← Beduin ← Články

Potřebujeme zevrubný plán pro začleňování ukrajinských žáků do škol

21. 3. 2022

EDUin

Audit vzdělávacího systému ČR Ukrajinci Vícejazyční žáci

Co přinesl týden 14. 3. – 20. 3. 2022

Krátce:

Školy přijímají první děti z Ukrajiny, v září díky nim může být ve třídách o jeden populační ročník víc. Školy začleňují ukrajinské děti přímo do tříd, jiné vytvářejí oddělené skupiny s intenzivní výukou češtiny. „První věc, kterou jsem jim řekla, byla, že tady jsou v bezpečí a že se nemusí bát,“ říká Jana Hlaváčková, ředitelka Základní školy Staňkova, kde se specializují na cizince – mají v plánu přijmout 110 ukrajinských dětí (seznamzpravy.cz). „Žádná obecná pravidla řešení neexistují, každá škola se s tím pokusí poprat jak nejlépe umí,“ říká předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček. „Je nutné školy podpořit nejen metodicky, ale zejména finančně a personálně. Ty, které budou přijímat ukrajinské žáky, by tak podle systému, který navrhujeme, měly dostat peníze na úvazky učitele češtiny jako dalšího jazyka, asistenta pedagoga a adaptačního koordinátora,“ říká autor analýzy k začlenění ukrajinským uprchlíkům Štěpán Kment z PAQ Research (seznamzpravy.cz). Na jižní Moravě hledají ukrajinské učitele, mohou se registrovat na speciálním portálu (seznamzpravy.cz).

Ministerstvo školství zatím neví, kolik ukrajinských dětí se u nás bude vzdělávat. Situace je nepřehledná a řada rodin zatím řeší bydlení. „Největší problém je teď v tom, že my se s nějakými maminkami dohodneme na 20 dětech v pátek a v pondělí jich přijde jen deset, protože zjistíme, že polovina maminek byla přesunutá s dětmi na ubytování třeba do jiného města,“ citují novinky.cz Martina Mařana z Nadačního fondu Děti Ukrajiny. Denně se jich hlásí přes 200 nových. Senátoři ve čtvrtek schválili návrh zákona, který má mimo jiné českým školám umožnit, aby zvýšily kapacity. O děti se budou moci starat ukrajinští pedagogové, aniž by museli splňovat podmínku znalosti češtiny (novinky.cz). Zejména mateřské školy naráží na kapacitní limity, chybí místo i pro ukrajinské jednotřídky (CNN Prima News). Místo pro ně hledají, kde se dá – třeba v bývalé diskotéce (denik.cz). V okolí velkých měst část přihlášených dětí kvůli nedostatku míst odmítají i za normálních okolností (ihned.cz). Mimo velká města místo je – například v Mostě pro ukrajinské děti chystají otevírat nové třídy (seznamzpravy.cz).

V plánu jsou intenzivní jazykové kurzy pro ukrajinské středoškoláky, 320 hodin jim má umožnit zapojit se do výuky. „Cílem těchto kurzů by bylo při rozsahu 320 hodin dosáhnout úrovně A2 tak, aby ukrajinští žáci dostali dobrý jazykový základ, který mohou již rozvíjet a který jim umožní porozumět základním informacím ve škole, případně se na neznámé umět zeptat,“ řekl pro novinky.cz Ondřej Macura z tiskového odboru MŠMT. Přijímací test z matematiky by podle něj měli mít možnost složit v ukrajinštině nebo angličtině, test z češtiny jim chce ministerstvo prominout a nahradit ho pohovorem. Jazykové kurzy zaplňují i jejich rodiče. „Očekávám, že se tady rychle naučím česky, abych mohla co nejdříve začít pracovat. Bez znalosti jazyka je těžké najít nějaké zaměstnání,“ říká paní Viktorija, která navštěvuje kurzy na Západočeské univerzitě v Plzni (novinky.cz).

Průměrný plat učitelů v regionálním školství podle ministerstva školství loni vzrostl na 47 590 korun. Loni byl průměrný výdělek učitelů vč. vedoucích pracovníků na 125,8 % průměrné mzdy. Při započtení dalších pedagogických pracovníků (vychovatelky, asistenti pedagoga) měli vyučující příjem 118,3 % průměrné mzdy. Nejnižší platy pobíraly loni podobně jako v předchozích letech učitelky v mateřských školách, a to v průměru 39 198 korun. Nejvíce vydělávali již tradičně učitelé ve vyšších odborných školách, kde dostávali kolem 51 398 korun. (novinky.cz).

Ze zvláštní školy ke studiu chemie. Spolek pomáhá romským dětem překonat znevýhodnění ve škole. Nedůvěra ke škole a školní neúspěch se v romských rodinách přenášejí z generace na generaci. Brněnský spolek IQ Roma servis to zkouší měnit, romské děti doprovází od předškolního vzdělávání přes základní školu na střední, k maturitě a někdy až k přijímačkám na vysokou. „S dětmi začínají pracovat už v předškolním věku, jsou v kontaktu s rodiči a nasměrují dítě do školky. Podchytí ho včas, navíc znají i potřeby rodiny. Doprovází ho při přechodu na střední školu, kde jinak většina znevýhodněných dětí odpadne – třeba jen proto, že rodina neví, kde a jak vyplnit přihlášku,“ říká Lucie Plešková, programová manažerka Nadace OSF (aktualne.cz).

