Sdílet článek
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
5. 2. – 11. 2.
systém DiPSy pro elektronické přihlášení na střední školy má stále problémy
kvůli rozpočtu se ve školách schyluje k další stávce
startuje Týden pro wellbeing na školách
Přihlášky na střední školy provází padání elektronického systému DiPSY a nejistota dětí i rodičů
Anna Brzybohatá 12. 2. 2024
Týden stručně
Problémy s nahráváním příloh, více přihlášek na jedno dítě bez možnosti úprav, výpadky systému DiPSy. Termín pro podání přihlášek zůstane stejný.
Systém pro elektronické podávání přihlášek na střední školy se i přes týden potýkal s problémy. Rodičům nešly například nahrávat přílohy, podobný problém byl i na straně škol (iDNES). V evidenci může být navíc více přihlášek na jedno dítě, protože opravy nebo změny udělat nejdou, a řada rodičů proto vyplnila a podala přihlášku opakovaně. Duplicitu má vyřešit nová funkce, kdy rodiče sami vyberou, která z přihlášek je platná. Fungovat měla v druhé polovině týdne (Novinky). Česká televize připravila také interaktivní mapu s počty zájemců o jednotlivé školy a obory za posledních šest let. Přihlášky bude možné podávat do 20. února a termín se ani přes pozdější spuštění systému prodlužovat nebude (iRozhlas). Za chyby v systému je ministr Bek kritizován nejen ze strany opozice, ale i od koaličních partnerů (Novinky). Šéf Cermatu Miroslav Krejčí se podle slov ministra Mikuláše Beka o místo bát nemusí. Pro Aktuálně uvedl, že za ním stojí. V rozhovoru se kromě přihlášek na střední školy vyjadřuje také k odchodu zástupce ředitele odboru pro regionální školství Jakuba Drbohlava nebo k rozpočtu.
Cermat čeká kontrola. Ministr Bek se chce podívat na hospodaření organizace za posledních 10 let.
Mikuláš Bek v souvislosti se spuštěním elektronického systému DiPSy Cermat vytrvale hájí. Do příspěvkové organizace ministerstva ale šéf resortu i tak pošle kontrolory. „Nastavení finančních toků a personální zajištění agend bude předmětem kontroly ze strany ministerstva. Chci, aby se velmi podrobně podívala na hospodaření Cermatu nejen v současnosti, ale za posledních deset let,“ uvedl ministr Bek pro Seznam Zprávy. Podle portálu tím reagoval na dotaz, co říká na angažmá syna ředitele Cermatu na projektech organizace, za které dostal nepřímo zaplaceno desítky tisíc korun. S informací, že na systému pro elektronické podávání přihlášek pracuje i Krejčího syn, přišel Deník N. Podle deníku Cermat loni zaplatil nezletilému synovi ředitele Miroslava Krejčího přes 80 tisíc korun. Část z nich šla nepřímo z jiné firmy, s jejímž vedením se ředitel Cermatu zná.
Ve školách se schyluje k další stávce. Ředitelé jsou rozčarováni z rozpočtu pro regionální školství a odbory proto svolávají mimořádné zasedání.
Předsednictvo školských odborů by se mělo sejít hned na začátku týdne. Důvodem je rozpis rozpočtu na regionální školství, který během minulého týdne dostali ředitelé škol. Asociace ředitelů základních škol označila výpočet financí jako šokující s tím, že budou možná muset propouštět. Problémem je podle ředitelů málo peněz na nepedagogické pracovníky, jako jsou uklízečky, hospodáři nebo školníci. Právě kvůli nedostatku peněz pro tyto profese se stávkovalo už v listopadu. „V tuto chvíli překračuji normativ nepedagogických zaměstnanců, takže bych naopak měla propouštět. Absolutně nevím, kdo tu práci bude dělat, jestli tedy já, nad rámec svých povinností, mám obléknout zástěru, vzít si koště a vytírat,“ řekla pro TN.cz ředitelka ZŠ a MŠ Drahelčice Klára Javorská. Ministr školství si je podle svých slov vědom toho, že zveřejněný rozpočet vyvolává řadu emotivních reakcí. „Rád bych v této souvislosti připomněl, že aktuální čísla nepředstavují úplný rozpočet škol zřizovaných obcemi a kraji, ty budou v souladu s dosavadními postupy ještě doplňovány z krajských normativů a rezerv. Dále chci veřejnost ujistit, že i ze své pozice budu usilovat o další zmírnění negativních rozpočtových dopadů,” uvedl ve vyjádření BEK. Návrhy řešení chce představit zástupcům z řad školských odborů a asociací hned v pondělí, dál má jednat s premiérem Petrem Fialou i během týdne (iDNES).
