Sdílet článek
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
- 1. – 2. 2.
přijímačky nanečisto pohledem učitele matematiky;
převedení neinvestičních výdajů na zřizovatele;
postoj učitelů ke změnám ve vzdělávání.
Poprava přijímačkami nanečisto aneb Příběh dobrého úmyslu a nešťastného provedení
Pavel Trejbal 3. 2. 2025
Týden stručně
Přepálil Cermat náročnost přijímaček? Mezi studenty se šíří panika, může je to odradit se na školy hlásit, upozorňuje učitel
V úterý 28. ledna si deváťáci vyzkoušeli, jaké budou přijímací zkoušky na střední školy. Plošně a zdarma měli testy nanečisto poprvé. Tato novinka je odpovědí Cermatu a ministerstva školství na kritiku, že systém přijímaček zvýhodňuje děti s horším socioekonomickým zázemím, protože je rodiče k přípravě dostatečně nemotivují, nebo si ji nemohou z finančních důvodů dovolit. Podle analytika PAQ research Jana Zemana mechanická podstata českých přijímaček favorizuje připravené žáky, ne nutně ty nejschopnější. Možnost zkusit si zdarma přijímačky chválila analytička EDUinu Nikola Šrámková: „Děti pak z výsledků mohou zjistit, že na tom jsou velmi dobře, a odhodlají se třeba podat přihlášku i na maturitní obor.“ O tom, že bylo zavedení plošných testů nanečisto zdarma správným krokem, svědčil i velký zájem deváťáků. Po dopsání 70minutové zkoušky z matematiky a 30minutové z češtiny je ale atmosféra v řadě škol značně napjatá. Žáci si stěžují na přehnanou náročnost, a to zejména testu z matematiky. Ten byl přitom minulý rok označován matikáři za velmi jednoduchý. Letos je, zdá se, situace diametrálně odlišná. „Děti ze tříd mých kolegů různě po republice, ale i ty, které podporuji v přípravě ve Frýdku-Místku, přišly skoro s pláčem, jak těžké to bylo. Ještě večer po testu se mi zaplnila e-mailová schránka novými žádostmi o doučování. K tomu to mimo jiné povede,” varuje učitel matematiky na ZŠ Baška Tomáš Chrobák. Ve výsledku prý může být kvůli náročnosti efekt bezplatných testů kontraproduktivní. Většina žáků se dle něj dva a půl měsíce před zkouškami naostro akorát dozvěděla, že nic neumí. Děti jsou tak buď v tom lepším případě pod dodatečným stresem, nebo v tom horším bez motivace se na střední vůbec hlásit. Ředitelka Cermatu Barbora Rosůlková v rozhovoru pro Deník N uvedla, že náročnost testů z matematiky bude odpovídat těm z roku 2023, vyšší náročnost tak nepřímo potvrdila. Letošní testy připravoval v Cermatu nově složený tým.
Převod neinvestičních výdajů (ONIV) na zřizovatele škol je rezignací na kvalitu vzdělávání. EDUin podpořil hromadnou výzvu vládě
ONIV slouží k pokrytí nákupu učebnic a pomůcek, plavání pro žáky či vzdělávání a pojištění učitelů. Právě tuto složku chce spolu s financováním nepedagogických pracovníků, jako jsou kuchařky, uklízečky či sekretářky, ministerstvo školství zcela převést pod zřizovatele škol (obce a kraje). EDUin spolu s asociacemi a neziskovými organizacemi ve vzdělávání s tímto záměrem nesouhlasí, a připojil se proto ke společné výzvě. Reforma je podle organizací špatným řešením, které by znamenalo odklon od principu, že za výuku ručí stát a také ji platí. „Nedivím se, že návrh vzbudil tak široký odpor a nebylo těžké dát dohromady tuto širokou koalici organizací, které vyjadřují svůj nesouhlas,” komentuje výzvu programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.
Ve škole až do osmnácti. Zůstanou Češi ve školních lavicích stejně dlouho jako Estonci?
