← Beduin ← Články

Proč se nezajímáme o žáky, kteří pokračují na učiliště, a lze vymáhat domácí úkoly?

12. 3. 2018

EDUin

Co přinesl týden 5.3. – 11.3.

Témata týdne: Lojzík má u mě jedničku, i když nešplhá. Šárka Eisová, učitelka tělocviku a českého jazyka, vysvětluje svůj přístup ke vzdělávání k pohybu a hodnocení založený nikoliv na tabulkách, ale na motivaci a snaze zlepšovat se dle vlastních schopností. Jaké by to bylo, kdyby fungoval Facebook před sto lety? Historie vedoucí ke vzniku Československa prostřednictvím fiktivní sociální sítě (Lidovky.cz). Učení se odhadovat riziko a odklon od bezpečnosti za každou cenu. Školní hřiště mateřské a základní školy v Richmond Avenue v anglickém Shoeburryness je plné cihel, fošen a dalšího stavebního materiálu. Děti se učí životu v nesterilním, riziko přinášejícím prostředí, které mnohem více odpovídá skutečnosti než sterilní dětská hřiště (NY Times, aj). Vlastenectví není radno plést si s podporováním nacionalismu. V rozhovoru na téma branné výchovy vyjadřuje Bob Kartous obavu, že politici, jako ministryně obrany Šlechtová, nejsou schopni prosazovat smysluplnou podporu této vzdělávací oblasti. Opakuje, že je nutné zaměřit se na hybridní hrozby (práci s informacemi), dovednosti reakce na rizikové situace a zdravovědu (ČRo Plus).

Výrok týdne: „Chci v tom pokračovat, i když času mám hodně málo. Člověk přijde na úplně jiné myšlenky. A začne víc rozumět práci učitelů. A já bych možná v budoucnu chtěl učit. Přijde mi to jako dobrá a zajímavá práce.” Mikuláš Ferjenčík, poslanec a lektor kroužku deskových her a zábavné logiky.

Novinky:

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA ZŮSTANOU V RÁMCOVÝCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMECH PRAVDĚPODOBNĚ ZACHOVÁNA

V poloveřejném režimu pracuje Národní ústav pro vzdělávání na revizi kurikula (obsahu vzdělávání), které v ČR představuje soubor rámcových vzdělávacích programů. Na webových stránkách k revizi byl zveřejněn předběžný plán prací, jenž ovšem kromě období 2017 – 2020 neuvádí žádné další termíny, pouze popis postupu. Na webu naopak není uvedeno, kdo se na revizi podílí, respektive kdo (osoby, organizace) byl ke spolupráci přizván či osloven. V uplynulém týdnu se však na webu objevily podkladové studie k některým z průřezových témat, jež ve všeobecném vzdělávání protínají různé předměty. Jde o studie k environmentální výchově, mediální výchově, výchově demokratického občana a výchově k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Nebyla zveřejněna podkladová studie k tématu osobnostní a sociální výchova. Zveřejněny byly i podkladové studie k některým z odborných předmětů. Podle původních informací měla být průřezová témata rozpuštěna a jejich obsah měl být vyučován v jednotlivých předmětech. Vzhledem ke zveřejnění podkladových studií se však s touto eventualitou pravděpodobně nepočítá. Rozpuštěním průřezových témat by hrozilo opomíjení důležitých obsahů spojených se stavem a vývojem současného světa. Problematické však je pojetí průřezových témat na českých školách a důraz, který školy na průřezová témata kladou. Jistou souvislost s pojetím průřezových témat poskytuje analýza pojetí klíčových kompetencí na českých základních školách vypracovaná Českou školní inspekcí. Právě nadoborové pojetí klíčových kompetencí (tak jsou definována průřezová témata) se v českých školách ani po více než 10 letech od kurikulární reformy dle analýzy příliš nedaří.

