Pomůže uzavření základních a středních škol zastavit šíření epidemie?

Co přinesl týden  21.9. – 28. 9. 2020

Krátce:

• Příští týden budou ministři jednat o uzavření středních škol. „Nebudu chtít zavírat školy základní, ale o středních povedeme diskusi, bude se to odvíjet od rizikovosti regionu, protože když se podívám na současnou rizikovost kontaktů, tak bohužel střední školy se dostaly na první místo,“ řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula v nedělní Partii. (Prima) O opatřeních týkajících se škol by měl v úterý diskutovat s ministrem školství Robertem Plagou. Jednání se bude týkat také dočasného zrušení tělocviku a hudební výuky, při kterých žáci nenosí roušky. (tn.nova.cz). „Na vysokých školách by podle Prymuly měla být alespoň měsíc distanční výuka, než se uklidní nynější rychlé šíření epidemie. Výjimka by mohla platit pro studenty v prvních ročnících, kteří jsou na univerzitách noví. Měli by mít možnost studovat kombinovaně, aby se mohli seznámit s prostředím,“ píše irozhlas.cz. Ještě v sobotu publikovaném rozhovoru přitom vedoucí pražské hygieny Zdeňka Jágrová pro SeznamZpravy.cz uvedla, že k uzavření škol v „červené“ Praze chce přistoupit, až bude situace neúnosná. „Což zatím není. Na základě dat, která máme k dispozici, jsou ve třídách nakažení jen jednotlivci a čísla dramaticky nestoupají,“ řekla Jágrová.
• Vysoké školy hrozí soudem, prezenční výuku podle nich nelze zakázat plošně. „Klíčovou podmínkou je, že se jedná o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami. Musí tedy jít o případ, kdy existuje konkrétní podezření ve vztahu ke konkrétním osobám. Plošné uzavření škol naopak ustanovení nedovoluje,“ sdělil prorektor pro legislativu Masarykovy univerzity Radim Polčák. (SeznamZpravy.cz) Rektor Martin Bareš upozornil na to, že jeho univerzita od začátku září zavedla vlastní bezpečnostní opatření. „Výuka začne až 5. října. Už v pondělí jsme rozhodli, že se bude přednostně odehrávat v online prostředí. S variantou prezenční výuky jsme počítali jen u prvních ročníků, pro které je důležité přímé seznámení s prostředím a chodem vysoké školy,“ doplnil k opatřením pro Deník Bareš. Plošný lockdown na twitteru zkritizovala i rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová nebo rektor pražské Univerzity Karlovy Tomáš Zima. „Chápu opatření, jsou potřeba, ale z mého pohledu bychom měli vše lépe vážit a komunikovat. V tuto chvíli nesmí mládež na VŠ, ale do kotle na fotbal či hokej jít může,“ řekla Nerudová pro Novinky.
• Vláda rozhodla, že ošetřovné se měnit nebude, nárok mají rodiče dětí do 10 let. Nárok mají na 60 procent základu příjmu po devět dní, samoživitelé až 16 dní. Během jarní vlny vyplácel stát rodičům dětí do 13 let až 80 procent základu výdělku. „Neprosazujeme plošná opatření z jara. Měli bychom reagovat na lokální ohniska. Navrhujeme krizové ošetřovné, aby se rodiny s dětmi neocitly bez příjmů, pokud školy či třídy budou zavírány či děti nebudou do školy moci docházet,“ řekla ministryně práce Jana Maláčová, navrhovala vyplácet ošetřovné rodičům dětí do 13 let po celou dobu, co nemohou chodit do školy. „Musíme podporovat především ekonomiku, aby lidé chodili do práce,“ oponovala jí ministryně financí Alena Schillerová. Podle ní by případný výpadek pracovnic či pracovníků, kteří by zůstali se školáky doma, mohl chod ekonomiky ohrozit. (lidovky.cz)
• Místo do školy se studenti přírodovědného gymnázia dva týdny učili ve Stromovce. „Máme výhodu, že jsme malá škola. Je nás asi sto. Na druhém stupni se nemůže rozhodnout jen jeden učitel, museli by jít ven všichni, a pak mezi třídami rotovat. My jsme třeba zachovali běžný rozvrh,” říká ředitel školy František Tichý v reportáži magazínu EDUzín. Na prvním stupni podle něj přesun ven tak velkou koordinaci nevyžaduje, přesto se v parku potkává spíše se školkami než s malými žáčky.
• „Můžeme si tak dovolit spolupracovat s kapacitami po celém světě,“ říká děkan teologické fakulty Peter Tavel o výhodách prvního stoprocentně online vysokoškolského oboru v Česku (lidovky.cz). Tříleté studium Teologie online nabízí Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, ke studiu stačí mít maturitu a do 18. října podat přihlášku, přijímačky se konat nebudou.

