Prostředky na efektivní podporu učitelů a komunikace s veřejností, úkoly pro ministra školství

Nový ministr školství Mikuláš Bek má před sebou relativně krátké období, úkolů před ním přitom leží celá řada. Ministrova první vystoupení odrážejí odhodlání je razantně řešit. Kulatý stůl SKAV a EDUin se zaměřil na to, v jakých úkolech má ministerstvo pokračovat a které by naopak bylo lepší ukončit nebo pozměnit. Diskutující vybrali také pět priorit, kterým by se nový ministr měl věnovat přednostně. Nabízíme vám shrnutí podstatných momentů diskuse.

Kulatý stůl SKAV a EDUin s názvem Na co by se měl zaměřit nový ministr školství? proběhl 18. května 2023 a zúčastnili se ho Petra Keprtová, ředitelka SKAVu, Jiří Kulich, ředitel Střediska ekologické výchovy SEVER, Robert Plaga, předseda Národního akreditačního úřadu, Daniel Prokop, ředitel PAQ Research a Ondřej Šteffl, zakladatel Scio.

„Dávat rady novému ministru školství je těžké. Předsevzal si toho moc. Když splní půlku úkolů, bude to dobré,“ komentoval priority ministra školství Mikuláše Beka zakladatel společnosti Scio Ondřej Šteffl. Čemu by se tedy měl nový ministr školství a jeho úřad věnovat přednostně? Jaké jsou podle panelistů zásadní priority?

Místo obvyklých dílčích témat vybírali panelisté komplexnější strategické cíle a ministrovi vzkázali, že by se měl věnovat především těmto úkolům:

1. Zajistit finančních prostředky: „Je klíčové, aby ministr v tvrdých rozpočtových vyjednáváních, která budou ještě tvrdší než v minulosti, zabezpečil prostředky, protože jinak vše zůstane jen na papíře,‟ apeloval na svého nástupce Robert Plaga. „Pokud se nám nepodaří obnovit důvěru v to, že v systému budou prostředky nejen na učitele, ale i na ostatní nepedagogické pracovníky, tak se nepodaří dělat změny.‟
2. Kvalitně řídit procesy změny a pokračovat ve změnách v řízení na MŠMT: Úspěšné zvládnutí slibovaných kroků předpokládá, že ministerstvo bude procesy také kvalitně řídit. „Ministerstvo by se mělo začít soustředit na procesní řízení změn, které realizuje,‟ myslí si Petra Keprtová. Nutnou podmínkou je další zkvalitnění sekce regionálního školství a vytvoření analytického týmu, který by procesy na MŠMT prozkoumal a optimalizoval. „Když se projdou agendy různých týmů na MŠMT a optimalizují se procesy, tak to usnadní implementaci úkolů již v dalších dvou letech,‟ okomentoval tuto prioritu Daniel Prokop.
3. Výrazně zlepšit komunikaci s veřejností, a to odbornou i laickou: „Bude nutné maximálně personálně posílit tiskové oddělení MŠMT a najmout špičkové profesionály,‟ apeloval na ministra Ondřej Šteffl. „Tento krok bude rozhodovat o tom, jak bude veřejnost veškeré změny vnímat ‒ a pokud je bude vnímat špatně, změny se reálně nepodaří uskutečnit. To je klíčové místo.‟
4. Nasměrovat prostředky do co nejefektivnější podpory učitelů: „Přinejmenším evropské prostředky jsou nemalé a ministerstvo by je mělo použít tak, aby odstraňovalo různé bariéry, které učitelé vnímají,‟ upřesnil Jiří Kulich.

