Požadujeme minimálně středoškolské vzdělání, zní od zaměstnavatelů. Studenti ale i tak střední školy nedokončují, ukazují data

Kvůli novele školského zákona se chce na poslance obrátit ombudsman. Plánovaná změna negativně ovlivní děti s postižením.

„Vysvětlete poslancům negativní dopady novely školského zákona na práva dětí s postižením a jejich rodin,” žádají členové poradního orgánu ombudsmana. Upozorňují tím na zrušení možnosti využívat dalšího pedagogického pracovníka, neochotu vlády doplnit mezi pedagogické pracovníky pozici sociálního pedagoga a neotevření školního poradenského pracoviště nepedagogickým pracovníkům, což negativně ovlivní vzdělávání dětí s postižením. Členové poradního orgánu se změnou zásadně nesouhlasí a přijali usnesení. „Změna působí jako nepřiměřený zásah do práva dětí s postižením na vzdělání. Není proto v pořádku, že nedošlo k širší odborné diskuzi. Měly se důkladně posoudit dopady na život dětí, jejich rodičů a škol,“ uvedl k výhradám zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm, kterému se také nelíbí, že se změna do návrhu dostala až po skončení připomínkového řízení. 

Předčasné odchody studentů ze školy stojí stát spoustu peněz. Bez střední školy mají odpadlíci daleko menší šanci se uplatnit, ukazují data

Naučené znalosti, získané dovednosti, certifikát o úspěšně ukončeném vzdělání a perspektivní výhled práce do budoucna. Výhody dokončení střední školy se zdají být jasné. V Česku ale ne vždy táhnou. Předčasné odchody ze vzdělávání jsou problémem nejen tuzemska, ale trápí také řadu zemí Evropské unie. Ukazují to data poslední publikace Education at a Glance. 

Samotné firmy či specializované pracovní portály na webových stránkách denně zveřejňují tisíce pracovních nabídek. Dalo by se říct, že šikovného řemeslníka si práce najde sama i bez „papíru”. Jenže co je častým společným jmenovatelem inzerátů? Ukončené středoškolské vzdělání. Můžeme ho tedy považovat za mnohdy minimální požadavek k tomu, aby se dotyčný mohl o pozici ucházet. Kromě samotných vědomostí a znalostí s sebou ale ukončené středoškolské vzdělání přináší i další výhody – jednak má vzdělanější pracovní síla vyhlídky na lepší kariéru, jednak má díky tomu následně i lepší plat a perspektivu do budoucna. 

„Děje se to, že zaměstnavatelé přichází za žáky středních škol a nabízejí jim brigádu. Ta je pro ně v tu chvíli finančně lákavá, proto se mnozí uchylují k předčasnému ukončení studia. Žáci si však neuvědomují, jaké následky bude mít jejich rozhodnutí v budoucnu. Z brigády se stává práce na plný úvazek, ve které budou třeba dva roky. Návrat zpět do školy k dokončení požadovaného středoškolského vzdělání je pro ně obtížný. To vede k tomu, že si nakonec hledají práci, která nevyžaduje vysokou kvalifikaci,” vysvětluje analytička EDUinu Nikola Šrámková. 

Potvrzují to i data. Ta ukazují ve srovnání Česka a dalších zemí OECD, že pracovníci bez středoškolského vzdělání jsou ve většině ohroženi velmi nízkými mzdami. V Česku vydělává 14 % osob ve věku 25–64 let s nižším než středoškolským vzděláním polovinu nebo méně než polovinu mediánu příjmu ve srovnání s 5 % pracovníků se středoškolským nebo postsekundárním neterciárním vzděláním a 2 % pracovníků s terciární kvalifikací. V rámci OECD jsou tyto podíly 28 %, 17 % a 10 %, nicméně je důležité zohlednit, že tyto údaje zahrnují i země s odlišnými ekonomickými podmínkami, jako jsou Mexiko, Chile či Peru.

