Přes 90 procent dětí uspělo v prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy. Mezi kraji jsou ale propastné rozdíly v bodech potřebných k přijetí 

Podaří se vládě splnit, co v oblasti vzdělávání slíbila? Spíš ne, myslí si politolog Lukáš Jelínek.

„Školství je naše priorita,” slyší Česko prakticky od revoluce. Ke zlepšení vzdělávacího systému se zavázala i současná vláda Petra Fialy v programovém prohlášení. V komentáři pro Český rozhlas Plus se politolog Lukáš Jelínek ptá, jestli nakonec školství nebude společně se zdravotnictvím Achillovou patou koalice. Čas pro plnění závazků se totiž krátí, protože do sněmovních voleb zbývá zhruba rok a půl. „Učitelům byly slíbeny platy ve výši 130 procent průměrné mzdy. Aby náhodou nedostali moc, koalice dodatečně vymyslela, že základna, z níž výpočet vzejde, bude dva roky stará. I tak je ale otázkou, zda z napnutého státního rozpočtu dokáže kabinet příští rok 130 procent vydolovat. Spíš se zdá, že nikoliv,” míní v komentáři Jelínek. 

Třičtvrtě dětí se dostalo na svou prioritní školu. Obrovské rozdíly jsou ale v tom, kolik bodů k tomu stačilo žákům v různých částech republiky.

Letošní přijímací zkoušky se dají označit za revoluční. Nikoli ale v podobě testů, nýbrž v procesu zpracování přihlášek. Nově bylo možné podávat přihlášky na střední školy elektronicky. Po velkých porodních bolestech, které byly jak u samotného vytváření systému, tak u jeho spuštění, se podařilo systém zprovoznit a díky tomu se přihlášky podávaly zájemcům snadněji. K dispozici jsou i rozsáhlá data. A jsou zajímavá. 

• 94 procent zájemců se dostalo na střední školu v prvním kole
• 75 procent zájemců se dostalo na svou prioritní střední školu
• 97 procent – to je úspěšnost uchazečů v Ústeckém kraji a na Vysočině. Na Vysočině neudělalo první kolo přijímací zkoušky jen 122 žáků, což je nejméně ze všech. V Ústeckém kraji bylo 189 neúspěšných zájemců, kteří musí do druhého kola  
• 1524 zájemců neuspělo v Praze, což je 16 procent. Úspěšných jich bylo 84 procent 
• 1245 zájemců neuspělo ve Středočeském kraji, což je necelých osm procent. Úspěšných jich bylo přes 92 procent 
• 6068 uchazečů o studium na střední škole se musí přihlásit do druhého kola
• 53 procent zájemců se nedostalo na osmiletá gymnázia
• 68 procent zájemců se nedostalo na šestiletá gymnázia

Datových sad je k dispozici mnohem více, rozdělit se mohou na děvčata a chlapce, obory a další. Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí, který má testy pro jednotné přijímací zkoušky na starosti a stojí také za elektronizací přihlášky, na středeční tiskové konferenci slíbil, že všechna data budou otevřená a dostupná. Jsou totiž ideálním materiálem, ze kterého by se mohlo a mělo odvíjet plánování změn ve školství. Údaj „na střední školu se dostalo 94 procent zájemců už v prvním škole” zní sice velice hezky, ale je třeba také číst mezi excelovými řádky. 

Ukazují se totiž obrovské rozdíly v tom, kolik bodů potřebovaly děti v různých koutech republiky k tomu, aby se na střední školu dostaly. Maximální počet bodů je u jednotné přijímací zkoušky 100, polovina je z českého jazyka, druhá z matematiky. Jak popisuje Deník N, některým dětem pro přijetí na víceleté gymnázium v Praze nestačilo ani více než 80 nebo i 90 bodů, kdežto například v Bruntále či Kadani stačilo zájemcům i 30 bodů. V Rumburku dokonce stačilo 18 bodů z testů jednotné přijímací zkoušky, škola přičítala body také za prospěch a soutěže. 

Ve výsledku proto zní informace o 94 procentech přijatých zájemců podobně, jako je tomu například u kapacity školek – „míst je pro děti dost,” jak se dozvídáme každoročně z ministerstva školství. A úřad má skutečně pravdu, celorepublikově je v průměru opravdu míst pro předškolní i mladší děti dostatek, jenže extrémně exponované jsou kapacity v Praze, jejím prstenci a v okolí dalších velkých městech. Fakt, že dostatek míst mají školky na Olomoucku, nebude zajímat rodiče ze Středočeského kraje a celé kapacity v Praze by se daly shrnout do hesla „moc dětí, málo škol”. A to i přesto, že do hlavního města chodí na střední školy zhruba 30 procent dětí ze Středočeského kraje, k tomu ještě děti z dalších koutů republiky. Je to pravda, současně je ale třeba říct i to, že nejde o novou informaci, víme o tom již několik let. Poptávka by se ale měla pokrýt. 

Příkladem dobré práce s daty mohou být výsledky uchazečů ve zmíněném Ústeckém kraji a na Vysočině, kde je úspěšnost přes 97 procent. Jak ukazuje mapa vzdělávání od společnosti PAQ Research, na Ústecku je vysoká míra chudoby a vysoké socioekonomické znevýhodnění, kraj tak dlouhodobě „vede” tabulky neúspěšnosti ve vzdělávání. Vysočina má zase rozdrobené samosprávy a spousty zřizovatelů škol. V kraji ale například na základě dat výrazně navýšili kapacity na žádaných oborech a díky tomu byl pro zájemce dostatek míst. 

Ministr školství Mikuláš Bek na středeční tiskové konferenci ke shrnutí výsledků letošních přijímacích zkoušek řekl, že v budoucnu chce problém velkého rozpětí potřebných bodů k přijetí na střední školu řešit, konkrétnější ale zatím nebyl. 

Ti žáci, kteří v prvním kole neuspěli, mohou do 20. května podat odvolání. V systému DiPSy bude také od 20. května vyvěšený seznam škol, které mají volné kapacity a druhé kolo vypisují. K němu se lze přihlásit mezi 21. a 24. květnem.