Estonsko opět posunulo povinnou školní docházku, tentokrát do 18 let. Změna nastane již v příštím školním roce. Tento krok země učinila ve snaze řešit několik prohlubujících se problémů, například rostoucí podíl mladých lidí, kteří po základní škole nepokračují ve studiu. V Česku, kde povinná docházka momentálně končí o tři roky dříve, se o její úpravě uvažuje. Renáta Zajíčková (ODS) prosazuje model 8 + 2 (o rok kratší základní vzdělání a povinné dva roky středního). „Prodloužení povinné školní docházky považuji za krok správným směrem. To však neznamená, že je v tuto chvíli u nás nezbytné stanovit hranici právě na 18 let. Celosvětově se délka vzdělávání dětí prodlužuje, což jde ruku v ruce s odkládáním jejich sociální zralosti,“ komentuje vývoj programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký. Více se dočtete na webu EDUinu.
Umělá inteligence ve školách: Používají ji učitelé i žáci, ve výuce přitom často chybí
Na základních školách ji používá přes 53 % učitelů, do výuky ji ale zařazují pouze v 17 % případů. To by se podle expertů mělo změnit. „Pokud máme děti připravovat na budoucnost, musíme je seznámit s technologiemi, které budou v budoucnosti běžně používat. Ignorovat umělou inteligenci (AI) by bylo jako učit v pravěku a neukázat, jak využívat oheň,” tvrdí učitel a držitel druhého místa v ocenění GTP CZ za rok 2022 Daniel Pražák. Své žáky učí využívat AI k ulehčení práce (například ukládání poznámek z hodin pomocí aplikace Post-it) či k třídění věrohodných zdrojů (Perplexity). Právě věrohodnost informací je v rámci diskuze o AI velké téma. „U dětí to platí ještě víc, protože jejich kritické myšlení je v zárodcích a mají mnohdy potíž určit, zda je informace správná a ověřená, nebo jde například o fake news. Je potřeba učit pracovat s těmito nástroji i menší děti, protože s nimi přichází do kontaktu na sociálních sítích nebo na internetu obecně,“ zdůrazňuje mluvčí EDUinu Tomáš Matoušek.
Kraje jsou proti vzniku nových gymnázií, přestože je chtějí rodiče, ukazuje analýza PAQ research
Zájem rodičů o všeobecné obory středních škol, jako jsou gymnázia a lycea, výrazně převyšuje současné nabídky krajů. Loňská studie PAQ research ukázala, že ideální volbou pro 32 % rodičů je právě gymnázium, přičemž aktuálně je přijetí zajištěno jen pro 18 % žáků 9. tříd. Na potřebu vyváženějšího přístupu přitom neodpovídají dlouhodobé záměry krajů, s výjimkou regionů, jako Vysočina a Jihomoravský kraj. Jsou to právě kraje, které rozhodují o počtu všeobecných oborů, role ministerstva školství je v této oblasti spíše motivační. Bez vůle krajů se tak dle závěrů nové analýzy potenciál žáků nenaplní. K jeho rozvinutí potřebují dostupné všeobecné vzdělávání.
MŠMT přichází s novým projektem, v nových RVP ale nepodpořilo výuku finanční gramotnosti
Ministerstvo školství ve spolupráci s ČSOB a Mastercard představilo projekt Penězověda, který školám i rodičům nabízí výukové materiály. Ministr školství Mikuláš Bek v tiskové zprávě podtrhnul potřebu flexibility a přizpůsobení vzdělávacího obsahu finanční gramotnosti specifickým potřebám škol. Na projekt tak lze pohlížet jako na pomyslnou náplast na absenci podpory výuky finanční gramotnosti v nových vzdělávacích programech. Ty stále nechávají na školách, kolik prostoru finančnímu vzdělávání věnují, jak upozorňuje Zdeňka Hildová z České bankovní asociace. Podle Kateřiny Lichtenberkové z neziskovky yourchance může slabá znalost financí vést děti k nebezpečným radám influencerů na sítích.
Lyžáky v zahraničí – vyloučení a šikana místo tmelení kolektivu?
