Pojem kompetence znamená pro každého něco trochu jiného. I to může být jedním z důvodů, proč na něj tolik učitelů neslyší

Expertní skupina k revizi RVP „vykopla“ diskusi k formulaci zadání pro kurikulární odborníky opravdu od začátku, konkrétně od tématu klíčových kompetencí a gramotností. V sérii workshopů, na kterých chce sbírat podněty od odborné veřejnosti, mu věnovala dvě setkání. A první z otázek, které položila? Současné RVP pro základní školy je kurikulem silně kompetenčním – a má takovým také zůstat?

„My jsme si na tuto otázku odpověděli ano, i když jsme si vědomi, že řada učitelů kompetence nepřijala a nepracuje s nimi ráda. Naše vstupní stanovisko je, že je řada silných argumentů, proč cestou kompetencí a také gramotností jít. První je doba, pro kterou je typická dynamická změna, druhý je řada učitelů a škol, která s nimi dobře pracuje jako se základem jejich školních vzdělávacích programů,“ shrnul během prvního workshopu, který se konal na olomoucké Univerzitě Palackého, výchozí pozici expertního panelu Arnošt Veselý. Zdůraznil také, že nekladou do protikladu kompetence a znalosti: „Často se to děje a je to podporováno médii, ale podle mého názoru je to falešná dichotomie.“

 Zmatení pojmů se netýká jen Česka

Jako jeden z problémů současného kurikula, které brání přenosu kompetenčního pojetí do výuky, pojmenovali diskutující v univerzitní aule nejasnost samotných pojmů, jak je používá RVP, ale i další dokumenty – a konkrétně vztah mezi pojmy kompetence a gramotnost. Tereza Češková ve své práci věnované zmatení kolem pojmu kompetence v českém vzdělávání připomíná, že v tom nejsme sami. A také že se pohled na kompetence v teoretických pracích neustále vyvíjí a proměňuje. Formulovat bez předchozí shody na obsahu pojmu to, jak kompetence ve výuce rozvíjet (což je úkolem kurikula), je podle ní obtížné.

Autorka článku, který byl publikován v aktuálním vydání časopisu Studia paedagogica, připomíná, že pojem kompetence se v pedagogice začal používat v 60. letech 20. století (nejprve v USA a poté i v Evropě), a to nejprve v rámci odborného vzdělávání. „Jeho zavedení souvisí s potřebou překonat encyklopedičnost vzdělávání ve prospěch obecněji formulovaných kompetencí, jejichž rozvoj měl napomoci k lepší uplatnitelnosti jedince ve společnosti a na pracovním trhu,“ shrnuje. V době, kdy vznikalo české kompetenční kurikulum (zavedeno v roce 2005), o kompetencích jako prostředku k rozvoji společnosti uvažovala řada vlivných institucí, nestavěly ale na stejných základech. Patřil k nim projekt OECD Definition and Selection of Competencies, z nějž vychází měření kompetenční úrovně v rámci PISA, dokumenty UNESCO nebo doporučení vydávaná evropskými institucemi.

Kompetence, nebo gramotnost?

České kurikulum bylo jako kompetenční v Evropě koncipováno jako jedno z prvních. Ze dvou směrů, kterými se úvahy o kompetencích ubíraly, si přitom jeho tvůrci vybrali ten, který „pojímal kompetenci holisticky jako minimální, standardní úroveň dovedností, znalostí a postojů, jež jedinec prokáže jen jednáním“. Kompetence české kurikulum definovalo jako ideální stav s tím, že škola má za úkol pro jeho dosahování vytvářet podmínky – jak to má udělat, v tom dalo velkou volnost škole a učiteli. Druhý směr, který se zaměřuje na pozorovatelné a měřitelné dovednosti, znalosti a schopnosti, „ve své podstatě odpovídá v českém prostředí zaužívanému pojmu gramotnost“, jak jej rozvíjí například Česká školní inspekce.

Současná diskuse o revizi RVP se vede v jiném kontextu než v jakém kompetenční kurikulum vznikalo. „V aktuálních doporučeních Evropské komise (…) kompetence v podstatě korespondují se stávajícím vymezením vzdělávacích oblastí v RVP ZV, což se zdá být odklonem od jejich obecného mezioborového pojetí a příklonem k pojetí oborovému (domain specific). Bude jistě zajímavé sledovat, jaká východiska zvolí v současnosti připravované revize a kam se budou ubírat,“ poznamenává na závěr Tereza Češková.

Josef Valenta zmapoval vývoj pojmů v odborné literatuře ve stati Gramotnost, kompetence, standardy, indikátory (a ti druzí) aneb výlet do džungle zde.

Text připravila Radka Hrdinová jako součást aktuálního vydání newsletteru bEDUin. Přihlaste se k jeho odběru!