← Beduin

Proč česká vzdělávací politika tak málo pracuje s daty vypovídajícími o výsledcích vzdělávání?

30. 1. 2017

EDUin

Co přinesl týden 23.1. – 29.1. 2017

Témata týdne: Podpora společenské soudržnosti, veřejného školství a inovací. EDUin ohlásil své priority pro následující období. Organizace se chce soustředit na podporu udržitelnosti a rozvoje veřejného školství, což je zároveň nutná podmínka využití vzdělávacího systému jako funkčního nástroje pro zvyšování společenské soudržnosti. Třetím, dlouhodobým cílem je podpora inovací ve vzdělávání. Co vede některé příslušníky generace Y mimo VŠ. Vlastní start up, ale i tíživá sociální či ekonomická situace či odtrženost akademického světa od reality. Stanice ČRo Rádio Wave ukazuje na příbězích mladých lidí, proč nestudují VŠ, ačkoliv by mohli. Kombinované obory na středních odborných školách. Článek v HN poukazuje na trend zvyšující se nabídky tzv. kombinovaných oborů, které umožňují ve třetím ročníku složit učňovskou zkoušku a poté se pokusit o maturitu. Jde o reakci na zvyšující se počet studentů z odborných škol, kteří při neúspěchu u maturity končí se základním vzděláním. Šablony ve školách. Prostředky z EU, alokované z operačního programu Věda, výzkum, vzdělávání a zprostředkované tzv. šablonami jsou k dispozici školám (Deník.cz).

Výrok týdne: „Každý primán má hned od začátku svého patrona z vyššího ročníku, který mu pomáhá (…) Snažíme se hodně propojovat studenty napříč ročníky (…). Připravují si nejen samostatnou prezentaci, ale zkusí si také nahrávání rozhovoru s cizím člověkem nebo reakce na dotazy a vedení diskuse. Naši absolventi pak většinou nemají problém dostat se na VŠ a rychle se adaptují na samostatné studium na univerzitě.” Zakladatel a ředitel dnes už legendárního gymnázia Přírodní škola František Tichý o přístupu k výchově a vzdělávání studentů na jeho škole (LN). Mezi informovanými rodiči v Praze je zájem o studium na Tichého škole enormní…

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

PISA, TIMSS A TI DALŠÍ: JEŠTĚ, ŽE JSOU, PŘI TÉ BÍDĚ…

Výsledky mezinárodních šetření v oblasti výsledků vzdělávání, která realizuje vesměs OECD v podobě cyklů PISA, TIMSS, PIRLS či ICILS v mnoha zemích velmi významným způsobem ovlivňují diskusi o vzdělávací politice a následně i její samotné směřování. Proti této praxi se formuje dost silná odborná opozice, neboť nepanuje shoda na tom, že parciální měření s nejednoznačnou validitou a reliabilitou má být kompasem při hledání cesty rozvoje vzdělávacích systémů. Podle zástupců ČŠI a MŠMT to však v ČR neplatí. Výsledky se do plánování vzdělávací politiky výrazně nepromítají. Česká vzdělávací politika totiž není založena na ověřování stavu a skutečnosti, není vpravdě “evidence based”. Data, která by mohla odpovědět na řadu otázek, vůbec nemáme. Pokud už máme data, nemáme nikoho, kdo by je zpracoval. A co víc, současné ministerstvo školství není kompetentním zadavatelem takových analýz. Tolik krátce z posledního Kulatého stolu SKAV a EDUin, jehož zápis a kompletní záznam je k dispozici. Svůj vlastní, na odlišné aspekty diskuse orientovaný článek vztahující se k téže diskusi publikoval na serveru Spomocník odborník v oblasti digitálních technologií ve vzdělávání Bořivoj Brdička. Upozorňuje na nové sety testů PISA zaměřené na globální kompetence a kompetence pro 21. století a zároveň obhajuje pojetí, které se nesoustředí na obsah školního vzdělávání, nýbrž na funkční gramotnost. Podle neoficiálních informací ČR nebude mít zájem připojit se k testování globálních kompetencí. Pokud se informace potvrdí, budeme se ptát MŠMT, co k takovému rozhodnutí vede.