VOLÁNÍ PO DÍLNÁCH A ZANEDBÁVÁNÍ SKUTEČNÉHO PROBLÉMU: UČILIŠTĚ

Tomáš Feřtek ve svém Apelu na DVTV upozorňuje na alarmující skutečnost: učiliště jsou považována za odpadkový koš českého vzdělávání, což má těžko řešitelné dopady na celou společnost. Děti na učilištích mají prokazatelně nejvíce zameškaných hodin, nejčastěji nedokončí studium, jsou nejvíce ohroženy nezaměstnaností v budoucnu a nejvíce preferují extremistické strany. Feřtek upozorňuje, že problém začíná už na základní škole, zejména na 2. stupni, kdy část dětí odchází na víceletá gymnázia a učitelé jeví větší zájem o děti, které odcházejí na střední školy s maturitou. Děti, které odcházejí na učiliště, jsou považovány za „nevzdělavatelné“, jak upozornila v rozhovoru pro Rodiče vítáni učitelka Andrea Svobodová. Velmi zajímavý pohled učnice – cukrářky, která už ale zároveň studuje na VŠ a která se rozhodla z učiliště odejít, nabízí bloggerka Černá jak noc. Feřtek volá po tom, aby právě na učiliště byla soustředěna největší pozornost při řízení vzdělávacího systému. Diskuse o kvalitě učilišť, demotivaci jejich žáků a jejich budoucích společenských a ekonomických problémech, je však zcela zastíněna stále propíraným návrhem na obnovení dílen a pozemků, jenž je většinou odborné veřejnosti odmítán jako nepromyšlený, na nevědomosti založený a nic neřešící návrh vedoucí špatným směrem (Lidovky.cz). Podle vyjádření ministra školství v demisi Plagy ministerstvo tvrdý důraz na dílny a pozemky nechystá (Hospodářské noviny).

DOMÁCÍ ÚKOLY: V ZÁKONĚ TĚŽKO NAJÍT OPORU PRO JEJICH VYMÁHÁNÍ, MŠMT JE OVŠEM JINÉHO NÁZORU

Na Facebooku se objevil rozsáhlý popis případu otce, který se dostal do sporu se školou svého syna nad tématem domácích úkolů. Po jednání s vedením školy se domohl toho, že škola nebude zahrnovat domácí úkoly do hodnocení školní práce, což byla před tím běžná praxe. Případu si všimla Michaela Bůnová z iDNES.cz a ve svém článku cituje ministerstvo školství, které uvádí, že školy mohou trestat žáky za neplnění domácích úkolů, tedy zahrnovat je do hodnocení. Ze lži obviňuje ve svém blogu na Respekt.cz MŠMT advokátka Zuzana Candigliota a z platné právní úpravy dovozuje, že škola nemá právo zasahovat do rodinného života. Diskuse nad domácími úkoly a jejich smysluplností z hlediska efektivity pro učení dětí proběhla v cyklu Akvárium v pražském EDUpointu před více než rokem. Vyplývá z ní, stejně jako z dalších zkušeností, že plošné domácí úkoly jsou neefektivní, zejména v případě studijně nadaných dětí. Pomáhat mohou dětem, které mají vzdělávací problémy (EDUin). K povinnosti vypracovávat domácí úkoly se vyjádřila Česká školní inspekce s odkazem ke školnímu řádu konkrétní školy, jakožto směrodatnému dokumentu v této otázce (Pedagogické.info).

NIZOZEMÍ: SEXUÁLNÍ VÝCHOVA MŮŽE PROBÍHAT I U ČTYŘLETÝCH DĚTÍ

Už v předškolním věku se mohou děti přirozenou a nenásilnou formou seznamovat s vlastním tělem a s rozdíly mezi pohlavími. S postupujícím věkem lze – stejně přirozeně – postupovat v tématu dále a s ohledem na dospívání zařazovat témata vztahů, sexu, zneužívání, antikoncepce atd. Podle tvůrců krátkého videa o podobě sexuální výchovy v Nizozemí, kde je sexuální výchova povinná už na prvním stupni ZŠ, má takový přístup prokazatelně pozitivní společenský dopad: počet otěhotnění teenagerek a sexuálně přenosných chorob je v Nizozemí jedním z nejnižších na světě. Tvůrci videa ATTN dávají Nizozemí do protikladu s USA, kde závisí na jednotlivých státech a často na názorech rodičů, zda děti vůbec sexuální výchovou projdou. Jak probíhá hodina o „jarní horečce“, která je zaměřena na základní a pro malé děti pochopitelné informace o sexuálních vztazích, lze vidět ve videu, jež je součástí blogu Laurel Avery , Američanky žijící v Nizozemí. Ta zároveň popisuje vlastní zkušenosti s technicistním a odtažitým pojetím sexuální výchovy s tím, jaký přístup volí nizozemští učitelé vůči její dceři. České ministerstvo školství má na svém webu „desatero k sexuální výchově“. K její výuce doporučuje příručku Sexuální výchova – vybraná témata, kterou někdejší ministr školství Dobeš nařídil stáhnout z webu MŠMT, uveřejnil ji EDUin. Její pojetí ovšem mnohem více odpovídá zkušenosti Laurel Avery ze vzdělávání v USA.

Inspirace z (a do) praxe