Anna Brzybohatá 6. 5. 2024
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům
29.4. – 5.5.
začínají zápisy do mateřských škol, kapacity opět nestačí ve velkých městech a okolí
u maturity vede angličtina, zájem o matematiku každoročně klesá
podle ministra školství Mikuláše Beka by do budoucna nemusela být například společná část státní maturity nebo by výsledky testů mohla vyhodnocovat umělá inteligence
Týden stručně
Pro každého maturanta je povinná část z českého jazyka, žáci ale mohou u druhého předmětu volit mezi matematikou a cizím jazykem. Angličtinu volí na 80 procent z nich. Podle portálu iDNES letošní testy učitelé hodnotí jako lehké, některé studenty potrápily logaritmy. Analytička EDUinu Nikola Šrámková upozorňuje, že současná podoba maturity je až příliš zaměřená na učení se informací zpaměti, ač by se měly školy ve vzdělávání více věnovat gramotnostem a dovednostem. „Dnes je na mnohých školách poslední ročník spíše věnován přípravě na maturitní zkoušku a memorování předem vypracovaných otázek. Žáci by se ale neměli učit na zkoušky, místo toho bychom měli umět ověřovat, do jaké míry si žáci během čtyř let studia osvojili kompetence stanovené v rámcovém vzdělávacím programu,“ vysvětluje Šrámková (ČTK).
Každoroční kolorit posledních let – přeplněné mateřské školy, které nemají dostatek míst. Začaly zápisy do školek a čistě statisticky mají nejmenší šanci na umístění ty děti, které sice budou mít v září třetí narozeniny, ale pořád jim jsou nyní dva roky, jak upozorňuje TV Nova. Nejhorší situace s kapacitami je v Praze a jejím okolí na všechny světové strany. „Kapacity se od minulého roku moc nezvětšily, takže i letos očekáváme problémy. Kromě prstence okolo Prahy je to nejsložitější i v okolí dalších velkých měst,” upřesňuje analytička EDUinu Kateřina Lánská. Pokud kapacity státních školek nestačí, mají rodiče na výběr už jen soukromé školky, hlídání, nebo případně dětské skupiny, pokud v okolí jsou.
Šéf úřadu v Karmelitské ulici je ministrem přesně rok a dva dny, a pokud se do konce volebního období nic nestane, ještě zhruba rok a půl ve funkci bude. Mikuláš Bek toho chce stihnout hodně, do konce svého mandátu plánuje výrazně proměnit některé části českého školství. V rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál nastínil budoucnost, kde by například výsledky zkoušek mohla vyhodnocovat umělá inteligence. „Od zaškrtávacích testů se budeme nepochybně posouvat k interaktivním úlohám, kde se budou úlohy řešit online,“ řekl ministr s tím, že je jen otázkou času, kdy k tomu dojde. Dále hovořil o potřebě státu kontrolovat určité středoškolské minimum, které by skutečně platilo pro všechny středoškoláky. „Mohli by ho skládat kdykoliv a opakovaně. A kromě toho by se otevřel prostor pro to, aby maturita byla specifičtější pro různé typy škol. Umím si představit, že zavedeme maturitu pro gymnázia,” nastínil ministr Bek, podle kterého by taková maturita mohla být i cestou na vysoké školy, které by ji uznávaly místo přijímacích zkoušek. V rozhovoru pro Deník pak komentoval nával přihlášek na gymnáziích. „Dělal jsem si analýzu vývoje poptávky v jednotlivých regionech a typech škol. Obrovský převis poptávky je u víceletých gymnázií,” řekl ministr školství. Převis bere jako výsledek dlouhodobé politiky Česka, které vnímá tento typ středoškolského vzdělání jako striktně výběrový. Bek připustil, že debata o navýšení například šestiletých gymnázií v některých lokalitách je pravděpodobně nevyhnutelná. V rozhovoru se věnuje také revizi rámcového vzdělávacího programu nebo učitelským platům.
Deník N se zaměřil na projekt NPI Lídr školy, který se věnuje ředitelům. Lektoři během 250 hodin ředitelům pomáhají s předpisy nebo propojováním s dalšími kolegy. Jako doplnění vzdělání si projekt vybrala i Radka Brejchová, ředitelka Gymnázia Jateční v Ústí nad Labem, která je podle svých slov stále nadšenou ředitelkou, i když je někdy unavená. Konkrétně jí program pomohl například v orientaci u legislativy. „Svoji roli má pochopitelně i vzájemné sdílení a získání četných kontaktů na zajímavé lidi a navázání nových přátelství po celé republice,“ říká Brejchová.
Výrok týdne
„V současnosti vidíme, že křehkost dospívajících postupně narůstá. Jako kdyby ztráceli odolnost vůči zátěži, vůči nějakému stresu. Je to podle mého otázka posledních let nebo desetiletí, kdy u dospívajících vidíme, že daleko hůře tolerují nějakou zátěž ve svém prostředí, jsou daleko citlivější a křehčí. Termín ‚sněhové vločky‘ sice není odborný, ale vystihuje podstatu. Západní civilizace se identifikuje s hyperprotektivním výchovným stylem, umetáme dětem cestičku, příkladem je slovní hodnocení ve škole. Sociální sítě jsou někdy až démonizované, ale výsledky studií nejsou tak jednoznačné, u naprosté většiny dětí tyto online platformy nepřináší zhoršení psychického stavu,“ více zde:
myslí si dětský psychiatr David Kolouch v rozhovoru pro DVTV.