JAK ZAVÉST DUÁLNÍ SYSTÉM? VE SPOLUPRÁCI S NĚMECKEM

Jihoamerická Paraguay se rozhodla, že zavede tzv. duální systém odborné přípravy na středoškolské a vyšší odborné úrovni. Duální systém, jehož propracovaný vzor funguje desítky let v Německu, je založen na tom, že teoretická příprava studentů probíhá ve školách, zatímco praktická přímo v podnicích. Kromě německy mluvících zemí byl zaveden tento systém vzdělávání například také v Jižní Koreji. Zahraniční zpravodaj odborného vzdělávání, který připravuje Národní ústav pro vzdělávání, přinesl zajímavý text o tom, že Paraguay je v pořadí již pátým latinskoamerickým státem, který začal spolupracovat se Spolkovým institutem pro odborné vzdělávání a přípravu ve vlastní snaze duální systém integrovat. V ČR se stále dokola vedou diskuse o tom, jak zlepšit odborné vzdělávání. Je otázka, proč ČR, která je jedním z nejbližších přirozených partnerů Německa, této možnosti nevyužije. Vedení Moravskoslezského kraje ohlásilo, že krajské školy budou vzdělávat podle duálního modelu (Novinky.cz), nicméně plán teprve vstupuje do pilotní fáze. Mezi tím proběhl projekt Pospolu, financovaný z EU. Projekt však skončil a k přenosu na systémovou úroveň nedošlo.

OBECNÉ STUDIJNÍ PŘEDPOKLADY, STUDIJNÍ A PRACOVNÍ ÚSPĚCH

Společnost Scio se po šesti letech dotázala uchazečů o studium na VŠ z roku 2010, na několik otázek týkajících se jejich studia. Ze zjištění např. vyplývá, že významně statisticky lepší výsledky v testu obecné studijní předpoklady korelují s ambicemi studovat v zahraničí, získat placenou stáž či prospěchové stipendium. Na základě dobrovolnosti odpovědělo 689 respondentů. Jak uvádí článek Aktuálně.cz, který výzkum cituje, nejde o reprezentativní vzorek. Otázka, do jaké míry jsou standardizované testy schopné předvídat studijní úspěch, je mnohem šířeji diskutovaná v USA, kde jsou desítky let k přijímání na univerzity a colleges používány testy SAT. Článek publikovaný ABC News ukazuje, že odpovědět jednoduše nelze. V průměru vysvětluje výsledek přijímacího testu pouze 10 až 20 % studijních výsledků v prvním ročníku, nicméně statistika je ovlivněna tím, že studenti s lepšími či horšími výsledky se obvykle sdružují na stejných typech vysokých škol. Pokud by byli všichni na jedné, korelace by byla silnější. Článek uveřejněný před více než dvěma lety na americké veřejnoprávní stanici PBS poukazuje na to, že větší korelaci se studijním úspěchem má průměr známek z předchozího studia.

GENDER, STEREOTYPY A AKTUÁLNÍ VÝZKUM: HOLKY ZTRÁCEJÍ SEBEDŮVĚRU VELMI BRZY

V posledním Beduinu jsme věnovali jednu z novinek tématu genderových stereotypů, které se otevřelo na pozadí medializace básničky Jiřího Žáčka, v níž autor vykresluje dívky jako determinované k mateřství. Okolo se strhla obšírná debata, která na jedné straně poukazuje na důležitost paradigmat pro to, jaký názor a postoj si v základních mezilidských vztazích vytvoříme, na druhou stranu upozorňovala na fakt, že záleží na interpretaci kontextu, alespoň ve vzdělávání, což samozřejmě implikuje otázku, zda jsou učitelé a učitelky na takovou interpretaci připraveni. Do jaké míry stereotypy ovlivňují dětskou psychiku, ukazuje výzkum, jehož výsledky publikoval deník Huffington Post. Výzkumnice z University of Illinois Lin Bian, ve spolupráci s kolegy z New York University a Princetonu zjistila, že dívky ve věku 6 let jsou po stránce svých kognitivních předností mnohem méně sebevědomé než jejich vrstevníci mužského pohlaví. Zatímco u dětských respondentů ve věku 5 let se projevovala poměrně vyrovnaná představa o tom, že skutečně chytré mohou být holky i kluci, u šestiletých dívek míra přesvědčení o chytrosti příslušnic vlastního pohlaví výrazně klesá. Autorka upozorňuje, že intervence proti tomuto trendu by měla začít co nejdříve.

Inspirace z (a do) praxe