Anna Brzybohatá 10. 6. 2024
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
3. 6. – 9. 6.
ministerstvo školství chce zapracovat na zlepšení duševního zdraví dětí, začne u psychologů a speciálních pedagogů
univerzity jsou podfinancované, protestovali studenti i učitelé v Praze
odstranění vysoké míry administrativy, zlepšení výběrového řízení a větší podpora by zvýšili počet zájemců o post ředitele, ukazuje výzkum
Týden stručně
Už od příštího školního roku chce ministerstvo školství změnit podmínky pro podpůrné profese, jako jsou psychologové či speciální pedagogové, a věří, že to bude mít dobrý vliv na duševní zdraví dětí. Česko má nejhorší výsledky mezi zeměmi OECD v tom, jestli se žáci cítí ve škole dobře. Úřad chce také jednat s vysokými školami o navýšení kapacit studijních programů psychologie a speciální pedagogiky, připravit standard školního poradenského pracoviště nebo monitorovat šikanu. „V současnosti školy nemají povinnost zaznamenávat případy šikany, na rozdíl od úrazů. Šikana dosud není v právním řádu definována, ministerstvo připraví návrh jejího monitoringu a posoudí nezbytnost právní úpravy šikany,” uvedl resort.
V úterý proběhlo jednání školské tripartity s ministrem školství Mikulášem Bekem o rozpočtu na příští rok a odboráři jsou podle deníku Právo potěšení. Většinu návrhů a požadavků školských odborů chce ministr na vládě podpořit, řekla jejich místopředsedkyně Markéta Seidlová. Mezi požadavky je navýšení tarifů o deset procent jak učitelům, tak i ostatním zaměstnancům. Přesnější částka však nepadla. „Ocenili jsme ministrovy požadavky na výši rozpočtu a jeho strukturu pro regionální školství, že by to zajistilo růst platů jak pro učitele, tak pro ostatní pedagogické i nepedagogické pracovníky,“ popsala Seidlová. Podle odborářských propočtů půjde ministr Bek na vládu s požadavkem o navýšení rozpočtu na příští rok o 25 až 30 miliard korun.
Více peněz shání také vysoké školy. Stovky studentů i učitelů humanitních a společenských oborů vyrazily v týdnu protestovat do ulic hlavního města. V rámci iniciativy Hodina pravdy žádali navýšení peněz na vysoké školství o 11 miliard a také plán na stabilizaci financování na léta 2025 až 2030. Ministr školství Mikuláš Bek už dříve slíbil navýšit rozpočet pro vysoké školy o šest miliard korun. Podle České konference rektorů je to nepodkročitelné minimum, jak informoval Český rozhlas. Pro něj také bývalý ministr školství a nynější předseda Rady Národního akreditačního úřadu Robert Plaga v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu uvedl, že „během následujících let bude muset systém obsloužit o čtvrtinu více studentů a dá se odhadnout, že tento objem prostředků tam chybí.“
Opravu chyb v textu nesvedli ani dva žáci z deseti, jak píší Lidovky. „V textu úlohy číslo 30 měli žáci vyhledat čtyři slova napsaná s gramatickou chybou. A potom je napsat gramaticky správně. To zvládlo jen 14 procent dětí,“ přiblížil serveru šéf Cermatu Miroslav Krejčí. Dalších 14 procent našlo tři ze čtyř slov a ani jedno slovo nenašla čtvrtina. Naopak nejúspěšnější úlohou bylo složit pět částí textu ve správném pořadí. „Úspěšnost zde byla 95 procent. V testu bylo pět úloh, u kterých maturanti dosáhli úspěšnosti přes 90 procent,“ řekl Krejčí s tím, že u některých z těchto úloh pilotáž počítala s úspěšností kolem 60 procent.
Jak mezinárodní šetření TALIS, tak i tuzemský výzkum společnosti PAQ Research pro Učitele naživo ukazuje, že byrokracie je v českých školách problém. Zatížení práce ředitele administrativou vnímá jako velký problém, a tím pádem je i odrazuje od pozice, 74 procent učitelů. Z toho je to pro 37 procent nepřekonatelný problém. Čeští ředitelé škol tráví papírováním nejvíce času v Evropě a na pozici se proto zájemci hlásí velmi málo – v průměru podle dat České školní inspekce jen dva uchazeči a více než polovina konkurzů má dokonce jen jednoho zájemce. Pokud by se snížila administrativní zátěž, zlepšilo se vyběrové řízení a přibyla by pro ředitele podpora, zvedl by se podle výzkumu počet zájemců o místo ředitele více než dvojnásobně.
Výrok týdne
„Měl jsem brát v psychologii Freuda. Vím, koho mám před sebou, co je to za děti, kolik jim je. Tak jsem přišel do třídy a šestnáctiletých studentů jsem se na začátku zeptal na otázku ‚máte rádi sex?‘ Reakcí bylo ticho, rudo, až jeden z nich nenápadně řekl, že se to asi nedozvím. Ale už jsem měl jejich pozornost, zaujalo je to a mohl jsem navázat tím, že znám jednoho psychiatra, který se tím zabýval a začít vykládat to Freudovo pojetí tématu. Začal jsem bizárem, protože jsem se jich jednou ptal, co je na tom Tik Toku tak zajímá, a oni mi řekli, že právě ten bizár. Tak jsem ho použil, oni se chytli a ta hodina byla skvělá,” více zde:
říká v rozhovoru pro DVTV Karel Gamba, učitel z Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži a vítěz letošního ročníku Global Teacher Prize Czech Republic.
