V článku Proč jdeme dolů a co dělat? na Učitelských listech je zveřejněna zpráva, která vychází z doporučení poradců ministra Dobeše a dalších expertů. Její zajímavost spočívá v tom, že se jedná o soubor prohlášení různých odborníků, kteří se vyjádřili k různým oblastem vzdělávací politiky – systém evaluace, výsledky vzdělávání, učitelé apod. Zároveň je zde připojen výstup z šetření mezi učiteli, kde je opět možné získat představu o problémech v jednotlivých oblastech – vnější a vnitřní prostředí škol.
Zpráva tak zajímavým způsobem mapuje zásadní problémy české vzdělávací soustavy. Z těchto názorů vyplynula jistá doporučení ministrovi:
První prioritou je posílit strategickou roli ministerstva, totiž systematicky realizovat dlouhodobý program transformace a současně zajišťovat pro něj systematickou podporu – shora ve vládě politickou, zdola v odborné i širší veřejnosti pak pochopení a zájem o vývoj školství. Konkrétními a bezprostředními úkoly je jednak zpracování Dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávání na období dalších čtyř let (a zejména jej potom skutečně využívat jako páteře činnosti ministerstva), jednak zahájení široké diskuse k němu (a především získat odbornou i širší veřejnost, aby se jí účastnila). Příloha k tomuto souhrnnému stanovisku uvádí, co si o dnešních problémech našeho školství myslí sami učitelé.
Druhou prioritou je zaměřit školy na kvalitu výuky a na výsledky vzdělávání, dobudovat systém řízení kvality vzdělávání, vytvořit odpovídající nástroje (standardy a hodnocení) a propojovat různé formy evaluace, a to již od primárního vzdělávání, do jisté míry od předškolního.
Patrně nejzávažnější prioritou je komplexní podpora škol a učitelů. Podpora práce škol bude v první řadě zaměřena na probíhající kurikulární reformu. Jako první krok ke zlepšení situace učitelů byly již získány prostředky na jejich motivaci a zvýšení atraktivity profese. Budou následovat další kroky, zaměřené na jednotlivé prvky – kariérový řád, propojení kariérového a platového postupu, podporu profesního rozvoje (dalšího vzdělávání i metodického vedení) učitelů a ředitelů, je třeba posílit praxi v pregraduální přípravě učitelů a zdůraznit pedagogickou roli ředitelů.
Výše zmíněné doporučení ministr získal na konci listopadu loňského roku, následovala tisková konference k výsledkům výzkumu PISA, kde ministr sdělil tyto svoje strategické kroky:
měření kvality v uzlových bodech vzdělávání, zeštíhlení sítě škol, změna financování v oblasti školství, odstranění nadměrné byrokracie, reforma pedagogických fakult a v neposlední řadě větší prestiž a ocenění učitelů.
Nechť si čtenář sám odpoví do jaké míry se priority ministra potkávají s doporučeními expertů.