Praktická a studijní maturita

V současné době začíná praktická realizace nekonečného seriálu s názvem státní maturita. Je tedy vhodné položit si s klasikem otázku Kam s ní?.

Státní maturita je potřebná. Podoba, kterou jí vtiskl Cermat, je ale administrativně i finančně neudržitelná. Měli bychom se vrátit ke kořenům. Stát zadal školám minimální laťku, stát by tedy měl kontrolovat pouze toto nepodkročitelné minimum – jednoduše, objektivně, levně a efektivně. Ať stát zadá na konci dubna, nejlépe elektronicky, kvalitní didaktické testy z českého jazyka, cizího jazyka a matematiky. Jejich úspěšné zvládnutí bude vstupenkou ke školní části. Zde se každá škola může svobodně profilovat podle svých priorit. Ústní zkouška nikdy nemůže být srovnatelná na 10 000 školách současně a pokus o to vede k administrativnímu šílenství.

Ať Cermat přestane vymýšlet pravidla pro hodnocení ústních zkoušek, při nichž učitel není schopen současně komunikovat s žákem i zapisovat body do dotazníků. Přestane vymýšlet nesmyslná hodnocení slohových prací, která diskriminují kreativitu. Ubude školení učitelů k těmto pravidlům. Cermat tak bude moci značně zeštíhlit, protože přestane vymýšlet testy z dalších předmětů – fyziky, zeměpisu, biologie, chemie, dějepisu atd. Český jazyk se tvoří pro 80 000 žáků, dějepis pro 200 žáků. Připravit test z českého jazyka stojí stejné úsilí a finance jako z dějepisu.

Oprávněně odborné školy volají, že se nemohou srovnávat s gymnázii, a gymnázia volají, že státní maturita snižuje úroveň zkoušky. Ale vždyť každý z obou typů škol má jiný cíl. Ponechme tedy dvě úrovně maturit, nazvěme je praktická a studijní. První typ nechť skládají maturanti odcházející do praxe, druhý typ budoucí vysokoškoláci. Samozřejmě každý musí mít možnost si druhý typ kdykoliv dodělat.

Zdeněk Koňařík, učitel fyziky ze Zruče