V souvislostech
Česká školní inspekce v prvním pololetí loňského školního roku zjišťovala, jak jsou na tom žáci v otázce přírodovědné a čtenářské gramotnosti. Prošli jsme obě tematické zprávy od inspektorů. Výsledky potvrzují jejich dřívější zjištění i poslední data mezinárodního srovnávání PISA. Jak to vypadá řečí čísel?
Přírodovědnou gramotnost testovala Česká školní inspekce v 1. ročníku střední školy a na druhém stupni základní školy. Šlo o hodnocení postojů a názorů žáků na výuku čtyř přírodovědných předmětů – fyziky, chemie, přírodopisu a zeměpisu. Dotazování se zúčastnilo téměř 28 tisíc žáků.
⅕ testovaných žáků 1. ročníku střední školy má zásadní problémy s řešením i nejjednodušších přírodovědných úloh.
30 % žáků uvedlo, že se mimo školu o přírodních vědách nic nedozvídají, přičemž se jednalo o 20 % žáků studujících gymnaziální obory vzdělání, 31 % žáků studujících další maturitní obory vzdělání a 34 % žáků studujících nematuritní obory vzdělání.
92 % hodin výuky – to je souhrnná aprobovanost všech čtyř přírodovědných předmětů (fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis) na víceletých gymnáziích. Na základních školách je to jen 72 % hodin výuky.
Pouze 42 % středních škol využívá u přírodovědných předmětů badatelskou výuku. Frontální výuka s psaním poznámek je podle inspektorů stále nejčastější formou, jak se v hodinách žáci učí. Vysoký podíl žáků navíc uvedl, že se se situacemi, které se snaží navozovat aktivní učení typické pro přírodní vědy, nesetkávali ve výuce vůbec.
Přes 10 % základních škol a přes 30 % středních škol (především nematuritních oborů) nemá dostatečné materiální a prostorové podmínky pro výuku přírodovědných předmětů. Chybějí jim pomůcky, přístroje, odborné učebny či laboratoře.
40 % žáků častěji rezignuje na zlepšení, což úzce souvisí s jejich socioekonomickým statusem. Jde o 40 % žáků zařazených do kategorie nedostatečné úrovně přírodovědné gramotnosti. Ti častěji pociťují chybějící možnost obrátit se například na někoho z rodiny o pomoc.
Čtenářská gramotnost jako „klíč k poznání”. Čím je její úroveň vyšší, tím lepší mají žáci schopnost kritického myšlení a správného rozhodování. Se čtenářskou gramotností je spojena vyšší citlivost k přijímanému informačnímu obsahu, dále rozvoj kreativity a představivosti či sebedůvěra v komunikaci a sociálních vztazích. Česká školní inspekce ji testovala v 5. a 9. ročníku základní školy a ve 2. ročníku střední školy.
24 % dětí 5. ročníku základních škol, 17 % žáků 9. ročníku a 21 % žáků 2. ročníku středních škol má nedostačující úroveň čtenářské gramotnosti. Všichni zmínění žáci, kteří mají nedostatečnou čtenářskou gramotnost, nebyli podle inspektorů schopni správně řešit ani nejjednodušší testové položky ověřovaných témat. Potvrzují se tak zjištění z mezinárodních šetření PIRLS z roku 2022 u žáků 4. ročníků základních škol a PISA z roku 2021 testující patnáctileté žáky. Vyplývá z nich, že přibližně ⅕ českých žáků nedosahuje ani základní úrovně čtenářské gramotnosti.
44 % žáků 5. ročníku a 33 % žáků 9. ročníku základních škol čte rádo a čtení jim nedělá problémy.
67 % chlapců 9. ročníků uvedlo, že čtení nemá v oblibě a dalších 14 % chlapců, že jim čtení moc dobře nejde. Dívky mají ve všech sledovaných ročnících ve čtenářské gramotnosti lepší výsledky – mají menší podíl nedostatečné úrovně a vyšší podíl nejvyšší úrovně. Podle inspektorů dívky čtou častěji, jsou ke čtení motivovanější a obecně k němu mají jiný přístup. Častěji si například podtrhávají nebo si dělají výpisky.
¼ žáků 5. ročníku základních škol si o tom, co přečetli, nepovídá s nikým dalším a podíl klesá s přibývajícím věkem. O čtení si s nikým nepovídá na 42 % žáků 9. ročníků základních škol. Přitom ti žáci, kteří si o přečtených věcech povídají s někým z rodiny, kamarádů či spolužáků, mají ve čtenářské gramotnosti lepší výsledky.
Jen 55 % středních škol sleduje u učitelů českého jazyka, jestli se v oblasti čtenářské gramotnosti vzdělávají, u učitelů ostatních předmětů podobné sledování neprobíhá. Necelá desetina základních a středních škol pak vůbec nevěnuje pozornost vzdělávání učitelů v oblasti podpory a rozvoje čtenářské gramotnosti.
Z edukalendáře
17. 5. → Hlučín → EDU fest
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