V odpovědi na otázku, které úkoly je nutné dotáhnout, upozorňovali panelisté na Strategii 2030+, která tyto úkoly definuje. Nejčastěji pak zmiňovali konkrétně proměnu základního vzdělávání a revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy. Jiří Kulich upozornil na to, že si stále nejsme jisti, nakolik má být změna RVP hluboká, nebo zda půjde jen o kosmetické úpravy. „Změna obsahu vzdělávání a dostatečné vysvětlení rodičům, proč to je potřeba, a učitelům, jak to mají dělat, je za mě alfou a omegou,‟ uvedl Robert Plaga. „Promování myšlenek, o které nám jde, by mělo být kontinuální, tady nám spadl řemen. Měli bychom kontinuálně vysvětlovat, proč je důležité redukovat učivo.‟ Upozornil také na to, že je nutné zlepšit procesy řízení revize kurikula: „Proces musí být jasný a rozhodné slovo musí být na boardu expertů ‒  není možné vracet se stále na začátek.” Daniel Prokop si myslí, že by „bylo lepší udělat realistickou změnu a aktualizaci obsahu a zaměřit se hlavně na bariéry v implementaci ‒ jaké učebnice se používají, jak změnám učitelé rozumějí a jakou mají podporu.‟ Panelisté se dotkli i návrhu rušení deváté třídy. Vnímají jako důležité o tomto návrhu buď v brzké době rozhodnout a podle výsledku jednání upravit revizi RVP, a pokud není možné rozhodnout v krátkém čase, pak rozhodnutí dobře promyslet a v revizi pokračovat tak, jak byla nastavena.

Mezi problémy, které bude třeba urychleně řešit, zmiňovali diskutující také kapacity škol. „Zásadním krokem je expanze středního všeobecného vzdělávání. To povede i k tomu, že se oslabí vliv jednotné přijímací zkoušky a deformující vliv jednotné přijímací zkoušky na obsah vzdělávání v posledních ročnících základní školy,‟ myslí si Daniel Prokop.

S kapacitami úzce souvisejí i bariéry, které brání v přístupu ke vzdělávání a ke kapacitám, s nimiž se Česká republika stále výrazně potýká. Daniel Prokop upozornil na to, že řadu problémů nám neumožňuje efektivně řešit decentralizovaný systém řízení školské soustavy: „Problémem je decentralizace, kdy MŠMT nemá přehled o některých základních věcech, jako je využívání spádových oblastí, přechody mezi školami, práce poradenských zařízení. Je třeba dostat tyto věci pod kontrolu a převzít za ně odpovědnost.‟

Mezi úkoly, za které by panelisté ministerstvo pochválili, zaznívalo například vytvoření Kompetenčního rámce absolventa učitelství, snaha zavést pozice uvádějícího a provázejícího učitele nebo projekty Lídr školy či Dějepis+. Naopak mezi úkoly, které by zasloužily přehodnocení, zmiňovali panelisté opakovaně parametrizaci asistentů pedagoga: „Jestliže pan ministr mluví o tom, že naše škola není sociální výtahem, pak si kladu otázku, jak takto nastavená parametrizace situaci zlepší,‟ uvedla v této souvislosti Petra Keprtová.

A na jaké agendy by se mělo ministerstvo podle panelistů nově zaměřit? Podle Ondřeje Šteffla by se úřad mohl přejmenovat na ministerstvo vzdělávání a tím vyjádřit, o jaké cíle mu jde především. „Myslím si, že bychom se měli dívat dál než dva, čtyři, osm let dopředu. To se v českém vzdělávání naprosto neděje. Není tu žádná skupina nebo orgán, který by koukal na to, co se bude dít za 20‒30 let,‟ upozorňuje Šteffl. „Se vzděláváním je to podobné jako s důchody ‒ deficit narůstá. U důchodů ho umíme spočítat, ve vzdělávání se počítá hůř. Spočívá v tom, že dnešní děti nebudou připraveny zvládat výzvy budoucnosti. Přibývá dětí s psychickými potížemi, máme mnoho lidí v exekucích… plíživě to narůstá a my jsme jako žába v horké vodě. (…) A přitom většina společnosti změny nechce.‟ Daniel Prokop také upozornil na to, že by bylo vhodné, aby se ministerstvo stalo aktivnějším hráčem v mnoha meziresortních agendách, jako je například péče o duševní zdraví dětí a učitelů, revize systému sociálních dávek apod.

V diskusi opakovaně zaznívalo, že úspěch řady úkolů bude záviset na finanční kondici resortu. „Přeji ministrovi, aby byl ve vyjednáváních tvrdý a hlavně úspěšný. Není lehké vládě některé věci vysvětlit, protože efekty nejsou vždy hned vidět,” uzavřel Robert Plaga.