Školní lyžařské kurzy, které čím dál častěji míří do zahraničí, mohou být super zážitkem i zdrojem závažných problémů. Zvýšené ceny zájezdů, momentálně pohybující se kolem sedmi tisíc korun bez nákladů na vybavení, si část rodin nemůže dovolit. Jejich děti tak zůstávají doma, zatímco zbytek třídy utužuje vazby. Lenka Felcmanová ze SOFA varuje, že takové vyčlenění může vést až k šikaně. S dostupností se snaží pomáhat například charitativní projekt patron dětí, kde o podporu mohou kromě rodičů žádat i učitelé. Pokud se trend zvyšujících se nákladů na lyžařské kurzy nezmění, nebudou pomáhat s utužením kolektivů, ale paradoxně žáky rozdělovat.
Výrok týdne
„Učitelé si občas myslí, že musí mít na všechno názor. Ale nemusí. Někdy se mi zdá, že v našem povolání schází právě pokora. Školství se mění pomalu, protože málo lidí je ochotno měnit své myšlení a postoje,” více zde:
říká ke změnám ve vzdělávání učitel a loňský vítěz ocenění Global Teacher Prize CZ Karel Gamba.
V souvislostech
Tomáš Chrobák: Přijímačky nanečisto jako příležitost? To tedy ne, byla to poprava
Taky jste věřili tomu, že přijímačky nanečisto jsou fajn cesta, jak vyrovnat šance v soutěži o střední školy pro žáky, jejichž rodiny nemají peníze na placené tréninkové doučování? Já tomu fandil. A teď jsem zklamaný a vytočený. Je mi těch dětí fakt líto. Stal se totiž pravý opak. Jestli si někdo myslí, že se někoho podařilo povzbudit k podání přihlášky, klidně se vsadím, že ne.
To spíš pár žáků, kteří se chystali přihlásit, radši nikam nepůjde. A zbytek má jen dva měsíce na přípravu a teď je v panice, odkud má začít.
Děti ze tříd mých kolegů různě po republice, ale i ty, které podporuji v přípravě ve Frýdku-Místku, přišly skoro s pláčem, jak těžké to bylo. Ještě večer po testu se mi zaplnila e-mailová schránka novými žádostmi o doučování. K tomu to mimo jiné povede.
Nevím, jakým způsobem Cermat zkušební otázky vybírá, ale tohle se nepovedlo. Proklatě těžké to opravdu bylo. Vybraly se úlohy z minulých let. Klíčem asi bylo v tématu vzít vždy tu nejobtížnější. Sami se přesvědčte. Na tři úlohy, které tu uvádím, by padla u většiny z vás půl hodina z celkových sedmdesáti minut, pokud byste je vůbec byli schopni vyřešit. Samozřejmě pokud nejste učitelé matematiky či nadšenci. Což většina žáků, ruku na srdce, není. I tak mají mít ale možnost neprožít dva měsíce ve stresu. Kluk v mé škole, který jezdí na matematickou olympiádu, získal jen dvacet bodů. A úloh je tam sedmnáct, kdy každá má dvě až tři podúlohy.
Nejde jen o to, že to bylo těžké. Psycho je v tom, že dva a půl měsíce před zkouškou naostro se většina žáků dozvěděla, že vlastně vůbec nic neumí a to neuvěřitelně zvýšilo hladinu stresu jim i jejich rodičům.
Každé rozhodnutí Cermatu má velký vliv na žáky, rodiče i učitele. Tím pádem je třeba, aby jeho dopady byly důkladně promyšlené. Často to bývá tak, že v ostrých testech je první test těžký a druhý lehčí. To znamená, že dva dny jsou děti vyplašené, pak napíšou lehčí test a všichni jsou rádoby spokojeni. Nyní je situace zcela jiná, nejde rychle nahradit lehčím testem.
Celý komentář čtěte na webu EDUinu.
Z edukalendáře
4. – 11. 2. 2025 → Celá ČR → Týden pro wellbeing
11. 2. 2025 → online → Kulatý stůl SKAV a EDUin: Jak budeme učit wellbeing?
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
