Povinná maturita z matematiky zabetonuje to, s čím nejsme spokojeni

Matematika jako strukturovaný způsob uvažování se u nás učí zatím jen zcela výjimečně

Rozumět matematickým vztahům patří spolu se schopností vyjadřovat se ve vlastním i cizím jazyce k samozřejmé výbavě každého jen trochu vzdělaného člověka. Matematika nejsou jen počty; tříbí mysl, strukturuje ji, umožňuje porozumět světu. Proto by měla být i povinnou součástí maturity.

Tak tohle říká leckdo, v posledních dnech asi nejpřehledněji novinářka a bloggerka Tereza Holanová. Vlastně si myslím skoro totéž. Až na tu poslední větu. Povinná matematika u maturity je dobře míněný špatný nápad, o němž je třeba mluvit. A za ctnost (matematicky) vzdělaného člověka považuji ochotu shromáždit informace a kriticky uvažovat i o zdánlivě nesporných a prospěšných věcech.

Patříme k zemím, kde žáci výuku matematiky nejvíce nesnášejí. Připadá jim těžká, navíc velká část z nich si myslí, že ji v životě už nikdy nebudou potřebovat, proto se jí snaží co nejvíc vyhnout. A tedy z ní ani nematurovat. Vlastně mají pravdu, matematiku jako nacvičený způsob řešení rovnic opravdu většina z nás v životě nepotřebuje. Ale matematiku jako strukturovaný způsob uvažování, schopnost číst a vytvářet grafy, pracovat s hypotézami a jejich ověřováním, definovat pojmy a hledat jejich vzájemné vztahy, to by mnozí z nás sakra užili. Jenže taková matematika se u nás učí zatím jen zcela výjimečně.

A z čeho by se povinná maturita z matematiky skládala? Má-li být pro studenty spravedlivá, nutně musí být z toho, co se vyučuje. Navíc je tu problém, že na některých učilištích s maturitou mají matematiku hodinu dvě týdně, na některých průmyslovkách a gymnáziích je to násobně víc.

Máme-li mít povinnou maturitní matematiku, musí být ona hodinová dotace alespoň trochu srovnatelná a zařídit to musí ministerstvo. Ale i kdyby se mu to za ty čtyři roky (Chládek chce maturitu zavést od roku 2019) podařilo, jaké matematiky se studentům dostane ve zvýšené míře? No té tradiční, protože učitelů, kteří ji učí tvořivěji, je zatím málo, což ukázal například loňský projekt Matematika s chutí.

Odpor žáků a studentů k matematice chceme řešit větší dávkou té matematiky, kterou už dnes nemají rádi. Opravdu si někdo myslí, že to zlepší vztah studentů k ní? No, někdo si to možná opravdu myslí, ministr Chládek kupodivu ne. V Událostech, komentářích řekl, že sama povinná matematika nic nevyřeší, že musíme kontinuálně měnit způsob výuky. Potíž je, že do školního roku 2018/19 se kultura výuky matematiky změnit nedá, navíc ministr v zavádění podobných „měkkých opatření“ velkou dovednost nepředvedl, i když snaha se mu upřít nedá. A vždycky je složitější provádět změnu kultury než uplést bič, který něco nakáže. Ministr často mluví o vnitřní změně, ale nakonec stejně přijde jen s ním.

Zatímco jeho poslední bič – povinné přijímačky – jsou opravdu hloupý nápad, povinná maturita z matematiky za debatu stojí. Ale pokud se rozhodneme ji zavést teď a způsobem, jaký navrhuje Chládek, jen její výuku zabetonujeme ve stavu, s nímž jsme skoro všichni nespokojeni, včetně jeho samého. Jaké je řešení? Paradoxně ho opět zmínil Chládek v televizi, když říkal, že navštívil gymnázium, kde dobrovolně maturuje z matematiky sedmdesát procent studentů. A to proto, že mají učitele, který ji umí podat zajímavě. No sláva, takže to jde i bez té povinnosti!

A jsme u pointy. Až se nám totéž alespoň zčásti podaří na většině škol, má smysl uvažovat o povinné maturitě z matematiky. Pokud ji zavedeme teď, jen zvětšíme míru strachu a odporu. A těm konzervativnějším učitelům sdělíme, že to, jak matematiku většinově vyučují, je správné – stát to tak chce a nic na tom nemají měnit. Ano, matematika je důležitá, krásná a zajímavá, ale z toho nijak neplyne, že má být v tuto chvíli u maturity povinná. Pokud tedy není naším cílem o další stupeň zhoršit její pověst.

Text vyšel na webu týdeníku Respekt.