Radka Hrdinová 16. 5. 2023
V DNEŠNÍM BEDUINU SE VĚNUJEME TĚMTO TÉMATŮM:
1. 5. – 9. 5.
s jakými prioritami nastoupil do úřadu ministra školství Mikuláš Bek?
začaly zápisy do mateřských škol
polemika týkající se podoby přijímacích zkoušek pokračuje i po jejich konci
Týden stručně
Prezident Petr Pavel ve čtvrtek 4. května jmenoval novým ministrem školství Mikuláše Beka (ČT24). Ještě ten den ho uvedl do úřadu premiér Petr Fiala. Bek, který ve vládě dosud zastával roli ministra pro evropské záležitosti, převzal řízení ministerstva školství po Vladimíru Balašovi, který na funkci ze zdravotních důvodů rezignoval. Bek řekl, že neslibuje žádnou revoluci, ale svižnou evoluci (iRozhlas). Za svou prioritu považuje dostupnost vzdělávání. „Ukazuje se, že v řadě regionů chybí kapacity v základním školství nebo poptávaných typech středoškolského vzdělávání,“ řekl. Odstraňovat chce i sociální bariéry v přístupu ke vzdělávání. Potíže spatřuje v přechodech mezi jednotlivými stupni škol. Své priority chce Bek podrobněji představit veřejnosti zhruba za dva týdny 16. května, do konce června pak předloží návrh strategických kroků. V létě je resort zpracuje a po prázdninách pošle do legislativního procesu. „Pokud bychom postupovali pomaleji, nedosáhneme ničeho,“ konstatoval (České noviny).
Nejpozději do středy museli ředitelé středních škol zveřejnit výsledky přijímacích zkoušek. Přes vyšší nabídku gymnázií v Praze v porovnání s jinými částmi Česka musí uchazeči o studium v hlavním městě pro přijetí získat zpravidla více bodů než jejich vrstevníci v krajích (Novinky). Mnozí odborníci na školství vybízejí ke zrušení jednotných přijímacích zkoušek. Podle nich nejsou spravedlivé, protože některým dětem před konáním zkoušek rodiče zaplatí přípravné kurzy. To je zvýhodňuje před jinými uchazeči, jejichž rodiny nemají tolik peněz nebo se o vzdělávání tolik nezajímají (iDnes). Střední školy nyní nepřipravují v dostatečné míře vlastní, školní přijímací zkoušky, ve kterých by mohly otestovat schopnosti uchazečů o studium lépe než v jednotných testech od Cermatu. Shodli se na tom mluvčí Cermatu Jana Patáková a ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký (Deník N). V případě neúspěchu u přijímacích zkoušek mohou rodiče žáka podat odvolání nebo zkusit druhé kolo (iRozhlas). Jak napsat odvolání, zjistíte třeba na webu EDUinu. „Štve mě, jak v nás jako společnosti přijímačky probouzejí vlastně ty nejhorší vlastnosti. Když se na třicet míst hlásí šest set dětí, je jasné, že aby to vaše uspělo, musejí ty ostatní pohořet. Nezbývá žádný prostor pro empatii nebo spolupráci, vítězí konkurence a ostré lokty,” zamýšlí se v sloupku matka letošního deváťáka Hana Matoušů (EDUzín). Deník N přinesl příběhy pěti žáků devátých tříd, kteří se zatím na žádnou školu nedostali.
V mateřských školách začaly v úterý 2. května zápisy dětí (Novinky). Školky je mohou uspořádat do 16. května, přesný termín určují ředitelé a zřizovatelé zařízení. Nárok na přijetí k předškolnímu vzdělávání od září mají všechny děti starší tří let. Zápisy do školek v květnových termínech zavedla v roce 2017 novela školského zákona.
Během letošních zápisů do základních škol ředitelé z Prahy 6 totiž vyloučili asi padesátku spádových turistů (Seznam Zprávy). Tedy rodičů, kteří fiktivně přepíší trvalé bydliště rodiny nebo pouze dítěte mimo adresu, kde skutečně bydlí. A to proto, aby se potomek dostal na školu, o kterou mají zájem a která bere přednostně děti žijící v jejím spádovém obvodu. Tím ale fakticky zaberou místo místním dětem. Při zápisu v Praze 6 proto ředitelé kromě trvalého bydliště uchazeče také kontrolovali, zda adresu rodina před méně než třemi měsíce neměnila a jestli zde není vedeno dítě samotné, zatímco jeho zákonní zástupci mají trvalé bydliště jinde. „Zvolili jsme tuto strategii s vědomím, že to může v některých případech vést k soudním sporům,“ dodal pro server Lidovky starosta Jakub Stárek. Postup je totiž možná protiprávní. Podle ministerstva školství ale školský zákon s dalšími podmínkami ohledně trvalého bydliště nepočítá. Ředitelé tak na takový krok nemají pohledem ministerských úředníků právo. Šéfka školského odboru pražského magistrátu Lenka Němcová ve stanovisku městským částem upozorňuje, že nedodržení platných právních předpisů může vést k úspěšnému napadnutí celého zápisu odmítnutými uchazeči, kteří se vůči rozhodnutí školy odvolají.
