← Beduin ← Články

Přijímací zkoušky na SŠ deformují vzdělávání na ZŠ; a mohou být konkurzy na ředitele ZŠ zmanipulované?

23. 4. 2018

EDUin

Co přinesl týden 16.4. – 22.4.

Témata týdne: Testy z prvního kola přijímacích zkoušek na SŠ zveřejněny. Státní instituce Cermat stále odmítá zveřejňovat testy po prvním kole přijímacích zkoušek. Projekt Data-mat.cz tak opět činí s poukazem na to, že jde o právně bezúhonný akt, jenž zajišťuje přístup k testům všem, nejen některým. Centrální hodnocení maturit a jeho (ne)objektivita. Dosluhující ředitel Cermat Jiří Zíka a Veronika Valíková za Společnost učitelů českého jazyka a literatury ve sporu nad tím, zda a jak studenty poškozuje současné centrální hodnocení maturit z českého jazyka, zejména slohových prací (Seznam.cz). Na to, že by hodnocení mohlo sestávat z dvou posudků, centrálního a školního, upozorňoval Bob Kartous v ČT. Reforma financování odložena nebude. Diskutovaná změna z financování regionálního školství „per capita“ na tzv. optimálně naplněnou třídu proběhne dle plánu, poslanecký návrh na odklad neprošel, vláda ujišťuje, že dodatečné prostředky budou (Info.cz). Apolitická škola je blud. Komentář Boba Kartouse pro MF Dnes, v němž se pozastavuje nad nepochopením skutečnosti, že nelze požadovat apolitičnost škol.

Výrok týdne:

Novinky:

PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY A JEJICH VLIV NA VZDĚLÁVÁNÍ NA ZŠ: DEFORMACE VZDĚLÁVÁNÍ A RIZIKO ZVYŠOVÁNÍ NEROVNOSTI V PŘÍSTUPU KE VZDĚLÁNÍ

Dosluhující ředitel Cermat Jiří Zíka v rozhovoru pro Aktuálně.cz zastává názor, že některé české základní školy nejsou schopny své žáky dostatečně připravit na přijímací zkoušky na střední školy. To ale z jeho pohledu není problém přijímacích zkoušek, nýbrž těchto škol. Námitku, že dle některých učitelů (Aktuálně.cz) byly letos testy přijímacích zkoušky náročnější, odmítá, s výjimkou testu z matematiky pro uchazeče o osmiletá gymnázia, a to údajně na žádost ředitelů několika škol se speciální matematickou třídou. Test přijímacích zkoušek z českého jazyka rozebírá ve svém blogu na Respekt.cz Tomáš Feřtek. Upozorňuje na to, že jednoznačně největší převahu v testu mají na úkor úloh ověřujících porozumění textu či pravopis úlohy zaměřující se na těžko využitelnou lingvistickou a literárněvědnou terminologii. Feřtek dovozuje, že zaměření testu výrazně ovlivňuje předchozí vzdělávání na základních školách a deformuje ho ve prospěch obsahu podobných testů. Na tentýž rizikový faktor upozorňuje v Auditu vzdělávacího systému v ČR odborník z ostravské pedagogické fakulty Tomáš Bouda. Audit zároveň upozorňuje na riziko snižování šancí na přístup k maturitnímu vzdělání pro děti z rodin s nižším kulturním kapitálem.

V roce 2018 proběhne velká část konkurzů na ředitele MŠ, ZŠ a SŠ. Na stovkách českých škol končí ředitelům a ředitelkám šestileté jmenovací období. Je ovšem na zřizovateli, zda na dané škole konkurz otevře, nebo zda potvrdí ve funkci stávajícího ředitele či ředitelku. V Královehradeckém kraji se otevřeně spekuluje o tom, že konkurzy na ředitele středních škol, jejichž je kraj zřizovatelem, jsou zmanipulované ve prospěch kandidátů s politickou afinitou k současnému vedení kraje (iDNES.cz). Vedení kraje to odmítá. Konkurzy na ředitele a ředitelky škol jsou jednou z příležitostí, jak pozvednout ve střednědobém horizontu kvalitu škol. Z tohoto hlediska si všímá letošní vlny konkurzů i Audit vzdělávacího systému v ČR a upozorňuje na jejich dlouhodobou netransparentnost. Různí zřizovatelé (v případě SŠ kraje, u MŠ a ZŠ obce) přistupují ke konkurzům různě. Zlínský kraj nařídil plošné konkurzy na všech svých SŠ s údajnou potřebou objektivity (iDNES.cz). V Jihomoravském kraji nejprve vznikla iniciativa podporující vzdělávání budoucích i současných ředitelů a ředitelek ve snaze podpořit jejich roli coby pedagogických lídrů. Konkurzy se v tomto kraji budou týkat jen části škol (iDNES.cz). Kraj zároveň chce poskytnout svým středním školám větší podporu v rozvoji vzdělávání, např. ve vzniku tříd s alternativním vzdělávacím programem.

SPOR: MŠMT OHLAŠUJE NAROVNÁNÍ SCHODKU VE FINANCOVÁNÍ SOUKROMÝCH A CÍRKEVNÍCH ŠKOL, NĚKTEŘÍ JEJICH ZŘIZOVATELÉ TO ODMÍTAJÍ

Ministerstvo školství vydalo v týdnu zprávu o tom, že dojde k dorovnání schodku ve financování soukromých a církevních škol oproti školám veřejným. Dle ministerstva bude na dorovnání využito celkem 131 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy. Z velké části by měly být dodatečné prostředky zajistit soukromým a církevním školám možnost navýšit platy učitelů v souladu s navýšením ve veřejných školách, byť toto pro ně není závazné. Podle některých zřizovatelů však jde o prostředky, které se už promítly do normativů na rok 2018, a tedy nejde o nové prostředky (off record). Na nerovnost ve financování si v nedávné minulosti zřizovatelé neveřejných škol otevřeně stěžovali (Christnet.cz). Proti financování neveřejných škol státem se otevřeně postavil premiér v demisi Andrej Babiš, který mylně prohlašoval, že ČR je ojedinělou zemí, která něco takového dělá (ČTK, Novinky.cz). Mezi tím pokračuje spor o schvalování neveřejných škol, k nimž MŠMT v posledních měsících zaujímá často zamítavé stanovisko poukazem na vysoce spornou „nenaplněnost kapacit veřejných škol v dané lokalitě“ (Český rozhlas). Stížnost zřizovatelů bude řešit Ústavní soud. Na ignorantský přístup MŠMT k žadatelům o zapsání neveřejné školy do školského rejstříku poukazuje v dřívějším blogu Tomáš Feřtek (Respekt.cz).

Po usnesení vlády, že slevy na jízdném budou některé vládní resorty stát škrty v řádu stovek milionů korun, rozhodli se studenti sdružení ve spolku Otevřeno a v České středoškolské unii zorganizovat proti takovému hospodaření státu petici. Po jednání se zástupci studentů Andrej Babiš slíbil „gigantické investice do vzdělávání“ v řádu desítek miliard korun.

Inspirace z (a do) praxe: