Psychologové do škol a testování. Jaké změny chystá nový ministr školství?

Co přinesl týden  10. 1. – 16. 1. 2022 

Krátce: 

• Ve školách prudce přibylo pozitivních testů, řada škol měla kvůli chybějícím pedagogům potíže zajistit výuku. Plošné testy ze čtvrtka 13. 1. zjistily přes tři tisíce pozitivních žáků, případů během tří dnů výrazně přibylo (CNN Prima News). Od pondělí 17. 1. se ve školách testuje jen jednou týdně, při pozitivním testu škola posílá žáka domů, třída ale nemusí do karantény (novinky.cz). Jiná pravidla pro karanténu platí, když se pozitivita žáka potvrdí během týdne nebo když škola testuje PCR metodou a výsledky dostane se zpožděním (echo.cz). Systém test-to-stay s přechodem na jedno testování týdně již školy nepoužívají (irozhlas.cz). Studie věnovaná spolehlivosti antigenních testů ukázala, že jsou celkově účinné – testy, které stát zakoupil pro školy, ale označila za podprůměrné (denikn.cz). Ve čtvrtek byly zveřejněny výsledky pondělního testování, pozitivních bylo přes osm tisíc testů (novinky.cz). Ke konci týdne přibývalo zpráv o školách, kde hygienici poslali do karantény hned několik tříd najednou, další měly potíže zajistit výuku kvůli nemocným učitelům (idnes.cz). Bez hygieniků podle současných pravidel zavřít nemohou, ty ale nejsou podle ředitelů všude dostatečně rychlí (tn.nova.cz). Školy hlásí pozitivní záchyty poté, co se žáci vrátí po pětidenní karanténě (denik.cz).
• Sněmovna bude rozhodovat o prodloužení ředitelského volna a možnosti přejít na distanční výuku. Hygienici s uzavřením škol váhají. V pondělí vyzvala Učitelská platforma vládu, aby umožnila školám přejít na online výuku v případě, že budou mít více učitelů v karanténě (novinky.cz). Pro možnost nařídit online výuku jako alternativu vyhlášení ředitelského volna se vyslovily také obě asociace ředitelů, ty také upozornili, že pokud vláda prodlouží ředitelské volno, rodiče by během něj měli mít nárok na ošetřovné (idnes.cz). Vláda ve středu do sněmovny poslala zákon umožňující prodloužení ředitelského volna. Jako první krok v případě, že onemocní více pedagogů, bude ředitel moci nařídit distanční výuku (ČT24). Uzavření škol je zatím na hygienicích, ti ale k tomuto kroku přistupují jen výjimečně – podle vlastních nařízení by měly školy zavírat, když onemocní 30 % pedagogického sboru, to se ale podle Jiřího Mačí neděje. „Volali jsme na hygienu, abychom se zeptali, jestli je možné uvažovat o uzavření školy. A dostali jsme informaci, že v současné chvíli hygiena školy neuzavírá. Respektive to prý nepřipadá v úvahu, dokud máme zaměstnance, jako jsou kuchařky nebo uklízečky,“ cituje jeho článek ředitele ZŠ Sloupnice Václava Sychru, kterému na 1. stupni chyběli 4 ze 6 pedagogů. Kvůli chybějícím pedagogům vyhlásilo ředitelské volno například gymnázium Jana Patočky v Praze. Školám, které vyslechly výzvy před Vánoci, ale už většinou žádné nezbývá (novinky.cz). Trasování při rostoucím počtu pozitivních testů zatěžuje ředitele. „Podle nové metodiky hygieniků by měli ředitelé trasovat kontakty nakaženého sami. V některých našich školách vyšlo z pondělních testů 90 žáků s pozitivním testem, to je absurdní. Nápad přenášet odpovědnost za udílení karantén na školy je úplně scestný,“ zlobí se Zdeněk Davídek, radní pro školství Prahy 9 (denikn.cz).
• Státní maturita jako ověření středoškolského minima, školní jako obhajoba závěrečné práce. Změnu maturit označil ministr Gazdík za svou prioritu. „Chceme pojmout maturitu jako jakési středoškolské minimum, které si student může udělat už v průběhu studia několikrát ročně. A to i opakovaně v případě, že není spokojený s výsledkem. Zvýší to výrazným způsobem motivaci studentů se snažit. A také to zamezí tomu, že vlastně jeden, dva nebo tři dny ve čtvrtém ročníku rozhodují o celém životě,“ řekl ministr Petr Gazdík s tím, že změnu maturit považuje za prioritu (irozhlas.cz). Nová podoba maturity by podle jeho plánů měla být hotova příští rok a minimálně deset let by se neměla měnit. V plánu je také zavedení „profesní“ maturity, která by umožňovala vykonávat povolání, ale ne vstup na vysokou školu a další změny (irozhlas.cz), které vyplývají z návrhu think-tanku Vzdělávání21. Podle Tomáše Feřteka „jde návrh dobrým směrem, ďábel tkví ale jako obvykle v detailu.“ V komentáři na webu respekt.cz pokládá řadu otázek, na které je třeba odpovědět, než se z návrhu stane realita. „Otázek je vskutku hodně, a jakkoli není současná podoba maturit šťastná, bude lepší na proměnu nespěchat příliš. Těch deset let, kdy se maturity měnily bez varování střelbou od boku, až dospěly ke zkoušce bez respektu, je snad dostatečným varováním,“ uzavírá svůj komentář.
• Žáci na 1. stupni si oblíbili seriál Hra na Oliheň. Na tom, jak velký vliv má násilí na obrazovce na zdravý rozvoj dětí, se odborníci zcela neshodnou. „Téměř všichni mí žáci ve čtvrté třídě základní školy viděli Hru na oliheň a některé hry hrají ve škole. Nechci, aby hry přerostly v nějakou formu násilí,“ cituje Zuzana Hronová na aktualne.cz jednoho z pedagogů na učitelském fóru Učitelé+. Pro článek oslovila české experty a ptala se na to, jak velký vliv má násilí v médiích na jejich agresivitu nebo na schopnost empatie vůči obětem násilí.
• Odmítal tělesné tresty, rodiče žáků odrazoval od alkoholismu, stál u zrodu Jedličkova ústavu. Uplynulo 65 let od smrti Františka Bakule, připomíná idnes.cz. „Láska vládne v srdci mých malých divochů a udržuje je v jednotě,“ cituje článek Josefa Hory jednu z velkých osobností pedagogiky 1. poloviny 20. století. Snažil se o změnu výuky na tehdejších vesnických školách a věnoval se také vzdělání handicapovaných dětí, v roce 1913 přijal nabídku vést nově založený Jedličkův ústav.

