Případ Klaus

Stínový ministr školství věrně odráží předsudky veřejnosti

Odborný mluvčí ODS pro školství , a tedy potenciálně stínový či skutečný ministr, vystoupil minulý týden v Hyde Parku České televize. Takže už víme, co můžeme čekat od člověka, který chce jako politik ovlivňovat české vzdělávání,. Výsledek je zatím dosti rozpačitý.

V podobných pořadech příval otázek vypadá vždy víceméně stejně. Proč máme tolik maturantů? Proč každý trouba studuje vysokou školu? Proč je tolik kunsthistoriků a uměnovědců a málo techniků? Proč nejde víc dětí na učňáky? Proč už dávno nemáme jednotné přijímačky stejně jako maturitu?

Václav Klaus obstál tam, kde v něm zvítězil liberál a dlouholetý ředitel. Jasně a srozumitelně uměl vysvětlit, proč není rozumný nápad zavádět jednotné přijímačky – má být pravomoc ředitele a školy, koho a jak si pro studium vyberou. Proč má být státní maturita organizačně co nejjednoduššíÍľ stát má organizovat jen testování a zbytek nechat na školách – prostě proto, že to udělají lépe, levněji a efektivněji. Proč je problematický požadavek na magisterský pedagogický diplom u všech učitelů bez výjimky – ze škol často odejdou ti nejlepší učitelé, které ředitel jen horko těžko do školy přitáhl. Tady všude je znát jeho praxe a orientace na jednoduchá a praktická řešení.

Podstatně horší to bylo, když došlo na věci, které přesahovaly tuto zkušenost. Václav Klaus mladší mívá tendenci k razantním výrokům a jisté bezstarostnosti v zacházení s fakty. U vystudovaného matematika a konzervativního liberála je to až s podivem, ale těžko to nazvat jinak. Na otázku, kolik zatím stála státní maturita, odpověděl, že by to musel hledat v tašce, a pravděpodobně tamtéž zůstala zapomenuta i další čísla o českém vzdělávání.

Takže například tvrdil, že počet maturantů se blíží osmdesáti procentům z populačního ročníku a brzy ji bude mít každý. Hned několikrát zopakoval, že devadesát procent maturantů jde na vysokou školu a jednoznačně souhlasil s pohoršeným divákem, že školy produkují tisíce uměnovědců a absolventů DAMU a JAMU, kteří pak nenajdou práci a uplatnění. A iniciativně dodal, že to je vlastně velkovýroba aktivistů, kteří pak vysávají stát a nutí ho, aby jim zřídil pracovní místa.

Leccos z toho je podstatně jinak. V roce 2013 z 92 tisíc absolventů středních škol mělo zhruba 25 tisíc jen výuční list (data z www.infoabsolvent.cz). To na osmdesát procent maturujících nevypadá. Počet těch, kteří nastoupí na vysokou školu, se pohybuje v posledních letech nad padesáti procenty z ročníku; i v nejnižší věkové kohortě 25 až 34 let je počet absolventů vysoké školy pořád kdesi mezi 20 až 25%, u starších je to ještě méně (šetření Reflex 2013).

Počty uměnovědců se pohybují maximálně ve stovkách, počty techniků v desetitisících a vysokoškoláci setrvale patří ke skupinám nejméně ohroženým nezaměstnaností (okolo 2,5%), na rozdíl například od učňů (loni 19,8 % absolventů učilišť). Takhle by se dalo oponovat možná polovičce Klausových tvrzení.

Politik tu není od toho, aby posiloval u veřejnosti bludy, mylné představy a předsudky. Má korigovat nesmysly, ne v nich lidi utvrzovat. Václav Klaus mladší svým odporem k přílišným novotám ve školství (rámcové a školní vzdělávací programy, průřezová témata) patří k té konzervativnější části odborné veřejnosti – ale erudici, energii, vhled do problému a odhodlání k praktickým řešením mu jistě nikdo upřít nemůže.

Snad by stálo za to, kdyby ve volné chvilce otevřel svou tašku a očima absolventa přírodních věd prozkoumal její obsah. Pak by si možná příště některé výroky raději odpustil.

Na Václava Klause v Hyde Parku ČT 24 se můžete podívat zde.

K jednotlivým tvrzením si můžete přečíst také tyto komentáře:

Maturitu nemusí mít každý?!

Máme moc kulturních antropologů

Vysokoškoláci v montovnách opravdu jsou městská legenda

Článek vyšel původně na respekt.cz