Dodnes si vzpomínám, jak nám učitelé na základních a středních školách říkali, že chceme-li, aby z nás něco bylo, musíme se učit, učit a zase učit. A nejen oni, říkali nám to i naši rodiče a prarodiče. Jenže žijeme v době, jejíchž charakter se v nejednom ohledu zcela vymyká zdravému rozumu. A tak trochu připomíná doby, do kterých by se mnozí z nás jen neradi vraceli, stačí přece, že v nich museli žít naši předci.
Už v jednom ze svých článků pro Britské listy (Zkracuje nezaměstnanost délku života?, publikováno 20. 7. 2015) jsem se zabýval problematikou nezaměstnanosti, konkrétně jejím dopadem na lidské zdraví. Nedlouho poté byla na jiném serveru (Psychické problémy, frustrace, beznaděj. Přes rok bez práce je 210 tisíc lidí, publikováno 3. 8. 2015 na www.novinky.cz) zveřejněna analýza, podle které jsou dlouhodobou nezaměstnaností ohroženi zejména lidé s nízkou kvalifikací, resp. s nízkým stupněm vzdělání. Nemám v úmyslu tuto analýzu zpochybňovat, to v žádném případě, ale myslím si, že lidé s vysokou kvalifikací (resp. vysokým stupněm vzděláním), jejichž počet vzrostl za posledních pět let o více než 235% (mj. i Zástupy nezaměstnaných absolventů vysokých škol se rozšiřují, lze se jim ale vyhnout, publikováno 22. 7. 2015 na www.studentmag.topzine.cz), na tom budou podobně, mnohdy dokonce hůře. Proč?
Nemilosrdný trh práce
Představte si absolventa vysoké školy (neřešme teď jaké), který se ocitl na Úřadu práce. Celých pět let studoval nějaký obor v naději, že se mu bude moct věnovat i profesně. A že v tomto oboru najde snadno uplatnění, protože… Protože v něm bude nanejvýš kvalifikovaný! Jenže ouha! Po promoci začne chodit po pracovních pohovorech, kde slýchá: „Vy máte vysokou, Vás nepotřebujeme!“ „Nemáte žádnou praxi!“ „Jste převzdělaný!“
Teď rozhodně nestřílím od boku. S těmito „bonmoty“ jsem se několikrát nesetkal pouze já, ale i další vysokoškolsky vzdělaní lidé, které znám. A mohl bych ještě přidat jednu „perličku“: „Pozor, moc to s tím vzděláním nepřehánějte!“
Jak se asi může cítit vysokoškolsky vzdělaný člověk, který se dostal do této situace? Když už mu nepomůže ani ta „vejška“, tak jaká cesta se ještě nabízí? Rekvalifikační kurz? To má prostě zahodit těch pět let studia a strávit nějakých pět týdnů někde, kde do něj budou „hustit“ informace, které se normálně vstřebávají několik let? Ano, je třeba se přizpůsobit trhu práce, ale pouze do určité míry. Protože trh práce by se měl v něčem přizpůsobit i těm, kteří na něj vstupují. Měla by zde existovat alespoň nějaká vyváženost mezi tzv. nabídkou a poptávkou.
Vzdělání má smysl!
Jak už jsem zmínil ve svém článku pro Britské listy, mnozí nezaměstnaní vnímají fakt, že nemají práci, jako své osobní selhání. A troufnu si říci, že u nezaměstnaných, kteří mají vysokoškolské vzdělání, je tento pocit minimálně stejně silný jako o nezaměstnaných s nižším stupněm kvalifikace. V zoufalství si mohou sami klást otázky typu: „A proč jsem vlastně studoval?“ nebo „Co je na mě tak špatného, když už mi ani ta vysoká škola není nic platná?“
Neúspěchy při hledání práce pak mohou od dalšího studia odradit ty, kteří absolvovali pouze bakalářské studium a dosud se nerozhodli, zda se na něj pokusí navázat studiem magisterským. Třebaže by dále studovat chtěli, pochybují o tom, má-li to vůbec nějaký smysl. Na tomto místě bych rád dodal: Má to smysl! Vzdělání je něco, co vám nikdo nesebere. Ano, leckdo je může zpochybňovat, protože závist se nikdy zcela vymítit nepodaří, ale ani tím bychom se neměli nechat odradit.
Je opravdu smutné, co se v naši zemi děje. Jistě, ve Španělsku nebo v Řecku jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé postiženi nezaměstnaností v daleko větší míře, ale s tímto argumentem bychom se rozhodně spokojit neměli. Otázkou tedy je, jak tento problém řešit. V prvé řadě by mělo jednat Ministerstvo práce a sociálních věcí. Mělo by si nechat udělat analýzu, oslovit Ministerstvo školství a vypracovat nějakou smysluplnou koncepci řešení daného problému. Ale nic takového se zatím neděje.
Jakým způsobem by se dala řešit otázka nezaměstnanosti u absolventů vysokých škol?
Jak docílit toho, aby absolventi vysokých škol získali praxi, která by jim pomohla k získání vhodného zaměstnání?
Jak pomoci absolventům vysokých škol, kteří jsou dlouhodobě vyřazeni z trhu práce?
Hledat odpověď na tyto otázky budu ve svých dalších příspěvcích!