Pohled na finské odborné školství

Finsko se v mezinárodních srovnáváních výsledků dosažených žáky a studenty umísťuje na předních místech. Příčiny této úspěšnosti jistě nespočívají v jednotlivostech, jsou spíše důsledkem příznivého klimatu v  celém vzdělávacím systému. Přesto jsme se v tomto článku rozhodli shromáždit fakta o školském systému ve Finsku tak, abychom poskytli celkový obraz, podle kterého si pak úsudek může udělat každý sám. Začneme od začátku.

Předškolní výchova

Ve sdělení Evropské komise Kvalitní systém předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti, jsou dva grafy z Eurostatu – UOE, které srovnávají zapojení do systému předškolního vzdělávání v roce 2008. Finsko je se 70,9 % třetí od konce (před Řeckem a Polskem). V letech 2000–2008 se přitom míra zapojení finských předškoláků do systému zvýšila o 28,5 %. Děti mohou navštěvovat střediska denní péče (päiväkoti) od jednoho roku až do 7 let, kdy vstupují do základní školy. Předškolní vzdělávání je dobrovolné, má však na ně právo každé dítě, které dosáhne věku 6 let. Poskytují je buď střediska denní péče nebo základní školy (peruskoulu).

Základní škola (peruskoulu / grundskola)

Do základní školy vstupují žáci v roce, kdy dosáhnou věku 7 let, a opouštějí ji po devíti letech ve věku 16 let. Na prvním stupni žáci začínají s  prvním cizím jazykem, na druhém stupni s druhým cizím jazykem. Závěrečné vysvědčení vystavuje žákům 9. tříd ředitel školy ve spolupráci s učiteli.

Střední školy

Ve Finsku jsou dva druhy středních škol: střední všeobecně vzdělávací školy poskytují všeobecné vzdělávání (Lukiokoulutus / Gymnasieutbildning); střední odborné školy poskytují odborné vzdělávání (Ammatillinen koulutus / Yrkesutbildning) a přijímají žáky až od 16 let věku. Do obou druhů škol chodí jak mladí lidé, tak dospělí starší 25 let. Střední odborné vzdělávání může mít buď školní formu, nebo to může být kvalifikování založené na způsobilostech. Kvalifikování založené na způsobilostech sestává hlavně z testů způsobilostí, které ukáží, zda testovaný má požadované způsobilosti. Tento způsob je obecně určen dospělým lidem s praxí. Kromě toho mohou jak mladí, tak dospělí absolvovat učňovství, které se může řídit buď kurikulem, nebo může učně připravovat na testy způsobilostí. Kvalifikačně zaměřené odborné vzdělávání probíhá na středoškolské úrovni (ISCED 3), s výjimkou vzdělávání vedoucího ke specializovaným odborným kvalifikacím (erikoisammattitutkinto / specialyrkesexamen), které je zařazeno na úroveň ISCED 4.

Přijímací kritéria

Žáci, kteří úspěšně ukončili povinné vzdělávání, mohou pokračovat ve středním všeobecném nebo odborném vzdělávání. Žádosti o přijetí se vyřizují především prostřednictvím celostátního systému. Žáci mají právo ucházet se o přijetí v jakékoliv střední škole v zemi. Uchazeči jsou vybíráni podle výsledků ze základní školy, odborné školy mohou mezi kritéria zahrnout i praxi a jiné srovnatelné faktory, popřípadě vstupní testy a testy schopností. Střední školy neukládají školné, mohou však požadovat příspěvek na učební pomůcky. Více než 90 % žáků pokračuje ve studiu bezprostředně po základní škole. V roce 2008 si 51 % z nich zvolilo střední všeobecné vzdělávání a 42 % střední odborné vzdělávání.

Plánování a obsah kurikula

Vládní výbor pro vzdělávání (Opetushallitus / Utbildningsstyrelsen) rozhoduje o cílech a základním obsahu vyučovacích předmětů a studijních modulů jak pro střední všeobecné, tak pro odborné vzdělávání. Podle příslušného národního základního kurikula si každá škola připraví své místní kurikulum. Povinné předměty ve střední všeobecně vzdělávací škole (lukio / gymnasium) jsou: mateřský jazyk a literatura, druhý národní jazyk, cizí jazyk, matematika, environmentální a přírodní vědy, náboženství nebo etika, filozofie, psychologie, historie, společenské vědy, umění a tělesná a zdravotní výchova. Kromě toho obsahuje sylabus doplňkové kurzy, o jejichž poskytování rozhodují školy. Žákům musí být též poskytováno výchovné a profesní poradenství.