Výrok týdne: „Nejsme parta těch nejvzdělanějších pedagogů, nevymýšlíme denně převratné didaktické metody, jsme skupina normálních lidí, které baví naše práce a záleží nám spíše na dětech než na byrokracii,“ říká ředitel základní školy Trivium v Dobřanech Jan Grulich, který zvítězil v anketě Ředitel roku (denik.cz). V roce 2015 jeho škola dopadla nejlépe v testech přírodovědné, matematické a čtenářské gramotnosti v mezinárodním šetření PISA.

V souvislostech:

• POMŮŽE UZAVŘENÍ ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOL ZASTAVIT ŠÍŘENÍ EPIDEMIE?

Vědci z Centra pro modelování sociálních a biologických procesů (BISOP) porovnali účinnost několika epidemiologických opatření. Simulovali na matematickém modelu, jak by jednotlivá opatření mohla přispět ke snížení reprodukčního čísla a tedy ke zpomalení epidemie. Zaměřili se mimo jiné i na roušky, včetně povinnosti nosit je při výuce ve třídách. „Podle odhadů BISOP znamená zavedení povinnosti nosit roušku ve vnitřních prostorách včetně školních tříd druhého stupně a středních škol snížení R o 15 – 21 procenta, tj. přibližně ze 1,6 na dnešních cca 1,3,“ uvádí ve zprávě, která výsledky jejich modelování shrnuje.

Zabývali se také tím, jak efektivní je ve zpomalení epidemie omezení sociálních kontaktů, včetně aktuálně diskutovaného uzavření středních škol a 2. stupňů základních škol. Došli k závěru, že uzavření škol by mělo menší efekt než nošení roušek, uzavření středních škol by podle nich snížilo číslo R pouze o 1,4 až 2,3 procenta.

„Současné snahy o uzavření škol jsou patrně motivovány faktem, že mnoho případů nákaz nastalo právě ve školách. Je však třeba upozornit, že tyto případy pocházejí ještě z doby, kdy se ve třídách nenosily roušky, přičemž zavedení roušek ve třídách v simulacích modelů BISOP redukovalo pravděpodobnost nákazy ve škole na asi 65 procent předešlému stavu, kdy se nosily roušky jen ve společných prostorách škol, pokud by se roušky zavedly i na prvním stupni, pak by se pravděpodobnost redukovala na 42 procent. Dále si je třeba uvědomit, že v daném třídním kolektivu, je jednodušší nakažené trasovat – proto se paradoxně školy objevují ve statistikách míst přenosu infekce častěji než restaurace a bary, ve kterých dochází k přenosu nákazy, aniž by byly tyto kontakty dohledány hygienou,“ uvádí se ve zprávě.

Výuka na vysokých školách je vzhledem k tomu, že se studenti nevzdělávají v pevně daných skupinkách, rizikovější. Za nejrizikovější označili v oblastech s komunitním přenosem pořádání hromadných akcí ve vnitřních prostorách, efektivnější než uzavření škol by podle nich bylo uzavření barů a restaurací, kde se lidé potkávají náhodně a trasování kontaktů je tak obtížné až nemožné.

Zprávu s výsledky matematického modelování efektivity epidemiologických opatření najdete zde.

Inspekce porovnala, jak jsou na tom školské soustavy jednotlivých krajů

Robustní srovnání krajských školských soustav, které se zaměřuje na regionální porovnání výsledků žáků na základních i středních školách, nerovností ve vzdělávání, strukturu školské soustavy v jednotlivých krajích a na faktory, které ovlivňují vzdělávací výsledky žáků, vydala v minulém týdnu Česká školní inspekce (ČŠI). Vedle popisu situace v jednotlivých regionech obsahují jednotlivé „krajské“ zprávy také obsáhlou datovou přílohu, která na jednom místě shrnuje data z několika různých zdrojů, které jsou ke srovnání regionálních rozdílů v těchto čtyřech oblastech k dispozici, například výsledky mezinárodních šetření TIMSS, PIRLS a PISA, výsledky jednotných přijímacích zkoušek a maturit nebo vlastní šetření ČŠI a ministerstva školství. Vedle stručné interpretace shromážděných dat nabízí také doporučení pro to, jak kvalitu vzdělávání v jednotlivých regionech posunout.

Zprávu školní inspekce ke kvalitě vzdělávání v jednotlivých krajích najdete zde.

Výběr z Edukalendáře: 

• Konference Úspěch pro každého žáka proběhne 3. listopadu online
• 20. října, Praha, konference S Asistenty k lepší škole
• do 30. září přihlašujte své projekty do ceny EDUína 2020
• Probíhá registrace na hapenning #jsemlaskavec 2020, který proběhne na Světový den laskavosti 13. listopadu