V červnu 2023 provedl PAQ Research již šestou vlnu šetření, která se zaměřuje na situaci ukrajinských uprchlíků v ČR. Kromě vzdělávání se výzkum zaměřil také na otázky bydlení, práce, příjmů, znalosti češtiny a integrace. Mezi hlavní zjištění šetření v oblsti vzdělávání patří, že ještě v červnu nemělo školu pro své děti (3 – 17 let) celkově zajištěno na 11 % rodičů, u středoškoláků bylo toto číslo dokonce 31 %.
Mateřskou školu navštěvují pouze dvě třetiny ukrajinských dětí ve věku 3 – 6 let, přitom předškolní vzdělání, socializace a možnost učit se češtinu bude mít zásadní vliv na jejich další školní úspěšnost a integraci na základní škole, pokud zde rodiny s dětmi v důsledku válečného konfliktu budou muset setrvat delší čas. „Absence předškolního vzdělávání je výraznou bariérou pro zapojení se do pracovního trhu. Děti chodí do MŠ méně často v domácnostech, které nemají příjem z práce (z těchto domácností chodí do MŠ 40 % dětí, u domácností s příjmem z práce je to 47 %). Méně často také do MŠ chodí děti z domácností, které pobírají humanitární dávku (ve 48 % těchto domácností děti do MŠ nechodí, oproti 35 % dětí z domácností bez HUD) a které bydlí v nebytovém bydlení (v těchto domácnostech chodí do MŠ 44 %, zatímco ve standardním bytovém 60 %),” uvádí zpráva z šetření.
Základní školu podle výzkumu navštěvovalo v červnu 94 % ukrajinských dětí ve školním věku. Data PAQ Research se mírně odlišují od statistik MŠMT. Jejich srovnání naleznete níže v grafu.
Účast dětí ve vzdělávání mohou podle výzkumníků zkomplikovat změny související s Lex Ukrajina V. „Část rodin se v důsledku změn spojených se změnami v podpoře a v poskytování bezplatného ubytování bude muset přestěhovat a kvůli tomu hledat jinou školu, část se pravděpodobně vrátí na Ukrajinu,” uvádí zpráva z průzkumu.
Zdroj: PAQ Research
Mladí Ukrajinci se integrují pomalu
Na začlenění do kolektivu českých dětí má vliv znalost českého jazyka, ukazuje průzkum. Ta se podle něj za poslední tři měsíce u řady dětí značně zlepšila. Především jde o žáky základních škol a středoškoláky, kteří studují na českých školách. Naopak mladí lidé, kteří žádnou střední školu nenavštěvují, mluví a rozumí česky mnohem hůře. 21 % z nich nezná vůbec nic nebo jen pár slov.
Se znalostí českého jazyka na tom nejsou dobře ani nejmenší děti ve věku 3 – 5 let. V běžných situacích se jich domluví jen 12 %, 69 % z nich se také česky vůbec neučí. Školní výuku češtiny má zajištěno 61 % procent dětí, přičemž ani tato není příliš intenzivní.
Podobně nízké je i zapojení dětí a mladých lidí do volnočasových aktivit. Dobře začleněná je podle průzkumu jen asi polovina dětí ve věku 4 – 17 let, čtvrtina nemá žádné české kamarády. Jde o stagnující stav, za poslední tři měsíce se tato čísla změnila jen velmi málo. Podle očekávání jsou mnohem lépe začleněny děti, které navštěvují české školy, díky čemuž mluví lépe česky a zapojují se i do volnočasových aktivit. Ty pravděpodobně část dětí nenavštěvuje (až 44 %), přestože by o ně měla zájem. Bariérou jsou převážně finance.
Ukrajinci mají zájem i o studium na VŠ
Na vysoké škole v ČR by chtělo studovat až 16 500 mladých dospělých ve věku 18–26 let. Aktuálně na vysoké škole studují mladí lidé z 11 % domácností a 31 % by jich studovat chtělo, ačkoli zatím nestuduje. („Podle dat Ministerstva vnitra je v ČR registrovaných 54 000 uprchlíků ve věku 18–26 let (k 30. 4. 2023). Pokud by se 31 % z nich skutečně přihlásilo na vysokou školu, bylo by to 16 500 Ukrajinců.“)
Přístup k počítači a výuka na dálku
Podle posledních dat PAQ Research také klesá počet dětí a mladých lidí, kteří studují online na dálku na některé z ukrajinských škol. Data o intenzitě online studia mohou být také ovlivněna dobou jejich sběru, protože na Ukrajině obvykle končí školní rok již na konci května, nebo dostupností internetového připojení v rodinách uprchlíků. 47 % domácností s dětmi ve věku 6–17 let má totiž velmi omezený nebo žádný přístup k počítači. Každopádně z šetření vyplynulo, že 3 z 10 dětí na českých ZŠ studují na dálku na Ukrajině a jejich podíl klesá.
Zdroj: PAQ Research