V souvislostech:
Do konce května mohla veřejnost podávat připomínky k chystané revizi toho, co se děti učí a budou učit na základních školách. Ministerstvo školství, potažmo Národní pedagogický institut ČR (NPI), na změnách dělá přes dva roky a už se má blížit ke konci. To, co už má hotové, mohl okomentovat prakticky kdokoliv, ale zájem nebyl vysoký.
Celkem se do veřejné konzultace podle Národního pedagogického institutu, který revizi připravuje, zapojilo necelých 9 000 pedagogických pracovníků a dalších odborníků z oblasti vzdělávání. Možnosti využili také rodiče. Vzhledem k tomu, že stále neexistuje registr učitelů s přesnými počty pedagogů či ředitelů, budeme pracovat s daty z loňského prosince. Podle ministerstva bylo v prvních třech čtvrtletích roku 2023 zaměstnáno v regionálním školství v přepočtu na celé úvazky téměř 293 tisíc lidí, učitelů z toho bylo 157 tisíc. Pokud budeme pracovat s 9 000 připomínkami celkem, v žádném případě se nedostaneme ani na 10 procent pracovníků ve školství, kteří by revizi připomínkovali. Současně šly ale některé připomínky mimo dotazník, například od organizací, nakladatelů či spolků.
Jak píše deník Právo, organizátoři počítali s větší účastí rodičů. Ačkoli Veronika Loosová z Oddělení komunikace s veřejností Národního pedagogického institutu připouští, že je pro rodiče složitější se k některým oblastem vyjadřovat. Vyšší zájem a počet připomínek ale čekali i od učitelů. U těch, kteří názor zaslali, se nestačili divit.
„Trochu nás překvapilo, že je pořád ještě velká část učitelů, která by se určitě ráda vrátila ke klasickým osnovám, kde je jasně určeno, že 30. září se učíte v dějepise tohle a tohle. Pořád ještě nepřijali tu volnost si učební plán nějak designovat. Prostě se jim fungovalo mnohem líp v těch jasných kolonkách,“ řekla Právu Loosová.
Vzhledem k tomu, že volnější rámcový vzdělávací program vyměnil pevné osnovy před 20 lety, není to dobrá zpráva. Učitelé dodnes neumí s volností pracovat a nutně to nemusí být jejich vinou – se zavedením rámcového vzdělávací programu je třeba ruku v ruce počítat s metodickou podporou pro pedagogy. To platilo v roce 2004 a platit to bude i s aktuální schválenou revizí.
Otázkou také je a zřejmě i zůstane, jak konkrétně se veřejnost v rámci připomínek vyjadřovala nebo k čemu nejvíce. Národní pedagogický institut totiž připomínky veřejně k dispozici nedá. „U výstupů z konzultací se relevantními podněty budou zabývat odborní garanti a tvůrci dokumentu, kteří je zohlední při úpravách, a Národní pedagogický institut pak bude vybrané trendy a zásadní statistická zjištění prezentovat v průběhu léta. Jakou to bude formou, nyní není jasné, ale určitá segmentace opakujících se relevantních podnětů, hlavní směry a témata požadovaná ke změně, bude provedena a prezentována,” řekl EDUinu mluvčí institutu Radek Melichar.
Fakt, že připomínky jako celek neuvidíme, je škoda a nyní se podle analytičky EDUinu Lucie Slejškové musíme spolehnout na NPI, že představí alespoň hlavní okruhy připomínek. A to ještě před okurkovou sezonou. „Zaznívají občas názory, že nemá cenu se v RVP dál nimrat, protože ‚učitelé si stejně pojedou po svém‘. To jsme pak ale stříleli mimo terč. Naopak si myslím, že záleží na tom, zda bude RVP dobře udělané, aby učitelům stálo za tu námahu předělávat svoje školní vzdělávací programy a měnit výuku. A proto by po zapracování připomínek měly přijít na řadu ještě další konzultace, ne již ve stejné podobě, jako tomu bylo na jaře, ale s vybranými skupinami učitelů, s odbornými institucemi, fakultami,” míní Slejšková s tím, že ministerstvo školství i Národní pedagogický institut by měly společně říct, jak se bude v revizi dále pokračovat.
Pracovníci NPI nyní budou připomínky posuzovat a zapracovávat do finální podoby návrhu revize, kterou na podzim předají ministerstvu školství. V dotazníku bylo také množství otevřených otázek. Národní pedagogický institut je chce analyzovat s tím, že by v průběhu června mohl seznámit veřejnost s dalšími podrobnostmi, které z veřejné konzultace vzešly.
Z edukalendáře:
12. 6. → online → Kulatý stůl NPI ČR a SKAV: Klíčové kompetence a základní gramotnosti
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