Ze vzdělaných lidí těží i samotný stát, kterému se dostatečně neřešený problém vrací. Ti, co nemají ukončené středoškolské vzdělání, si buď práci vůbec nenajdou a jsou na sociální podpoře, kterou jim platí stát,nebo si práci najdou, je zpravidla méně placená a pracovníci tak méně odvádí na daních. „Taková situace má dopad nejen na jednotlivce, ale i na společnost. Lidé s ukončeným vzděláním jsou konkurenceschopnější na trhu práce, produktivnější a mají šanci na vyšší výdělky, což vede i k vyšším odvodům do státní pokladny,” vysvětluje analytička Šrámková. 

Jak tedy situaci do budoucna zlepšit? Míst je hned několik a začít se může hned na druhém stupni základních škol v otázce kariérového poradenství. Kariérová poradkyně Helena Košťálová v EDUcastu hovořila o tom, že začít s výběrem střední školy není nikdy moc brzy, protože devátá třída, kdy se mají děti o své budoucnosti rozhodovat, je náročné období. Řeší přijímací zkoušky, testy i sama sebe. Kariérové poradenství ale v Česku na základních školách příliš nefunguje. 

Druhou zanedbanou oblastí je inovace oborové soustavy, na které se už léta pracuje, ale hotová stále není. Současná podoba středoškolské struktury je poměrně nepřehledná, s malým zastoupením všeobecných programů a s nízkou mírou prostupnosti. „Oborů je příliš mnoho a vybízí žáky k brzké specializaci, přičemž některé z nich nemají dlouhodobou perspektivu uplatnění. Vysoký počet žáků navíc opouští studium předčasně nebo v oboru po jeho dokončení nepůsobí,” dodává Šrámková, která se tématu věnovala podrobněji v Auditu vzdělávacího systému. Ministerstvo školství plánuje dokončit reformu do konce roku 2024 s tím, že letos představí návrh nové soustavy středoškolských oborů, jejímž cílem má být zejména zpřehlednění a zjednodušení struktury. 

Vybrané statistiky z Education at a Glance

• 8 %  podíl mladých dospělých bez středoškolského vzdělání se v Česku v roce 2023 zvýšil o 2 procentní body. Průměr zemí OECD je 14 %.  
• 60 % lidí je ve věku 25–34 let v Česku zaměstnáno bez středoškolského vzdělání, zatímco u osob se středoškolským nebo postsekundárním neterciárním vzděláním je to 83 %. Odpovídající průměry OECD jsou 61 % a 79 %.
• 14 % lidí ve věku 25–64 let s nižším než středoškolským vzděláním v Česku vydělává polovinu nebo méně než polovinu mediánu příjmu ve srovnání s 5 % pracovníků se středoškolským nebo postsekundárním neterciárním vzděláním a 2 % pracovníků s terciární kvalifikací. V rámci OECD jsou tyto podíly 28 %, 17 % a 10 %.
• Ženy ve věku 25–34 let mají menší pravděpodobnost než muži, že budou zaměstnány, přičemž tento rozdíl je obvykle největší u osob s nižším než středoškolským vzděláním a nejmenší u osob s vysokoškolským vzděláním.
• 44 % mladých žen s nižším než středoškolským vzděláním je zaměstnáno. Průměr zemí OECD je 47 %
• 75 % mladých mužů s nižším než středoškolským vzděláním je zaměstnáno. Průměr zemí OECD je 72 % 
• 66 % mladých žen s terciárním vzděláním je zaměstnáno. Průměr zemí OECD je 84 %
• 94 % mladých mužů s terciárním vzděláním je zaměstnáno. Průměr zemí OECD je 90 %
• 79 % mzdy vydělávají v průměru mladé ženy s terciární kvalifikací oproti svým mužským vrstevníkům. V celé OECD je to v průměru 83 % mzdy.