Duševní zdraví dětí se buduje především v rodině, vysvětluje předsedkyně organizace SOFA Lenka Felcmanová.
„Stále častěji se ukazuje, že řada duševních onemocnění se rozvíjí v kontextu rodiny, která nedokáže dobře saturovat potřeby dětí, a to zejména v emoční oblasti a pocitu bezpečí i přijetí. Vždy se jedná o nedostatek v oblasti základních lidských potřeb, které potřebujeme mít naplňované, abychom mohli žít spokojený život,” říká v rozhovoru pro Právo a Novinky Lenka Felcmanová (SOFA), která se věnuje vzdělávání, duševnímu zdraví a pomoci ohroženým dětem. Podle Felcmanové mívá agrese původ v rodině a psychika dětí se v posledních letech zhoršila.
V úterý začíná Týden pro wellbeing, který se bude věnovat duševnímu zdraví dětí.
Během sedmi dnů jsou připravené semináře, workshopy, happeningy nebo vzdělávací kampaně z dílny více než 60 organizací. Zaměří se na to, že správný wellbeing ve třídě i škole je základem prevence duševního zdraví dětí. Koordinátorem nultého ročníku je Partnerství pro vzdělávání 2030+. Fakt, že na tom děti nejsou nejlépe, ukazují také statistiky z průzkumu Národního ústavu duševního zdraví u deváťáků. Přes 50 procent jich projevuje známky zhoršeného wellbeingu, až 40 procent deváťáků projevuje známky středně těžké až těžké deprese nebo 3 z 10 dotazovaných projevují známky středně těžkých až těžkých úzkostí. Týden pro wellbeing ve školách má téma duševního zdraví dětí dostat více do povědomí. „Každý rozumný učitel a učitelka vám potvrdí, že dítě, které se ve škole necítí dobře, něčím se dlouhodobě trápí, nebo je dokonce úzkostné či depresivní, nebude schopné se dobře učit. Vzdělávací výsledky a to, jak se dítě cítí, nejdou zkrátka oddělit. A škola potřebuje mít dostatek kapacit a možností, jak o wellbeing žáků pečovat, nemůže to nechat jen na rodině,” říká Lucie Slejšková, analytička Informačního centra o vzdělávání EDUin, které je mediálním partnerem.
Výrok týdne
„Dělat pro státní správu není jako rozjíždět startup, kde si spustíte cloud AWS a něco si tam naklikáte. Tady se musely připojovat služby třetích stran, nastavit šifrování, ověřování podpisů, přihlašování a tak dále. Systém je postavený na Kubernetes, který běží na interním hardwaru Cermatu. Aplikace je napsaná v Angularu. Komunikace je napsaná tak, aby byla garantovaná. Vše se musí logovat,” více zde:
říká v dvojrozhovoru pro portál Lupa Dominik Metes, jeden z vývojářů a manažerů, kteří se podíleli na systému DiPSy. Ten se od začátku spuštění potýká s problémy.
V souvislostech
Nejen přijímací zkoušky a přihlášky, ale i způsoby výchovy nebo Taylor Swift jako inspirace pro učitele. Témata podcastů, které by vám neměly uniknout
Ani podcastům se v poslední době nevyhnuly všudypřítomné přihlášky na střední školy. Vzdělávání a jak si například učitelé mohou vytvořit uvolňující rutinu se věnovali například tři učitelky, podcast Českého rozhlasu Vinohradská 12 se zaměřil na duševní zdraví dětí, v Ptám se já mluvil o poměrech na ministerstvu školství dnes již bývalý zástupce ředitele odboru pro regionální školství a Hovory z kabinetu navštívil Rado Chaloupka.
Tak velké problémy už první den, že se radši celé spuštění systému DiPSy posunulo. Přihláškám na střední školy se věnovalo hned několik podcastů.
Klopýtání na začátku spuštění DiPSy analyzoval podcast 5:59, kde s reportérem Seznam Zpráv Josefem Mačím rozebírají, proč se online systém nespustil včas, co to pro uchazeče znamená nebo co na to ministr školství, který po loňském chaosu o modernizaci systému rozhodl. V epizodě Ptám se já byl zase úředník Jakub Drbohlav, který v lednu na ministerstvu školství přes stupňující se frustraci skončil. V podcastu se mimo jiné bavili o přijímacích zkouškách, o konci programu Dějepis+ nebo o tom, že vzhledem k tomu, kolik financí do školství Česko dává, jsou výsledky například v PISA dobré. O tématu přijímacích zkoušek mluvil také programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký v podcastu Chuťovky.
