Pokud by se platy českých učitelů v roce 2024 měly dostat na úroveň průměru zemí OECD, musely by skokově vzrůst

Mezi nejčastější politická klišé u nás patří to o vzdělávání jako programové prioritě. Autoři studie Platy učitelů v roce 2022 a výhled: Cesta z propasti a zase zpět zmapovali historii politických slibů týkajících se navyšování platů pedagogických (eventuálně i nepedagogických) pracovníků v posledních letech. Konstatují, že jsme až do roku 2017 patřili mezi země, které měly v rámci zemí OECD nejnižší podíl školských výdajů na HDP, s čímž úzce souvisí i úroveň relativních učitelských platů, která tudíž patřila také mezi ty nejnižší.

Tento stav se podařilo v letech 2018 – 2021 změnit a dosáhnout tak na průměrnou úroveň v rámci zemí OECD. Od roku 2022 ale můžeme sledovat opačný trend: „Pokud by vývoj v letech 2024–2025 pokračoval na základě předběžně kvantifikovaných rozpočtů, ČR by směřovala zpět mezi země s nízkým podílem výdajů na HDP. Pouhé udržení podílu výdajů na HDP na úrovni roku 2023 by v roce 2024 vyžadovalo cca +10 mld. Kč navíc, opětovné dosažení maxima roku 2021 by vyžadovalo dokonce cca +26 mld. Kč navíc. Vztaženo k rozpočtovému návrhu MF ČR z června 2023 by šlo o cca +35 mld., resp. +50 mld,” uvádí studie. Dosažení průměru zemí OECD v roce 2024 by tak podle autorů vyžadovalo nyní skokové zvýšení učitelských platů o téměř 30 %, což je při současném návrhu škrtů v rozpočtu krajně nepravděpodobné.

130 % průměrné mzdy. Ale ze kdy?

Letos v létě se podařilo do zákona o pedagogických pracovnících zakotvit valorizaci učitelských platů, kterou podle svých slov autoři studie navrhovali již v roce 2017. Úroveň platů by měla odpovídat 130 % průměrné mzdy v ekonomice. Zároveň však ale není v legislativě stanoveno, jakým způsobem by měla být hodnota vypočítávána a aktuálně se vedou diskuse o alternativní metodice, „která by za základ výpočtu brala nižší mzdovou úroveň z předchozích let” (IDEA 2023). Je tedy zřejmé, že učitelské platy v dohledné době nebudou schopny držet krok s vývojem mezd ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců.

Nejméně berou učitelé ve středním věku

Variabilita platů v rámci učitelské profese je podle autorů studie extrémně homogenní ve srovnání s variabilitou mezd a platů obecně. Není tak možné dostatečně ohodnotit kvalitní práci ve školství, dominantní roli hrají platové tarify, přičemž platy s odpracovanými lety rostou pouze pozvolna. Důsledkem toho je, že relativní platy učitelů jsou nejnižší pro učitele ve středním věku. Výše platu je pochopitelně jedním z faktorů, které činí danou profesi atraktivní a schopnou udržet v ní motivované zájemce.

Pokud má dojít k dalšímu zvyšování učitelských platů v České republice, je třeba mít podle autorů studie propracovaný a věrohodný středně až dlouhodobý plán. Z aktuálního návrhu škrtů v rozpočtu resortu lze ale usuzovat, že s ničím takovým současná vláda nedisponuje. Přitom kromě dorovnání úrovně platů je třeba počítat i s další potřebou nárůstu počtu pedagogických i nepedagogických pracovníků ve školství, která souvisí jednak s růstem počtu žáků, s příchozími žáky z Ukrajiny, ale také s potřebou zkvalitňovat proces vzdělávání ve školách, což se neobejde bez dalších pomocných profesí.

Jaké máme vyhlídky?

„Protože jednání o státním rozpočtu na rok 2024 a jeho výhledech na další roky nebyly v době kompletace této studie k dispozici (30. srpna), prezentujeme v Grafu 1.1 tři scénáře podle rozdílných temp růstu učitelských platů. Všechny scénáře pracují se stejnou predikcí tempa růstu průměrných mezd v ekonomice.8 Pokud by se měl další pokles relativních učitelských platů zastavit, musela by tempa jejich růstu v letech 2024 a 2025 odpovídat tempu růstu mezd v české ekonomice, tedy predikovaným 5,8 % a 4,3 %. Graf 1.2 ukazuje dva alternativní scénáře růstu učitelských platů (4 %, 3 %) a (2 %, 2 %). Oba scénáře by ČR opět nasměrovaly do pětiny zemí OECD s nejnižšími relativními úrovněmi učitelských platů. Pokud by se platy českých učitelů v roce 2024 měly dostat na úroveň průměru zemí OECD, musely by skokově vzrůst o dnes těžko představitelných cca 30 %,” uvádí studie (IDEA, 2023).