Odborné vzdělávání je rozděleno do 8 vzdělávacích okruhů:

• ƒ humanitní vědy a pedagogika;
• ƒ kultura;
• ƒ společenské vědy, obchod a administrativa;
• ƒ přírodní vědy;
• ƒ technika, komunikace a doprava;
• ƒ přírodní zdroje a životní prostředí;
• ƒ sociální služby, zdravotnictví a sport;
• ƒ turismus, catering a služby v domácnosti.

V těchto osmi oblastech existuje 53 profesních kvalifikací a 119 různých vzdělávacích programů. Každá profesní kvalifikace se skládá ze základních předmětů, volitelných předmětů a alespoň 20 kreditů za přípravu na pracovišti. Základní kurikulum obsahuje mateřský jazyk, druhý národní jazyk, cizí jazyk, matematiku, fyziku, chemii, společenské vědy a praxi na pracovišti, tělesnou a zdravotní výchovu a umění a kulturu. Žáci vypracovávají závěrečný projekt. Také v odborných školách je žákům poskytováno poradenství.

Hodnocení, postup a kvalifikace

Sylabus středního všeobecného vzdělávání je navržen na tři roky, žáci ho však mohou absolvovat za 2 až 4 roky. Vyučování je uspořádáno formou, která není spojena s ročníky. Každý kurz je hodnocen při absolvování, a jakmile žák ukončí požadovaný počet kurzů, dostane závěrečné vysvědčení (lukion päättötodistus). Hodnocení se řídí cíli definovanými v národním základním kurikulu.

Střední všeobecně vzdělávací škola je ukončována národní maturitní zkouškou (Ylioppilastutkinto / Studentexamen), která kromě testu z mateřského jazyka obsahuje další tři povinné testy. Ty si žák volí z těchto možností: jiný národní jazyk; cizí jazyk; matematika; nebo jeden ze série testů ze všeobecného vzdělávání (humanitní a přírodní vědy). Žáci mohou též skládat zkoušku z volitelných testů. Po úspěšném složení maturitní zkoušky a absolvování celého sylabu střední školy žáci dostanou vysvědčení o maturitní zkoušce (ylioppilastutkintotodistus). Žáci středních odborných škol mohou za určitých podmínek také skládat maturitní zkoušku. Rozsah studia směřujícího k odborné kvalifikaci je tři roky (120 kreditů). Volbu studia a postup ve studiu určují individuální studijní plány žáků. Znalosti a dovednosti žáků jsou hodnoceny po absolvování každého studijního modulu. Národní základní kurikula obsahují kritéria pro hodnocení žáků. K certifikaci profesních

modulů byl přidán nový druh hodnocení – ukázka dovedností. Test je pořádán ve spolupráci s místním světem práce a hodnocen společně učiteli a zástupci podniků. Certifikát o kvalifikaci je udělen po úspěšném absolvování všech modulů studia zahrnutých v individuálním studijním plánu. Certifikát udílí vzdělávací instituce. Kvalifikace založené na kompetencích jsou součástí

odborného vzdělávání od roku 1994. Umožňují dospělým v produktivním věku získat kvalifikaci bez nutnosti absolvovat formální vzdělávání. Touto cestou je možné získat profesní kvalifikace, další profesní kvalifikace (ammattitutkinto / yrkesexamen) a speciální profesní kvalifikace (erikoisammattitutkinto / specialyrkesexamen) nebo pouze části kvalifikací prostřednictvím systému testování způsobilostí, v jehož rámci jsou způsobilosti osvojené různými cestami uznávány a validovány. Test způsobilostí je ukončen ukázkou způsobilostí vyžadovaných v daném povolání.

Po ukončení učňovství žáci dostanou dva certifikáty: certifikát za účast v profesní přípravě a certifikát kvalifikace.

Absolvování středního vzdělávání jak všeobecného, tak odborného opravňuje absolventy ke vstupu na vysokou školu.

Pramen: Finland. November 2010. National system overviews on education systems in Europe and ongoing reforms. http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/eurybase_en.php