Skrývat chybu nemá smysl, vždycky vás to doběhne, myslí si bývalá šéfka slovenského úřadu, který organizuje tamní maturity
Slovenská cesta ke státní maturitě se podobala té české. Poté, co byla zavedena, se ale nevyvíjela vždy stejným směrem. V čele slovenského NÚCEM (Národný ústav certifikovaných meraní vzdelávania), který má státní maturitu na Slovensku na starosti, od jeho založení až do loňského roku stála Romana Kanovská. „Při zavádění takové změny je velmi důležité dobře vysvětlit procesy, prokázat, že data stojí na transparentní metodice a že je vysoké školy, rodiče i žáci mohou respektovat,“ říká o začátcích státní maturity na Slovensku. Pod jejím dohledem dospěla například k víceúrovňové zkoušce z cizích jazyků nebo k volitelnému testu z matematiky, k jehož výsledkům přihlíží při přijímacích zkouškách i české vysoké školy.
Kudy vedla vaše cesta do čela instituce, která zaváděla na Slovensku státní maturitu?
Původní profesí jsem středoškolská učitelka, prošla jsem si vícero gymnázii v Bratislavě a své čtvrťáky jsem samozřejmě připravovala k maturitě. A také jsem vždy byla v týmu lidí, který se zapojoval do připomínkování testů a do pilotního ověřování. Velmi mě to bavilo, takže když jsem zaznamenala inzerát na pracovní pozici v organizačním týmu, který se při Státním pedagogickém ústavu začal formovat v roce 2003, neváhala jsem. Začínali jsme ve velmi amatérských podmínkách, bylo nás dva a půl a neměli jsme představu, jak rozsáhlá agenda nás čeká. Profesionalizovat jsme se začali až ve chvíli, když jsme od ověřování u několika pilotních škol přešli k přípravě na celoplošnou zkoušku.
Romana Kanovská při své návštěvě v Praze. Foto: Kateřina Lánská
Co to konkrétně znamenalo?
V roce 2008 byl založen Národní ústav pro certifikování a měření vzdělávání jako přímo řízená organizace pro všechna externí, národní i mezinárodní šetření. Tato kombinace nám přinášela inspiraci ze zahraničí, díky účasti na organizaci mezinárodních šetření jako PISA jsme dokázali například lépe tematizovat problematiku čtení s porozuměním a čtenářské nebo matematické gramotnosti. Tyto úlohy na vyšších kognitivních úrovních jsme potom vkládali do maturitních testů i do testů pro páťáky a deváťáky, které NÚCEM také připravuje.
Začátky státní maturity na Slovensku byly zřejmě velmi podobné tomu, jak vypadala maturita u nás…
Koncept je velmi podobný a je to tak i v dalších zemích, kde jsme se inspirovali (což byly hlavně anglosaské vzdělávací systémy). Čemu říkáte státní maturita, je u nás maturita externí, společnou částí je státem zadávaný test. U nás je povinná zkouška z vyučovacího jazyka, což může být vedle slovenštiny i maďarština nebo ukrajinština, a zkouška z cizího jazyka, matematiku si mohou absolventi zvolit.
Česká státní maturita od svého zavedení prošla řadou změn. Bylo to na Slovensku podobné?
Podoba maturity se stále vyvíjí. Jednou z posledních změn bylo zavedení víceúrovňové zkoušky z cizích jazyků. Zatímco pro studenty středních odborných škol odpovídá úrovni B1 evropského referenčního rámce, gymnazisté mají povinnou maturitu na úrovni B2. Nakonec jsme do systému zaváděli zkoušku z cizího jazyka na úrovni C1, která je povinná na bilingvních středních školách. Je to důležitý a zároveň přehledný krok, jasně jsme tím řekli, na jaké úrovni mají systémově žáci ovládat cizí jazyk a kam je mají učitelé dovést.
Celý rozhovor s Romanou Kanovskou si přečtěte ZDE.