Pro úspěšnou distanční výuku je klíčová koordinace a sjednocení komunikačních a digitálních nástrojů

Přečtěte si zápis ze třetí ze série česko-slovenských debat o distančním vzděláváním, které organizují český a slovenský SKAV (Stálá konference asociací/aktérů ve vzdělávání).  Proběhla 14. května a zúčastnili se jí zástupci univerzit a studentských spolků. Řeč byla o tom, jak se dařilo zvládat distanční vzdělávání na středních a vysokých školách. Zápis debaty připravil Tomáš Feřtek (EDUin). Čtvrtá z chystaných online debat proběhne 21. května od 13.00, více na skav.cz.

Debaty se účastnili:

• Viktor Schilke / Česká Středoškolská unie (ČR)
• Radka Wildová / Univerzita Karlova, Praha (ČR)
• Richard Šafárik / Slovenská Středoškolská unie (SR)
• Zuzana Kovačičová / Univerzita Komenského v Bratislavě (SR)
• Matej Sapák/ LEAF Academy, moderátor (SR)

Na čem se diskutující shodli:

• Pro úspěšné přežití nouzového stavu a on-line vzdělávání je důležitá koordinace a snaha sjednotit používané nástroje a komunikační kanály. Přitom je ale velmi důležité reflektovat na každé škole či univerzitě potřeby studentů a učitelů.
• Univerzity se snaží v nastalé situaci uchazečům pomoci. Zjednodušují přijímací proces. Také díky tomu objevují, co je pro výběr příštích studentů klíčové a co mohou i v budoucnosti dělat jednodušeji. Důležité je zachovat svobodu univerzit stanovit si vlastní podmínky přijímání ke studiu.
• Koronavirová krize je impulzem pro zkvalitnění studia a zkoušení. Uvědomujeme si, jaké prvky učiva jsou méně potřebné, ale i to, jaké formy zkoušení testují reálné učení a budování dovedností a které jen testují memorování poznatků.
• Do budoucna by bylo vhodné zamyslet se i nad smyslem maturitní zkoušky jako smysluplného ukončení jedné etapy studia. Velká míra shody panovala v požadavku na zrušení maturity jako zkoušky založené na memorování a vypracování maturitních otázek. Jejím cílem by měl být důraz na přípravu pro osobní i profesní život. Maturita by ale měla také dát studentům seriózní příležitost něco sám sobě dokázat.

Jak reagovaly střední a vysoké školy na omezení výuky:

• Na slovenských středních školách nastal obrovský zmatek, především v první a druhých ročnících. Každý učitel má jiný přístup, různé platformy pro učení. Motivace a kvalita práce učitelů je velmi různá. Pro studenty bylo stresující, když se učitelé vůbec neozývali, nekomunikovali. (Richard Šafárik)
• První dva týdny byly překvapivé, nedělo se téměř nic. Pak Ministerstvo školství SR začalo situaci řešit komplexně, MS Teams byly doporučeny jako primární nástroj k učení. Začali jsme cítit, že se věci hýbou. Nástroje jinak zpoplatněné byly zdarma pro potřeby studia. Televizní stanice STV3 se zaměřila na povinnou četbu. (Richard Šafárik)
• V České republice byla situace podobná, tedy chaotická. Nebylo jasné, jak dlouho to všechno bude trvat, jak to bude s maturitou, prázdninami. Mnoho žáků středních školy vypadlo ze studijního rytmu. Některým učitelům trvalo dlouho, než se situaci přizpůsobili. (Viktor Schilke)
• Některé školy po dvou týdnech začaly posílat spousty materiálů a úkolů. To nefunguje. Lepší je výuka formou videokonferencí. Obecně platí, že dobří učitelé pokračovali bez větších problémů, minimálně motivovaní učitelé se trápí. (Viktor Schilke)
• Možnost mluvit cizím jazykem žákům chybí, cvičení z gramatiky to nenahradí. Pro maturanty je to problém. (Viktor Schilke)
• Frontální výuka ve škole nahrazená stejně pojatou výukou přes obrazovku nefunguje. Důležitá je spolupráce studentů.  Je dobré, když škola vytvoří v rozvrhu prostor pro neformální online setkání – třídnické hodiny. (Viktor Schilke)
• Při využívání IT nástrojů je v rámci školy důležitá jednotnost. Když různí učitelé používají různé platformy a deadliny, je to problém. (Viktor Schilke)
• Jako organizace (ČSU) se věnujeme podobě přijímacích zkoušek na vysoké školy. Kvůli aktuálním pandemickým opatřením ve školství se totiž přijímací zkoušky dostaly do těsné blízkosti maturit. (Viktor Schilke)
• Na uzavření vysokých škol jsme reagovali založením centra online vzdělání, kam jsme soustředili odborníky. Připravovali jsme metodické pokyny. Vzhledem k nutnosti využívat licencované nástroje, bylo užití některých platforem problematické i legislativně. Museli jsme brát v úvahu i nutnou ochranu osobních údajů. (Zuzana Kovačičová)
• Provedli jsme narychlo průzkum mezi učiteli, podíleli jsme se na úpravách předpisů. Iniciovali jsme změny potřebné pro on-line režim. První týden byli všichni překvapení, ale už od druhého týdne to šlo. Přizpůsobili jsme se situaci. Každý z nás má záložní plán, kdybychom týden nemohli učit. (Zuzana Kovačičová)
• Distanční zkoušení ústní formou by nemělo být zjišťování znalostí, ale spíš ověření dovedností. Proto jsme připravili webinář o zvládnutí zkoušení dovedností. (Radka Wildová)

Podívejte se na celý záznam debaty:

Co nám tato krize přinesla a co chceme zachovat do budoucnosti:

• Důraz na zkoušení dovedností. Potřeba debaty o maturitě s vyšším smyslem. Maturita by měla zjistit, v čem je student dobrý, v čem se uplatní, neměla by testovat jen poznatky. (Radka Wildová)
• Zrušili jsme papírování v přihláškách, upravili kritéria, změnili termíny. Chceme přijmout nejlepší a umožnit jim ucházet se o studium. (Zuzana Kovačičová)
• Udělali jsme šetření mezi studenty o tom, jak jsme to zvládli a co si chceme ponechat. (Radka Wildová)
• Důležité je uvědomění si vlastní odpovědnosti za vlastní vzdělání. (Viktor Schilke)
• Je dobré, že se vysoké školy snaží co nejvíce přiblížit uchazeči o studium a usnadnit proces přijímání. (Richard Šafárik)
• Potřebujeme (na VŠ) decentralizované rozhodování. V ČR je svoboda určit si kritéria pro přijetí, některá vůbec maturitu neobsahují. Bude to velkým předmětem diskuze. Pro studenty jsou tedy rozhodující přijímačky. Někteří studenti maturity chtějí, je to pro ně důležité nebýt jako „Ročník bez maturity“. (Radka Wildová)
• Jsem fanouškem administrativní zkoušky, je výsledkem dlouhodobé práce. Ústní maturita nemá až takový smysl, nehodnotí dlouhodobou práci, administrativní řešení je možná dokonce nejlepší. (Richard Šafárik)