Výrok týdne:

„Napomínat poradny, že dávají velké množství odkladů, je stejně moudré jako kárat praktické lékaře, že předepisují svým pacientům antidepresiva, protože jejich psychiatr má volný termín až za půl roku. Jinými slovy trestáme a uhlazujeme tím jen symptom, projev systémových nedostatků; poradenští pracovníci jsou odborníci, kteří se snaží činit dobrá rozhodnutí v zájmu svých klientů–dětí, a není spravedlivé a užitečné ukazovat pouze na ně,“ argumentují v rozsáhlém komentáři, který se věnuje problematice školních odkladů, psychologové Jana Cíglerová a Hynek Cígler (irozhlas.cz).

V souvislostech

• Testování v uzlových bodech, konec „papírové“ maturity a podpůrné pedagogické profese placené ze státního rozpočtu. Co ještě slibuje nový ministr?

Prioritám vlády a stále ještě nového ministra školství Petra Gazdíka se věnoval kulatý stůl SKAV a EDUin na téma: Jaké plány chystá nová vláda pro české školství? Za vládní koalici se kulatého stolu zúčastnili hned dva zástupci – ministr školství Petr Gazdík a Marek Výborný, poslanec za KDU-ČSL a člen školského výboru poslanecké sněmovny. O čem se u kulatého stolu diskutovalo?

