ve věku 25–34 let s odborným středoškolským vzděláním nižší než u jejich vrstevníků se všeobecným středoškolským vzděláním nebo postsekundárním neterciárním vzděláním. V případě České republiky je tomu naopak. Celkem 2,7 % mladých dospělých s odborným středoškolským vzděláním je nezaměstnaných, ve srovnání s vrstevníky se všeobecným středoškolským vzděláním je to o 1,1 % více.
Zdroj: Table B1.3. Profile of students enrolled in vocational programmes (2021)
V České republice 69 % středoškoláků studuje v odborných programech, zatímco průměr OECD je 44 %.
OECD upozorňuje na to, že odborné programy jsou v mnoha zemích stále považovány za druhořadou možnost a jsou tak vnímány spíše jako záložní možnost než první volbu, která vede k atraktivním profesním dráhám. Aby se z odborných programů stala stejně hodnotná alternativa vzdělávání, je potřeba zvyšovat kvalitu odborného vzdělávání a přípravy, a studentům musí být nabízeny programy, které odpovídají jejich talentu a preferencím. Za účelem získávání informací o tom, jak zlepšit kvalitu a efektivitu programů odborného vzdělávání a přípravy, zahájila OECD iniciativu International VET Assessment, která poskytne mezinárodně srovnatelné údaje. Údaje, které již existují je obtížné interpretovat kvůli rozdílům v systémech odborného vzdělávání a přípravy v jednotlivých zemích. Tato data by mohla sloužit aktérům vzdělávací politiky jako podklad pro proměnu vzdělávacího systému odborného vzdělávání a přípravy.
Klíčová bude také úzká provázanost vzdělávacího systému se zaměstnavateli. Tato partnerství mohou přispět k tomu, že odborné vzdělávání a příprava bude v souladu s možnostmi uplatnění na trhu práce, dále bude poskytovat praktické zkušenosti a zapojovat odborníky z oboru do výuky, včetně kariérového poradenství.
V OECD je v průměru 43 % 2letých dětí zapsáno do předškolního vzdělávání a péče, avšak situace se v jednotlivých státech liší – na Islandu, v Koreji, Norsku a Švédsku je počet zapsaných studentů 90 %. V České republice pouze 11 % dětí. Jakmile děti dosáhnou věku 3 let, účast na předškolním vzdělávání a péči je běžná ve většině zemí OECD. V ČR 72 % dětí ve věku 3 let a 87 % ve věku 4 let se účastní předškolního vzdělávání a péče, což je sice v obou případech nad průměr zemí OECD, ale není to ideál. Dokonce ani 100 % předškoláků se neúčastní povinného předškolního vzdělávání v MŠ. Kvalitní předškolní vzdělávání v raném dětství podporuje rozvoj osobnosti dítěte, vytváří předpoklady pro další vzdělávání, a pomáhá tak snižovat sociální nerovnost. Je zvláště významné pro děti ze znevýhodněného prostředí, jež na jejich vzdělávací potřeby nedokáže adekvátně reagovat. Z různých dokumentů vyplývá, že právě tyto děti se předškolního vzdělávání zpravidla neúčastní. Analýzy nákladů a přínosů intervencí v dětství ukázaly, že nejefektivnější jsou investice do vzdělávání a péče v raném dětství (Heckmanova křivka návratnosti investic do lidského kapitálu – ČŠI, s. 29). Rovněž umístění dítěte do zařízení předškolního vzdělávání a péče je podstatným nástrojem pro zvýšení účasti matek na trhu práce.
Zdroj: Table C2.1.Total expenditure on educational institutions as a percentage of GDP (2020)
V roce 2020 vydaly země OECD na investice do vzdělávání (od mateřských až po vysoké školy) v průměru 5,1 % svého HDP. V České republice činil podíl 4,5 % HDP.
Zdroj: Figure C2.2. Total expenditure on primary to tertiary educational institutions, by level of education (2020) – vyjádřeno procentech
V České republice je 6 % všech finančních prostředků pro školy vynakládáno na střední všeobecné vzdělávání a 17 % na střední odborné vzdělávání (v zemích OECD je v průměru alokováno 11 % na střední všeobecné a 10 % na střední odborné vzdělávání). Odborné vzdělávání v ČR je tedy nákladnější. Přesto míra frustrace absolventů SŠ, kteří nezůstávají ve svém oboru, naznačuje, že by se mělo diskutovat o tom, že investice státu se nevyplácí.
Tři roky po dokončení SOU zůstává jen 36 % absolventů ve svém oboru, dalších 19 % pracuje v příbuzném oboru a 45 % vyučených se rozhodlo pracovat mimo obor.
Zdroj: Přechod absolventů středních škol na trh práce – II. etapa – vybrané skupiny maturitních a učebních oborů, 2021, s. 32. Dostupné zde: infoabsolvent.cz
Po třech letech od ukončení studia na SOŠ je ve svém oboru zaměstnáno pouze 35 % absolventů, dalších 21 % pracuje v příbuzném oboru a 44 % absolventů odešlo pracovat mimo vystudovaný obor na střední škole.
Zdroj: Přechod absolventů středních škol na trh práce – II. etapa – vybrané skupiny maturitních a učebních oborů, 2021, s. 35. Dostupné zde: infoabsolvent.cz
Většina absolventů středoškolských odborných programů v ČR tedy působí mimo svůj vystudovaný obor, ať už v příbuzném, nebo úplném jiném. Toto poukazuje na potřebu inovace oborové soustavy středoškolského vzdělávání. Zajímavé jsou i důvody. Pomineme-li obrovské číslo absolventů SŠ, kteří ve svém oboru nepůsobí, protože získali atraktivnější pracovní nabídku, je zarážející vysoký podíl absolventů SŠ, kteří v oboru práci nesehnali, nikdy v něm pracovat nechtěli nebo jim obor připadá neperspektivní.
Důvody odchodu za prací mimo obor – vyučení (možnost výběru více odpovědí současně)
Zdroj: infoabsolvent.cz
Důvody odchodu za prací mimo obor – maturitní obory (možnost výběru více odpovědí současně)
Zdroj: infoabsolvent.cz
Autor článku:
Nikola Šrámková
Analytička, EDUin.