Výrok týdne:

„Je vhodné připravit plán začleňování žáků-uprchlíků ve velkém počtu vybraných škol. Naopak je nežádoucí nechat jejich účast v decentralizovaném systému náhodě. Na úrovni ZŠ je nutné programově rozšířit počet určených škol pro výuku češtiny jako dalšího jazyka ze současných 406 o alespoň jeden až dva tisíce,“ píše Štěpán Kment v analýze věnované začleňování ukrajinských uprchlíků do české společnosti (PAQ Research).

V souvislostech

EDUin představí letošní Audit vzdělávacího systému. Věnuje se v něm přijímacím zkouškám i problémům učňovského školství

Za týden (v pondělí 28. března) EDUin představí letošní Audit vzdělávacího systému. Představí pět textů, ve kterých autoři analyzují aktuální otázky českého vzdělávacího systému, byť bez otázky nejaktuálnější, kterou je začlenění ukrajinských dětí. Představení Auditu vzdělávacího systému se můžete zúčastnit online 28. března od 14 hodin zde.

Přijímací řízení: Vybíráme správně?

V čem spočívají nevýhody (ale také výhody) současné podoby přijímacího řízení na střední školy analyzuje programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký. Zavedli jsme podle něj „výběrový systém na principu postupného vylučování části žáků, kteří se posléze koncentrují ve zbytkovém učňovském školství“, a přitom doufáme, že jednotná přijímací zkouška bude žáky motivovat k učení – neřešené ale zůstávají skutečné problémy středoškolského vzdělávání, mezi nimi například zastaralá struktura středoškolských oborů. Text připomíná, že zavedení jednotné přijímací zkoušky v roce 2016 bylo především politické rozhodnutí a že jeho dopady nebyly zatím analyzovány. Popisuje zápory i klady jejího současného nastavení (upozorňuje například, že současným nastavením jednotné přijímací zkoušky jdeme proti doporučení, které dostala Česká republika od OECD) a navrhuje další kroky, které by mohly vést ke změně.

Učňovské školství jako magnet na nerovnosti a studijní neúspěch. Máme šanci to změnit?

Malá šance uplatnit se na trhu práce, nevyhovující nabídka oborů, malá prostupnost vzdělávacího systému způsobená nedostatečným všeobecným základem, nízký společenský status učňů nebo drop-outy. To je výčet problémů, které podle analytika EDUin Jana Zemana trápí učňovské školství, pandemie podle něj tyto problémy pravděpodobně akcelerovala – v desetině nematuritních oborů středních škol se podle České školní inspekce kvůli problémům s digitální technikou neúčastnilo distanční výuky více než 10 % žáků školy. Audit vzdělávání hodnotí kroky ministerstva, která mají ambici stav změnit, zejména inovace oborové soustavy nebo revize rámcových vzdělávacích programů.

Volání po školních psycholozích? Vytvořme už konečně systém dostupný každé škole

Dvě dekády se mluví o tom, že školy potřebují oporu ve specializovaných pedagogických profesích, podle statistik MŠMT však na základních školách v roce 2020 bylo vykázáno jen 375,83 úvazků školních psychologů a 624,34 úvazků školních speciálních pedagogů. Více než polovina těchto úvazků byla navíc podle Karla Garguláka financována z časově omezených evropských prostředků a další jsou vázány na žáka se speciálními vzdělávacími potřebami a nikoli na školu. Vláda podle něj připravuje vytvoření tzv. Minimálního standardu týmu vybraných specializovaných pozic, který má zohlednit specifika škol. Chce také zavést financování těchto profesí ze státního rozpočtu, což dává do budoucna naději na systémové řešení.

Kvalita školy: V půlce cesty mezi vymezením a uvedením do praxe

Po třiceti letech rozvoje vzdělávacího systému se neumíme shodnout na tom, co je kvalita ve vzdělávání, konstatuje v dalším z textů letošního Auditu Karel Gargulák. Shrnuje několik málo výzkumů, které na toto téma v Česku proběhly. Včetně výzkumu zaměřeného na názory učitelů základních škol na potřebu změn ve vzdělávání, který ukázal na „nesoulad uvnitř sboroven“. Věnuje se také konceptu Kvalitní školy, kterým Česká školní inspekce poskytla školám nástroje pro podporu hodnocení kvality.

Revize kurikula: Pouhé škrtání učiva nezlepší kvalitu našich škol

Podle Strategie 2030+ má být prvním krokem na cestě k dosažení jejích cílů vytvoření většího časového prostoru pro práci učitele tak, aby mohl žákům zpřístupnit hlubší poznání, a zároveň modernizovaný a jasně vymezený obsah kurikula. Štěpán Kment ale v posledním textu Auditu upozorňuje, že představa o „přeplněném kurikulu je často složitý spletenec reality a domnění“, k jehož rozpletení nám chybí data. Jako příklad uvádí například výuku větného rozboru v českém jazyce, kdy grafický rozbor druhů vedlejších vět není požadavkem RVP a učitelé mu přesto věnují několik hodin. Věnuje se také podmínkám, které jsou nutné k úspěšnému zavedení revidovaného RVP do praxe.