Před pěti lety pandemie uzavřela školy. Co nám vzala a co naopak přinesla?

Studenti se mě ptají, jakou profesi zvolit, když jim je v patách AI, říká sociolog a vysokoškolský učitel

Pandořina skříňka byla otevřena. Umělou inteligenci (AI) nezastavíme, nezbývá než s ní držet krok, říká sociolog Jakub Sedláček, který nedávno na konferenci EDUinu Lepší škola mluvil o AI ve vzdělávání. V tomto rozhovoru jsme se dotkli i otázky, jak si vybírat profesi v době, kdy nevíte, jestli ji brzy nepřevezmou stroje. „V ohrožení jsou i běžné kreativní profese,“ říká Sedláček.

Učíte na Studiích nových médií filozofické fakulty UK. Předpokládám, že v současnosti k sobě veškerou pozornost strhává umělá inteligence.
Je to tak. Na fakultě aktuálně zkoumám AI kreativitu, ale i dezinformace a deepfakes –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ hru s realitou, jak to nazvala Eva Nečasová na konferenci EDUinu. V rámci Národního institutu SYRI se jako výzkumník zabývám společenskými riziky, která s AI vstupují do hry. Společenskými dopady AI na různé oblasti života, včetně vzdělávání.

O velkých jazykových modelech se někdy mluví jako o kalkulačkách pro práci s textem, vy sám jste tohle přirovnání použil na konferenci. Ale ChatGPT a podobné aplikace lidé zdaleka nevyužívají jen pro tvorbu textu. Jak nainstalovat tiskárnu? Chat to ví. Jak se zorientovat v útrobách webu italského finančního úřadu? Navede na stopu. Zamýšlím se nad tím, proč se o využití mluví tak reduktivně, jestli to není matoucí. Sám jste na konferenci řekl, že v oblasti vzdělávání funguje skvěle jako asistent či soukromý učitel.
Jistě, v mnoha situacích je AI i na fakta podstatně lepší než Google, protože se nemusíte proklikat třiceti sponzorovanými odkazy, které se vám snaží něco prodat. Ten příklad s tiskárnou je dobrý, tam AI funguje stoprocentně, protože stejnou otázku viděla na internetu vyřešenou stokrát. U výkladu zákona, obzvlášť českého, bych si ale tak jistý nebyl a příslušnou legislativu jí přinejmenším sám předložil k přečtení, právníky nám tu zatím nenahradí. Je to ale zřejmě jen otázka času. Chybuje také víc v jazycích, kterými mluví málo lidí a AI se s nimi tedy setkala méně. Mezi ty patří i čeština.

Někdy se mi zdá, že česká vzdělaná veřejnost přijala úzus dívat se na AI jako na něco, co je omezené, co nás nepřekoná, když se budeme pilně učit. Jako na něco, co bude vždy spíš dobrým sluhou než zlým pánem. Takto si lidé racionalizují hrozby a vrší argumenty na podporu tohoto vidění. „AI nemyslí, pouze agreguje, takže se to s člověkem nedá srovnat.“ Ale ono se to možná s leckterým člověkem srovnat dá už teď. Lidstvo zatím ví víc než stroj, ale ne tak každý člověk.
AI zatím chybí schopnost zobecňovat na takové úrovni, jako to dokáže člověk. V tom smyslu, že si na základě osobní zkušenosti vytvoříte nějaký model světa. I když v zárodku se tam něco podobného možná děje, AI zatím potřebuje k dosažení stejné úrovně „pochopení“ nesrovnatelně více dat než člověk. Další zásadní věc je, že jazykový model sám o sobě neví, kdy má a kdy nemá pravdu, respektive nedovede posoudit svoji míru jistoty. Samozřejmě se můžeme bavit o tom, jak funguje přesně lidský mozek a nakolik tohle víme my.

Na druhou stranu, poměrně nový je nástup modelů AI typu OpenAI o1 nebo DeepSeek R1. To jsou modely, kterým česky asi můžeme říkat přemýšlející. Fungují tak, že v přípravě na odpověď si nejprve samy na pozadí „přemýšlí nahlas“. Z textu, který takto vznikne, teprve následně formulují konečnou odpověď. To už se v něčem přibližuje tomu, jak postupuje člověk. Když přemýšlím o nějakém problému, nejdřív je to spíš nahodilý brainstorming, a teprve ve druhé fázi z toho vzniká nějaká ucelená informace, za kterou si stojím.

Celý rozhovor najdete na webu EDUinu.