Co tíží duše mladých nebo jak mluvit o duševním zdraví po tragédii na Filozofické fakultě? Tématu se věnovala epizoda Vinohradské 12.
V podcastu Českého rozhlasu byla Marie Salomonová z organizace Nevypusť duši a Matěj Kučera z Národního ústavu duševního zdraví, který je koordinátorem a analytikem monitoringu mezi deváťáky. „Žádný problém není příliš malý na to, aby nezasloužil pozornost a nějakou péči,” řekla Marie Salomonová, podle které je důležité nebát si říct o pomoc včas. „Můžete využít linky důvěry, pokud není k dispozici zrovna nic jiného nebo chcete zůstat v anonymitě. Ale nebojte se obrátit i na sociální služby ve vašem okolí, pokud čekáte dlouho na termín,” vysvětlovala v rozhovoru o tom, jak se starat o duševní zdraví. Tématu duševního zdraví se věnuje i podcast Mimo zorné pole Člověka v tísni. „Setkáváme se s velkým nárůstem duševních obtíží u dětí a dospívajících. Pro část učitelů to může být těžké a ohrožující téma, které se snaží vytěsnit.“ O tématu mluvily Lucie Pivoňková z ČvT a Lenka Spurná, zástupkyně ředitele ze ZŠ Rakovského.
Co má společného dobrý učitel a dobrý manažer? Je toho dost, popisuje zkušenosti Rado Chaloupka.
Učitel informatiky zavítal do podcastu Hovory z kabinetu, kde vysvětluje, jak se ocitne manažer firmy v učitelské roli ve vyloučené lokalitě nebo jak se liší výuka v ní od té na pražském gymnáziu. „V pondělí a úterý jsem učil full time na škole v Košicích, ve středu jsem nabíral praxi do Učitele naživo v Praze a ve čtvrtek a pátek už jsem byl zase Košicích,” popisuje svůj týden v 35. epizodě Chaloupka, který kromě hodin za katedrou nasbíral zkušenosti i ve světě byznysu jako manažer. A ve třídě je pak také zúročil.
Jsou alternativní programy cestou, jak udělat školu zajímavější? Do kuchyně pražského gymnázia se podíval podcast 9 let natvrdo.
Že by mělo být všeobecné vzdělávání posilované, si myslí ředitelka pražského Gymnázia Na Zatlance Jitka Kmentová, která byla společně se svým zástupcem pro alternativní programy Lukášem Šlehoferem ve studiu. Ani podcastu 9 let natvrdo se nevyhnulo téma přihlášek na střední školy, ale většina času se věnovala například tomu, jak se staví a funguje vzdělávací program, kde jsou jednotlivé předměty spojené do větších celků a studenti se místo biflování národního obrození učí v širších souvislostech společenských oborů.
Co můžou učitelé dělat, aby v hodinách uvolnili svoji „pracovní paměť”? Příkladem jim může být Taylor Swift.
Na pódiu běhá a zpívá zhruba tři a půl hodiny. Americká zpěvačka Taylor Swift se na turné Eras připravovala měsíce tak, že běhala na pásu a u toho zpívala. Během koncertu se pak podle svých slov víc uvolnila, protože měla zaběhnutou pracovní rutinu a byla schopná se víc propojit s fanoušky. Co učitele nejvíce ubíjí, co je v hodinách zatěžuje, co v hodinách nejvíce zatěžovalo je samotné jako žáky, s čím se potýkají dodnes nebo jak se co nejvíce během vyučování propojit se svými žáky rozebírají v podcastu tři učitelky.
Co je to respektující výchova? Jak se liší od autoritativní? Jak si komunikaci s dětmi nastavit doma? Iniciativa Sto skupin spustila nový podcast.
O podobných tématech se rozpovídala Lenka Králová. Ta je pedagožkou ze Sto skupin – iniciativy, která se snaží napříč republikou vybudovat síť dětských skupin. „Jako rodič mám určité potřeby, jako dítě také, proto to chceme sladit tak, aby nám v tom oběma bylo dobře,” popisuje respektující přístup. Králová v iniciativě Sto skupin nastavuje a lektoruje hodnotový i výchovný rámec nejen v samotných dětských skupinách, ale i v rámci dalších seminářů a workshopů s pedagogy a rodiči.
Z edukalendáře
13. – 20. 2. → celá ČR →Týden pro wellbeing ve škole
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
