Co přinesl týden 21.9. – 27.9. 2015
Témata týdne: Ministerstvo školství řeší problém studentů speciální pedagogiky Univerzity Jana Amose Komenského, soukromé školy, které byla zrušena akreditace tohoto oboru. Ti uspořádali v sobotu 26. 9. demonstraci před budovou MŠMT a dožadovali se obnovení akreditace (Aktuálně.cz). Ministerstvo plánuje uznat těmto studentům kvalifikaci, pokud studium dokončí na jiné škole. Problém ale spočívá v tom, že zrušený program byl dvouletý magisterský, což koliduje s programy veřejných VŠ. Studenti tak budou muset dělat běžné přijímací zkoušky a pravděpodobně ne všechny předměty jim budou uznány. Karla Kubíčková učí děti uprchlíků česky. Učebnice si musela napsat sama (Aktuálně.cz). O tristním stavu jazykového vzdělávání cizinců hovořili i hosté Kulatého stolu SKAV a EDUin. Na absurdní skutečnost, že děti ve školách v podstatě pořád sedí, byť je sezení příčinou řady civilizačních chorob, upozorňuje Respekt. Břetislav Svozil, někdejší ředitel ZŠ Deblín, připravuje otevření školy s experimentální výukou Open School Space. Zajímavou souvislostí je, že na rozdíl od jiných projektů si tento bere za cíl poskytnout možnost vzdělávání i dětem ze sociálně slabého prostředí.
Výrok týdne:
„Za romského žáka/romskou žákyni považujeme člověka, který se za něj/ni sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil (a), a/nebo je za takového/takovou považován (a) významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých antropologických, kulturních nebo sociálních indikátorů.” Pozoruhodná definice z dopisu České školní inspekce ředitelům škol. Podle ní by měly školy identifikovat romské žáky. Dopisu si všiml Martin Rychlík a publikoval o něm text na serveru Česká pozice.
Novinky (výběr ze zajímavých událostí)
- „VRTĚNÍ PSEM“ NA TÉMA PRAKTICKÉ ŠKOLY
MF Dnes vydala v úterý 22. 9. dva články redaktora Marka Přibila (v internetové podobě nejsou volně k dispozici, (server iDNES.cz vydal už jen značně upravenou verzi), v nichž se autor dopouští výrazné manipulace v souvislosti s údajným „rušením“ praktických škol. Redaktor Přibil insinuuje, že praktické školy budou zrušeny a že se do základních škol dostane 15 000 „lehce mentálně postižených dětí“. Ať už záměrně či nezáměrně, redaktor zcela zásadním způsobem manipuluje s fakty. K rušení praktických škol nedochází, mělo by dojít ke zrušení přílohy Rámcového vzdělávacího programu pro lehké mentální postižení. Zcela nejasný je zdroj, z nějž Přibil čerpá čísla, která v článku použil. Přibil svou zjevnou neinformovanost ilustruje používáním zastaralého termínu „zvláštní“ škola. Ministryně školství ještě ten den reagovala narychlo svolanou tiskovou konferencí, na níž vyvracela závěry článků MF Dnes. EDUin na manipulaci reagoval tiskovou zprávou, její rozšíření o další důležité souvislosti najdete v textu Kateřiny Lánské, který vydal server Manipulátoři.cz. Tomáš Feřtek se ve svém blogu pozastavuje nejen nad faktickou irelevancí článků MF Dnes, ale i nad faktem, že jde o mediální počin hodný „rádia Jerevan“ (Respekt). Na téma inkluze a její prospěšnosti reagoval v komentáři pro LN Bob Kartous. Za inkluzi se už dříve postavil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal (Deník.cz), stejně tak poradkyně ministryně školství Klára Laurenčíková (iDNES.cz). O tom, že ani větší počet dětí často umisťovaných do praktických škol (v tomto případě znevýhodněných) nemusí znamenat problém, pokud učitelé přizpůsobí svůj přístup, mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jana Straková.
- VEDOU DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE KE KVALITATIVNÍMU POSUNU VZDĚLÁVÁNÍ?
Týdeník Respekt vydal článek, v němž autorka pracuje s daty studie Students, Computers and Learning: Making the Connections (OECD) o vztahu digitálních technologií a vzdělávání. Z nich jednak vyplývá, že míra zavádění digitálních technologií do výuky nesouvisí s výsledky v testech měřících výsledky vzdělávání a že země, které jsou technologicky napřed, nevykazují v tomto směru lepší výsledky oproti těm technologicky zaostalejším. Zároveň data ukazují, že digitální technologie nemají příliš dobrý vliv na snižování rozdílu v socioekonomickém postavení. Na zjištění reaguje jeden z mála českých odborníků na využívání digitálních technologií ve vzdělávání Bořivoj Brdička na serveru Spomocník.cz. Kritizuje zjednodušenou interpretaci, kterou nabídl šéf vzdělávání OECD Andreas Schleicher, podle níž technologie ve školách nepodporují lepší výsledky. Brdička namítá, že monitoring nezkoumá, jakým způsobem jsou technologie ve školách používány. Upozorňuje zároveň na závěr studie, v němž se konstatuje, že školy neumějí na digitální technologie adekvátně reagovat. O tom, jak by měly školy přistupovat k výuce v digitálním věku, píše na serveru Česká pozice Eduard Petiška.
Inspirace z (a do) praxe
Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)
29.9. – Diskuse s oponenty, EDUpoint, Staroměstské náměstí 4, Praha 1 – Téma: Zákon o pedagogických pracovnících a jeho dopady pro praxi, 17.00 – 19.00
29.9. – EDUfórum, 23. setkání v Praze: Umění ve vzdělávání, Impact Hub Praha, 19.00 – 22.00