Průzkumy ukazují zkušenosti s jarní online výukou

Co přinesl týden  26.10. – 1. 11. 2020

Krátce:

• Vláda definitivně rozhodla o tom, že se školy od 2. listopadu neotevřou. V pondělí ministr zdravotnictví Roman Prymula řekl, že o návratu žáků do škol definitivně rozhodne v pátek (irozhlas.cz). „Na včerejší vládě jsem opakovaně vyzval profesora Prymulu, ať epidemiologické rozhodnutí o (ne) návratu 1. stupně ZŠ oznámí nejpozději v úterý večer,“ reagoval na to v úterý ráno na twitteru ministr školství Robert Plaga. Vláda sklidila kritiku za nejistotu, která rozhodování o otevření škol od počátku provází. „Organizace i obsah vzdělávání by probíhaly samozřejmě úplně jinak, kdyby bylo řečeno, že to bude v řádu týdnů nebo měsíců, než když je to v nějakém intervalu, že každých 14 dnů se uvidí,“ uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Podle něj nejasný výhled na návrat do škol komplikuje školám organizaci distanční výuky i nadále (ceskenoviny.cz). Jak dlouho zůstanou v platnosti aktuální opatření? „Minimálně šest až osm týdnů určitě. Věřím, že nynější karanténní opatření jsou dostatečná, aby počty nových infekcí začaly klesat,“ říká v rozhovoru pro seznamzpravy.cz virolog Pavel Plevka. Uzavření škol řadí mezi nejúčinnější opatření. Ministr vnitra Jan Hamáček v Otázkách Václava Moravce připustil, že do Vánoc by současná opatření mohla vydržet.
• Speciální školy vláda od pondělí zavřela do konce nouzového stavu, mateřské školy zůstávají otevřené. „Termíny ale nejsou konečné, bude záležet na epidemiologické situaci,“ řekl ministr Robert Plaga (idnes.cz). Pedagogové ze speciálních i mateřských škol si stěžovali mimo jiné na to, že při výuce oni ani děti nejsou v rouškách. „Práce v mateřských školách je nesmírně obtížná, je vysilující, a v tuto chvíli se může zdát, že je nedoceněná. Není tomu tak. Minulý týden bylo ale podle informací Ministerstva zdravotnictví v mateřských školách 38 clusterů. Vzhledem k tomu, že máme přes pět tisíc mateřských škol, tak to číslo není nijak závratné,“ komentoval Plaga rozhodnutí nechat mateřské školy otevřené (seznamzpravy.cz). Město Pardubice poslalo rodičům dopis, aby děti nedávali do školek, pokud jim to rodinná situace dovolí. „V tuto chvíli je prioritou udržet školky v provozu pro děti rodičů, kteří do práce musejí,“ cituje seznamzpravy.cz náměstka primátora Jakuba Rychetského.
• Do otevřených škol mohou od pondělí chodit i děti učitelů, pošťáků a některých úředníků. Dosud byly tyto školy vyhrazeny pro děti zdravotníků nebo policistů. „Provoz důležitých úřadů, které pomáhají mnoha lidem, musí být zachován,“ vysvětlila to ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), (seznamzpravy.cz). V tuto chvíli jde o 360 škol. „V několika krajích budou kvůli velkému zájmu kapacity navyšovat. Ve většině z nich je ale situace opačná, školy jsou zaplněné jen z necelé čtvrtiny,“ shrnuje ČT24 odpovědi z krajských úřadů, které síť škol pro děti lidí, zaměstnaných v těchto profesích, zajišťují.
• V epidemiologických opatřeních přitvrzují i další evropské země, škol se to ale všude netýká. V celoplošné karanténě je do 1. prosince Francie. „Všichni jsme unášeni druhou vlnou, která, jak víme, bude nepochybně tvrdší a smrtelnější než ta první,“ citují lidovky.cz francouzského premiéra Macrona. Školy ale Francie plošně nezavírá. Od pondělí jsou uzavřeny restaurace nebo hotely v Německu, školy včetně mateřských zůstávají otevřeny (irozhlas.cz). Od čtvrtka bude platit řada epidemiologických opatření i ve Velké Británii. „Musíme přejít k činům nyní, protože není žádná alternativa,“ cituje irozhlas.cz z narychlo svolané tiskové konference britského premiéra Borise Johnsona. Zavřeny budou restaurace a bude omezen pohyb osob. Cest do práce a do školy se to ale týkat nebude. Podobná opatření přijímá i Rakousko (idnes.cz). Tn.nova.cz se na začátku týdne podívala na uzávěry škol v dalších evropských zemích, ve většině z nich nejmenší děti do školy stále chodí.
• Během jarního lockdownu se české děti více hýbaly i jedly více ovoce a zeleniny. „A děti také lépe spaly. K tomu výrazně omezily konzumaci slazených a energetických nápojů. Respondenti také ocenili více času stráveného s rodinou. Na druhou stranu každé páté dítě trpělo osamělostí,“ vyplynulo to z výzkumu, který v červnu provedli výzkumníci z olomoucké Univerzity Palackého mezi školáky ve věku od 11 do 15 let (seznamzpravy.cz). Děti mají také strach, že se nakazí oni nebo jejich blízcí. Bojí se, že jejich rodiče přijdou o práci. Podle lékařů přibývá u dětí úzkostí a prohlubují se vážné psychické poruchy (ČT24).

Výrok týdne: „Tohle je velmi špatně. Zákon nepočítal s tím, že by notebook mohl být nezbytně nutnou součástí domácnosti, bez které nebudou rodiny schopné zajistit výuku svých dětí. Že vykonavatelé toto dělají jako způsob nátlaku, aby dostali aspoň část dluhu zaplacenou, to je bohužel naprosto standardní situace,“ komentuje v Deníku N Denisa Rohanová, předsedkyně České asociace povinných, praxi exekutorů, kteří podle ní před očekávaným pozastavením tzv. mobiliárních exekucí zvýšili počet návštěv v domácnostech dlužníků.

V souvislostech: 

• ZKUŠENOST RODIČŮ S JARNÍ DOMÁCÍ VÝUKOU: ONLINE VÝUKA OMEZÍ ČAS, KTERÝ DĚTI TRÁVÍ U MONITORU

Během dubna téměř deset tisíc rodičů školáků vyplnilo anketu České televize, která zjišťovala jejich pohled na domácím vzdělávání. Odpovědi z doby, kdy si školy teprve osahávaly možnosti online výuky, tým odborníků podrobil kvantitativní a kvalitativní analýze, aby zjistil, co rodiče v té době považovali za největší komplikaci pro vzdělávání v domácím prostředí. Podle výsledků analýzy byli rodiče s průběhem vyučování v domácím prostředí v té době spíše spokojeni a měli pocit, že novou roli učitelů v zásadě zvládají. Při bližším pohledu se ale potvrdily rozdíly mezi nároky na vzdělávání dětí na 1. a 2. stupni ZŠ. Rodiče dětí na 1. stupni s dětmi pracovali mezi 40 a 60 % času, které děti věnovaly učení, což byly v průměru tři hodiny denně. Nedostatek času označilo za největší komplikaci téměř 40 % z nich – z rodičů dětí na 2. stupni si na to stěžovalo 25,8 %. (Děti na 2. stupni se podle výsledků ankety učily v průměru 4 hodiny denně a rodiče s nimi trávili zhruba 40 % tohoto času.) Na rozdíl od rodičů dětí na 1. stupni ale rodiče starších dětí často nechápali, co je smyslem zadávaných úkolů. Podle 20 % z nich chybělo u úkolů jasné vysvětlení učitelem nebo učitelkou, 15 % považovalo množství zadávaných úkolů za nepřiměřeně velké. Studie se podrobněji věnuje různým bariérám pro domácí vzdělávání, jak je v anketě popsali rodiče dětí, a také jejich návrhům, jak situaci zlepšit. Všímá si toho, co její autoři pojmenovávají jako paradox online výuky, kdy rodiče navrhují zavedení online výuky jako cesty k tomu, aby jejich děti trávily méně času u monitoru. Zdůrazňuje také, že rodiče považují za klíčové, aby s nimi škola komunikovala. Zveřejněná analýza má ale řadu limitů, které jsou dány sběrem dat, ankety se zúčastnili rodiče, kteří se domácímu vzdělávání věnovali.

Analýza Spolupráce rodiny a školy v době uzavřených základních škol (Roman Švaříček, Jana Straková, Cyril Brom, David Greger, Tereza Hannemann, Jiří Lukavský) vyšla v časopise Studia Paedagogica.

S uzavřením základních škol souhlasí zhruba polovina Čechů

Vyplývá to z průzkumu, který pro Českou televizi připravila agentura STEM/MARK. Na otázky odpovídali respondenti minulý týden, a to ve středu a ve čtvrtek, tedy ještě předtím než ministr školství po pátečním jednání oznámil, že se od pondělí zavírají také speciální školy, a to bez jasného data, když se děti do škol vrátí.

Výzkumníci se ptali také na názor respondentů na prodloužení uzavírky škol. Že školy mají zůstat i po 2. listopadu zavřené, si myslí zhruba 60 % oslovených lidí, častěji lidé starší 65 let. A ti, které současná situace ekonomicky nezasáhla nebo příznivci vládních stran. Asi 30 % respondentů s rozhodnutím vlády uzavírku prodloužit nesouhlasilo.

Z respondentů, kteří souhlasí s odkladem otevření škol, by necelá pětina přivítala návrat dětí v polovině listopadu, téměř 30 % se přiklání ke konci listopadu nebo začátku prosince, 14 % k začátku ledna. 40 % oslovených by nechalo děti doma do té doby, než se epidemiologická situace zcela uklidní.

Během jarního lockdownu byla třetina asistentů pedagoga v kontaktu s offline rodinami

Osm set asistentů pedagoga se zúčastnilo výzkumného šetření, které zjišťovalo, jakou roli hráli ve školách během jarního lockdownu, při přípravě na návrat dětí do škol na konci školního roku a potom v září, poté co se děti do školy vrátily. „Vyplynulo z něj, že 57 % všech asistentů pedagoga se věnovalo podpoře žáků při plnění distančně zadaných úkolů a podporovalo pedagoga při přípravě výukových materiálů a 30 % se během uzavření škol věnovalo žákům, kteří neměli přístup na internet. Udržovali s žáky aktivní telefonický kontakt a distribuovali do poštovních schránek potřebné výukové materiály,“ uvádí se ve zprávě organizace Člověk v tísni, která výzkumné šetření uspořádala.

Po částečném návratu do škol, kdy školy zajišťovaly souběžně distanční i prezenční výuku, více než polovina asistentů pedagoga učila místo učitelů, kteří zajišťovali distanční výuku, nebo se výuky nezúčastnili, protože patří do rizikové skupiny s ohledem na onemocnění covid-19. „Během uzavření škol i při návratu žáků do lavic asistenti předávali informace jak dětem a jejich rodinám, tak učitelům. Pro děti a rodiny, které byly offline a nemohly se účastnit online výuky, sehráli klíčovou roli,“ okomentovala výsledky metodička podpory pro asistenty pedagoga a spoluautorka průzkumu Alexandra Petrů.

Tato zkušenost asistentům pedagoga umožnila navázat užší kontakt s dětmi a lépe poznat jejich rodinné zázemí, získali nové znalosti a dovednosti v práci s dětmi i pro práci v online prostředí, ve srovnání s běžným stavem museli mnohem častěji samostatně rozhodovat. Ve větší míře jim chybělo jasné zadání a podpora, vykonávali řadu činností, které nesouvisí s jejich profesí.

Výběr z Edukalendáře: 

• 3. listopadu, online, konference Úspěch pro každého žáka, registrace otevřena!
• 10. listopadu, online, Summit Světových škol