O novém projednání zákona o pedagogických pracovnících mluvil Petr Gazdík jako o jedné z priorit už před volbami, vláda na ni sází mimo jiné i v souvislosti s problematikou nerovností v přístupu ke vzdělávání. Gazdík počítá se systematizací některých podpůrných pedagogických profesí, do budoucna by mělo školám odpadnout komplikované (a časově omezené) financování těchto profesí z projektů. „Podle našich propočtů bude třeba vytvořit minimálně 700 nových pozic,“ řekl Petr Gazdík. Z evropských fondů chce podpořit i s ohledem na dopady pandemie zaměstnávání školních psychologů. „Každá škola nad 180 žáků dostane svého psychologa, každá menší škola by měla mít přes napojení na pedagogicko-psychologické pracoviště psychologa alespoň na částečný úvazek,“ řekl Petr Gazdík v diskusi. Soustředit se chce také na zlepšení spolupráce sociálních služeb patřících pod MPSV a škol.

Do nově předkládané novely se ale nemusí dostat vše, o čem hlasovala předcházející sněmovna. Prioritami jsou pro nového ministra prosazení změn v třídnictví nebo zavedení uvádějícího a provázejícího učitele. Zakotvení platů na 130 % průměrné mzdy v ní ale pravděpodobně nebude. „Nechceme z toho couvat, zavázali jsme se k tomu, ale legislativci nám říkají, že je nesystémové upravovat to v zákoně a ne v nařízení vlády,“ řekl Petr Gazdík. Upozornil také, že bude třeba vyjasnit některé otázky – například zda se od 130 % průměrné mzdy má odvíjet plat učitelů, nebo pedagogických pracovníků.

Nová vláda počítá s testováním žáků základních škol v tzv. uzlových bodech. Nemělo by ale nejspíš jít o plošné testování a testy by měly sloužit „pro identifikaci rizik a včasné podpory a toho, jak vzdělávací soustava funguje nebo nefunguje až na úroveň konkrétní třídy“. Školy by se do něj mohly zapojovat vždy po několika letech. „Low stakes testování v 5. a 9. třídě, na jehož základě bychom mohli sledovat, jak se vyvíjí vzdělávání v regionech a mikroregionech, nám chybí,“ souhlasil s vládními plány sociolog Daniel Prokop, současné high-stakes testy podle něj neposkytují a ani nemohou poskytovat relevantní data o tom, jak vzdělávací soustava funguje. Podmínkou je, aby výsledky v testech neovlivňovaly další vzdělávací možnosti dítěte.

Dříve než ke změně maturitní zkoušky, kterou má vláda v programovém prohlášení, dojde, nastane změna distribuce maturitních testů. Cermatu letos podle Petra Gazdíka končí smlouva na stroj, který zabezpečeně tiskne a balí „papírové“ maturitní testy. Ministerstvo školství by mělo nyní rozhodnout, zda investuje nemalou částku do nákupu dalšího stroje a zakonzervuje tak současnou podobu státní maturity „na papíře“, nebo bude urychleně maturitu digitalizovat.

Funkce chystaného středního článku chce vláda včlenit do již existujících institucí, jako je Česká školní inspekce nebo Národní pedagogický institut. Riziko vidí Petr Gazdík v nedostatku kvalitních lidí, kteří by dokázali školy podpořit a nezavalovali je dalšími úkoly. „Na Svitavsku jsem měl možnost vést o tom diskuse s řediteli škol i se starosty a vyplynulo z nich, že jim střední článek skutečně pomáhá,“ řekl na adresu pilotního projektu ministerstva školství. Možnosti a podoby středního článku bude podle něj nově testovat i Karlovarský kraj.

Podívejte se na záznam z Kulatého stolu SKAV a EDUin:

Hosty kulatého stolu SKAV a EDUin byli: Petr Gazdík, ministr školství, Kateřina Konrádová, Učitel naživo, Daniel Prokop, PAQ Research, Marek Výborný, KDU-ČSL, Luboš Zajíc, Asociace ředitelů základních škol. Celou diskuzi můžete sledovat zde.

Z edukalendáře:

• 27. 1. → Praha → ČAS od ČASU s Tomášem Feřtekem
• 2. – 22. 2. → offline i online → FUK: Festival umění a kreativity ve vzdělávání