Už ve čtvrtek 11. května proběhne v Praze jarní konference Lepší škola, kterou pořádá EDUin. Tentokrát se zaměří na téma nedostatečných kapacit škol. Konference nabídne nejnovější data, analýzy i možnosti řešení situace, se kterou se zřizovatelé musí v poslední době potýkat. Mezi řečníky na konferenci vystoupí ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal, ekonom Daniel Münich nebo místopředseda Sdružení místních samospráv České republiky Oldřich Vávra. Nebude chybět ani pohled zástupců resortu školství, krajských radních a zřizovatelů. Víc informací o konferenci najdete na webu.
„Měli bychom zrušit povinnost JPZ – tu šedesátiprocentní váhu. Některé školy to totiž vůbec nepotřebují. Ať to využijí tam, kde mají přetlak. Je zároveň potřeba zapracovat na obsahu, ať tam nejsou brochy bez oken. Dále je podle mě důležitá digitalizace, ať můžeme dávat více přihlášek, odpadne tak ono nešťastné taktizování, kdy se někteří bojí zkusit dostat se na vysněnou školu a raději jdou ‚na jistotu‘,”
říká Lucie Slejšková (iDnes).
Rozhovor
Slovenská cesta ke státní maturitě se podobala té české. Poté, co byla zavedena, se ale nevyvíjela vždy stejným směrem. V čele slovenského NÚCEM (Národný ústav certifikovaných meraní vzdelávania), který má státní maturitu na Slovensku na starosti, od jeho založení až do loňského roku stála Romana Kanovská. „Při zavádění takové změny je velmi důležité dobře vysvětlit procesy, prokázat, že data stojí na transparentní metodice a že je vysoké školy, rodiče i žáci mohou respektovat,“ říká o začátcích státní maturity na Slovensku. Pod jejím dohledem dospěla například k víceúrovňové zkoušce z cizích jazyků nebo k volitelnému testu z matematiky, k jehož výsledkům přihlíží při přijímacích zkouškách i české vysoké školy.
Kudy vedla vaše cesta do čela instituce, která zaváděla na Slovensku státní maturitu?
Původní profesí jsem středoškolská učitelka, prošla jsem si vícero gymnázii v Bratislavě a své čtvrťáky jsem samozřejmě připravovala k maturitě. A také jsem vždy byla v týmu lidí, který se zapojoval do připomínkování testů a do pilotního ověřování. Velmi mě to bavilo, takže když jsem zaznamenala inzerát na pracovní pozici v organizačním týmu, který se při Státním pedagogickém ústavu začal formovat v roce 2003, neváhala jsem. Začínali jsme ve velmi amatérských podmínkách, bylo nás dva a půl a neměli jsme představu, jak rozsáhlá agenda nás čeká. Profesionalizovat jsme se začali až ve chvíli, když jsme od ověřování u několika pilotních škol přešli k přípravě na celoplošnou zkoušku.
Romana Kanovská při své návštěvě v Praze. Foto: Kateřina Lánská
Co to konkrétně znamenalo?
V roce 2008 byl založen Národní ústav pro certifikování a měření vzdělávání jako přímo řízená organizace pro všechna externí, národní i mezinárodní šetření. Tato kombinace nám přinášela inspiraci ze zahraničí, díky účasti na organizaci mezinárodních šetření jako PISA jsme dokázali například lépe tematizovat problematiku čtení s porozuměním a čtenářské nebo matematické gramotnosti. Tyto úlohy na vyšších kognitivních úrovních jsme potom vkládali do maturitních testů i do testů pro páťáky a deváťáky, které NÚCEM také připravuje.
Začátky státní maturity na Slovensku byly zřejmě velmi podobné tomu, jak vypadala maturita u nás…
Koncept je velmi podobný a je to tak i v dalších zemích, kde jsme se inspirovali (což byly hlavně anglosaské vzdělávací systémy). Čemu říkáte státní maturita, je u nás maturita externí, společnou částí je státem zadávaný test. U nás je povinná zkouška z vyučovacího jazyka, což může být vedle slovenštiny i maďarština nebo ukrajinština, a zkouška z cizího jazyka, matematiku si mohou absolventi zvolit.
Česká státní maturita od svého zavedení prošla řadou změn. Bylo to na Slovensku podobné?
Podoba maturity se stále vyvíjí. Jednou z posledních změn bylo zavedení víceúrovňové zkoušky z cizích jazyků. Zatímco pro studenty středních odborných škol odpovídá úrovni B1 evropského referenčního rámce, gymnazisté mají povinnou maturitu na úrovni B2. Nakonec jsme do systému zaváděli zkoušku z cizího jazyka na úrovni C1, která je povinná na bilingvních středních školách. Je to důležitý a zároveň přehledný krok, jasně jsme tím řekli, na jaké úrovni mají systémově žáci ovládat cizí jazyk a kam je mají učitelé dovést.
Z edukalendáře:
11. 5. → Praha → Konference Lepší škola jaro 2023: Jak plánovat kapacity škol?
30. 5. → online →Konference: Jak společně podporovat efektivní učení učitelů
Autor článku:
Radka Hrdinová
SKAV.
