Co přinesl týden 22.1. – 28.1.
Témata týdne: Jak vidí písmo dyslektici. Vyzkoušejte doslova na vlastní oči. Některé děti spadající do povinné předškolní docházky nejsou k nalezení. O problémech v Pardubickém kraji informuje iDNES.cz. Cesta k práci s talentovanými dětmi? Město Ostrava chce investovat do práce s nadanými dětmi. Jeden a půl milionu korun vložilo do konference, kde má pedagogické veřejnosti přednášet neurolog František Koukolík a choreograf Vlastimil Harapes (Novinky.cz). Nepovažuji školu za ztracený čas. Režisér Kanceláře Blaník Marek Najbrt staví na sociálních dovednostech a poznatcích ze školy dodnes. Navzdory kontaminaci propagandou… (Rodiče vítáni). Na lednovém Kulatém stole SKAV a EDUin (18. 1.) se řešilo, jak zapojit učitele do diskuse o vzdělávací politice. Podívejte se na záznam z debaty.
Výrok týdne: „Děti ze škol s hodně volným režimem mají často problém, protože tady přece jen určitá struktura toho, co mají umět a jaké povinnosti plnit, je. Z těch klasických škol zase často nejsou aktivní, jsou vedené k pasivitě. A děti, kterým vždycky všechno šlo „samo“, najednou musí něco dělat a koukají na to překvapeně.” Zakladatel a ředitel Gymnázia Přírodní škola k adaptaci dětí, které přicházejí z různých typů škol, do prostředí jeho školy.
Novinky:
Detailní introspekci do toho, jak může fungovat škola ve prospěch celkového osobnostního rozvoje svých žáků, nabízí v rozhovoru František Tichý, zakladatel a ředitel soukromého víceletého Gymnázia Přírodní škola. František Tichý popisuje jak prvky výuky, tak propracovaný systém spolupráce žáků napříč ročníky, aktivní zapojení studentské samosprávy do rozhodování o pravidlech chodu školy, ale i při řešení problémů týkajících se společného soužití ve škole, problematiku výběru učitelů pro takový typ vzdělávání… František Tichý své dlouholeté poznatky ze vzdělávání a výchovy sepsal a vydal v knize Výchova jako dobrodružství. Úspěšný a empiricky prověřený přístup Františka Tichého je možné stavět do protikladu s příznivci tzv. tradičního, jednosměrně orientovaného přístupu k výchově a vzdělávání, v němž žák je spíše objektem než subjektem vzdělávání. V nedávné době se tento přístup nepřímo promítl do diskuse o tzv. neohlášených písemkách, které na principu stresu nutí žáky k trvalé přípravě (Lidové noviny, zveřejněno na České škole). Srovnejte s přístupem Františka Tichého, který staví na týmové spolupráci, která zároveň vyžaduje trvalou míru odpovědnosti od každého žáka…
V prezidentských volbách zvítězil s převahou cca 150 000 hlasů Miloš Zeman. Jeho vyzyvatel, Jiří Drahoš, který reprezentoval hlasy té části společnosti, která si nepřála pokračování Miloše Zemana ve funkci, neuspěl. V období mezi prvním a druhým kolem ztratil pravděpodobně podporu části vlastního elektorátu a hlasů neúspěšných kandidátů, kteří mu vyjádřili podporu (Britské listy). Miloš Zeman naopak mobilizoval voliče, kteří v prvním kole u voleb nebyli. Z hlediska vzdělávání zvítězila nesourodá a pouze případově orientovaná, populistická rétorika Miloše Zemana oproti zájmu o vzdělávání, který ve svých prohlášeních a vystoupeních deklaroval Jiří Drahoš. Situaci ilustruje výzva iniciativy Vzdělávání přede-vším, která před několika měsíci představila stejnojmenný strategický dokument, jenž předkládá klíčové cíle vzdělávací politiky pro období sněmovního mandátu. Tým Jiřího Drahoše v reakci na výzvu poskytl erudovanou odpověď, ve které se k cílům dokumentu hlásí. Tým Miloše Zemana na výzvu nereagoval (EDUin). Poněkud sarkastickou, pohádkovou formou shrnul vztah obou kandidátů ke vzdělávání Bob Kartous pro server Rodiče vítáni. Tentýž autor publikoval v MF Dnes glosu na téma „jakého prezidenta by si přály děti“, kde se snaží poukázat na shodu dětského pohledu na prezidenta s masarykovskými ideály a vztahuje je k oběma kandidátům.
Tzv. fact-checking, tedy ověřování tvrzení, kterých se účastníci veřejné diskuse dopouštějí ve svých prohlášeních, prokázal výraznou nevyváženost v množství nepravd, kterých se oba kandidáti dopustili během poslední diskuse v ČT. Podle serveru Demagog.cz se Miloš zeman dopustil několikanásobně vyššího počtu nepravdivých tvrzení než Jiří Drahoš. Totéž platí pro tvrzení zavádějící, vyšší byl u Miloše Zemana i počet tvrzení neověřitelných. Ochota podléhat manipulacím je pravděpodobně spojena se strukturou vzdělání, která voliče obou kandidátů charakterizuje (EDUin na svém Facebooku odkazuje na průzkum TNS Kantar a Medianu pro ČT). Míra dezinformací značně stoupla po prvním kole prezidentských voleb, jak dokládá článek projektu Jeden svět na školách v sekci věnované mediálnímu vzdělávání. Tento stav a míra náchylnosti k manipulacím koresponduje s mizivou pozorností věnovanou této oblasti vzdělávání v minulosti i současnosti, jak částečně dokládá výzkum Medianu na SŠ z loňska. Přitom, jak vyplývá z rozhovoru s Lucií Šťastnou, s mediální výchovou je nutné začít co nejdříve (Rodiče vítáni). V souvislosti s tím upozorňujeme na nejasný záměr revize rámcových vzdělávacích programů, z nichž by podle určitých informací měla vypadnout průřezová témata. Mezi ně se mediální výchova řadí.
Arnošt Veselý, jeden z mála akademických odborníků na vzdělávací politiku v ČR, napsal pro Řízení školy článek na téma řízení vzdělávacího systému. Metaforicky označuje tři druhy řízení jako inženýrský (shora dolů), podnikatelský (zdola nahoru) a zahradnický (zdola nahoru za podmínek kultivace prostředí shora). Zatímco inženýrské řízení dusí efektivitu a podnikatelské prohlubuje nerovnosti, třetí přístup vidí Veselý jako modus operandi dneška. V souvislosti s tématem připomínáme každoroční Audit vzdělávacího systému v ČR, analytický materiál oponovaný Arnoštem Veselým a řadou dalších odborníků v oblasti vzdělávací politiky, jehož poslední aktualizaci představíme v nadcházejícím týdnu.
Inspirace z (a do) praxe:
Výběr z EDUkalendáře:
videoshrnutí beduina č. 4: