Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Praha 8. prosince 2010 – Překvapením výsledků PISA 2009 je fakt, že v některých zemích, jako například v Maďarsku, Německu nebo Polsku, se výsledky hlavní sledované čtenářské gramotnosti od posledního testování podařilo statisticky významně zlepšit. Společným jmenovatelem jejich úspěchu bylo vzdělávání a podpora učitelů, diagnostika žákovských výsledků a sledování pokroku žáků.
Z výsledků testování čtenářské gramotnosti vyplynulo, že ve srovnání s některými zeměmi, jejichž vzdělávací systémy nám jsou relativně blízko, jsme na tom stejně jako Slovensko a Rakousko, ale překvapivě Německo, Polsko nebo Maďarsko se dokázalo ve výsledcích statisticky významně zlepšit, ačkoliv jejich výsledky byly v minulosti stejně špatné jako ty naše.
RNDr. Jana Straková, PhD., zástupkyně ČR v řídícím výboru výzkumu PISA v Ústavu pro informace ve vzdělávání, řekla: „Vzdělávací systémy jednotlivých zemí se v řadě aspektů liší, a není proto možné plošně aplikovat postupy, které vedly v jiných zemích ke zlepšení vzdělávacích výsledků a doufat, že stejně dobře zafungují i u nás. Ovšem i když není možno aplikovat konkrétní kroky, je užitečné se inspirovat z toho, jakými směry se navrhovaná opatření ubírala. V Maďarsku, které dosáhlo významného zlepšení výsledků v testu čtenářské gramotnosti, se zaměřili na diagnostiku a cílené sledování pokroku každého dítěte. Učitelům prvního stupně základní školy byl poskytnut nástroj, který jim umožňuje zjišťovat nedostatky žáků v základních čtenářských dovednostech a ověřovat pokrok při jejich odstraňování. Německo soustředilo pozornost na definování vzdělávacího základu, do kterého němečtí vzdělavatelé pečlivě a plánovitě zapracovali klíčové kompetence. Velká pozornost byla v Německu věnována péči o děti, které ve výuce zaostávají. Polsko zaznamenalo zlepšení výsledků poté, co prodloužilo společné vzdělávání o jeden ročník. „
Poučit bychom se ale mohli i ze zemí vzdálenějších. Shanghai a Hongkong, které dosáhly ve výzkumu PISA 2009 výborných výsledků, uvedly, že se od důrazu na vzdělávání elit posunuly k inkluzivnímu vzdělávání, zaměřily se na vzdělávání a podporu učitelů a posunuly důraz od faktických poznatků na rozvoj kompetencí k řešení problémů.
V rámci zpracování dat z výzkumu PISA 2009 byly identifikovány tzv. úspěšné systémy a bylo zjišťováno, co je těmto systémům společné. Za úspěšné byly považovány ty systémy, kde nejsou školy rozdělovány na výběrové a nevýběrové v povinném vzdělávání a kde tudíž existují relativně nízké rozdíly mezi výsledky jednotlivých žáků. Těmto systémům byla dále společná vysoká autonomie škol ve vztahu k tvorbě vlastních vzdělávacích programů a neohrožující způsob hodnocení práce škol (tj. takový způsob, který nevede k žebříčkování škol).
Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Ministerstvo nabídlo šest opatření, kterými chce situaci řešit, ale opomíjí zcela solidní analýzu toho, proč u nás k takovým výsledkům dochází. Situaci nelze svádět na probíhající reformu, na příkladu úspěšných zemí vidíme, že cesta autonomie škol a větší důraz na rozvoj dovedností a kompetencí se osvědčuje. Co u nás ale chybí je promyšlená a systémová podpora učitelů – nemáme vybudovaný systém atestací a dalšího vzdělávání, učitelům chybí nástroje na diagnostiku dětí. A to nemám na mysli slibované testování a katalogy znalostních požadavků, které chce MŠMT vnutit školám. Takové testování povede jen k výuce zaměřené na znalosti a v dovednostech, které testuje PISA, budeme za 3 roky opět na chvostu. Ministerstvo by mělo oslovit renomované odborníky a spolu s nimi udělat důkladnou analýzu příčin a teprve pak navrhovat účinná opatření, inspirovaná úspěšnými systémy v zahraničí. Opatření ministerstva jdou v současné chvíli značně proti trendu v úspěšných zemích.“
Kontakty:
RNDr. Jana Straková, PhD., zástupkyně ČR v řídícím výboru výzkumu PISA, ÚIV
e-mail: jana.strakova@uiv.cz, tel.: +420 731 191 980
Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin
e-mail: tomas.fertek@eduin.cz, mobil: +420 602 687 016