Radka Hrdinová: Ve jménu krize se počítá s ústupky, ale jen u dětí

Mimořádná situace si žádá mimořádná řešení, a to se samozřejmě týká i letošních přijímacích zkoušek na střední školy. Změny už odsouhlasila poslanecká sněmovna i Senát a ministr školství Robert Plaga pak v pondělním rozhovoru pro rozhlas dořekl to, co nepadlo o týden dříve, když svůj plán pro letošní přijímací zkoušky představoval. Jeho řešení má ale zásadní vadu. Myslí se v něm totiž na to, jak pomoci školám, žáky ale znevýhodňuje.

Žáci základních škol už týden ví, že místo dvou pokusů uspět v přijímacím testu budou mít jen jeden. Ví také, že proti výsledku v tomto testu nebudou mít možnost se odvolat. A od pondělka už také ví, že je přijímací testy neminou. Pokud se nestihnou do konce června, budou se konat o prázdninách.

Dobře je, že ministr své plány upřesnil, nejistoty zažívají děti v této době víc než dost. Dobře už ale není, že se nevypořádal s námitkou, že redukce přijímacího řízení na jeden pokus po tak dlouhé době učení na dálku ještě sníží šanci na úspěch u dětí, které rodina neumí nebo nemůže ve vzdělávání podpořit.

Není až tak velké překvapení. S ústupky a přizpůsobením se krizové situaci se totiž v ministerském plánu pro letošní přijímací zkoušky od začátku počítá především u dětí. Z pohledu školského systému se toho až na posunutý termín příliš nemění, plán pro přijímací zkoušky dokonce bere v úvahu i to, aby školy měly čas na organizaci maturit. Přitom nejlepší řešení v situacích, kde se potkávají různé zájmy, bývají postavená na kompromisu.

Podle ministra Plagy jeho úřad v posledních týdnech zvážil a zavrhl řadu možností a tato je z nich jediná schůdná. Jaké další možnosti byly ve hře, to se neví. Tedy až na možnost, že by školy plošně přijímaly jen na základě vysvědčení za poslední tři pololetí, což neprošlo. Zřejmě zejména kvůli víceletým gymnáziím, jejichž ředitelé by v takovém případě museli volit, kterého ze žáků se samými jedničkami vezmou a kterého už ne.

Takže zkouška být musí. Jenže ve chvíli, kdy má podobu centrálně zadaného testu, je to za současné situace problém. V jedné chvíli se musí vedle sebe posadit do lavic zhruba devadesát tisíc dětí, ty se také nějak musí dostat do školy a potom domů.

Škrtnout jeden termín vypadá jako elegantní řešení. Další důvod, což je samozřejmě důležité, je úleva pro školy. Učitelé v té době budou mít práce nad hlavu s klasifikací posledního pololetí a navíc budou muset uspořádat i maturitní zkoušky.

Kdyby pandemie nepřišla, čekala by žáky přijímací zkouška za necelé dva týdny a teď by ve škole pilovali odpovědi na testové otázky a la Cermat. Za normálních podmínek by věděli, že když se jim napoprvé v testu sestaveném z více či méně náhodně vybraných úloh nebude dařit, mohou to o den později zkusit znova na druhé ze škol, kam si podali přihlášku. Měli by tedy dva pokusy, dvě šance na úspěch pro případ, že se jeden den třeba špatně vyspí. Místo toho si teď spolu s učiteli zvykají na školu na dálku.

Je dobré připomenout, že přijímací zkouška má podobu stejného testu z matematiky a českého jazyka pro všechny teprve tři roky, do té doby školy organizovaly vlastní zkoušku, každá za sebe. Se zavedením jednotných přijímaček v té době řada odborníků nesouhlasila a jejich výhrady trvají dodnes. Například se vedla docela bouřlivá diskuse o tom, že přijímačky v podobě jednotných testů minimálně ve vyšších ročnících zredukují výuku na základních školách na přípravu na testy, což se potvrdilo. Diskutovalo se ale také o tom, že rozhodovat o budoucnosti dětí do velké míry podle výsledku v jednom testu, k jehož kvalitě existují značné výhrady, není moc dobrý nápad. Zachování dvou termínů s tím, že se bude počítat jen ten lepší, bylo jednou z podmínek, za nichž tehdejší koalice zavedení jednotné přijímací zkoušky prosadila v poslanecké sněmovně a hodně jím také argumentovala.

Letos se tedy s ohledem na krizi tato pojistka škrtá. Bylo by zajímavé vědět, jaké další možnosti, které by nepřidávaly ke stresu letošním páťákům, sedmákům nebo deváťákům, úředníci na ministerstvu školství vzali v úvahu a zavrhli. Nebylo by s ohledem na děti více fér, kdyby ustoupil stát a nechal to pro letošní rok na školách? Kdyby se stát vzdal iluze objektivity, která je spojená s jednotnými přijímacími testy? Zeptali se úředníci například ředitelů škol (nejen gymnázií), kolik z nich nepotřebuje rozhodovat o přijetí nebo nepřijetí ke studiu na základě toho, zda má žák v testu od Cermatu z matematiky 45 nebo 46 bodů? Zjišťovali, na kolika školách by si s vysvědčením vystačili a na kolika by to vyřešili třeba online pohovorem? Nebylo by jich nakonec tolik, že by se masové přesuny z domova do škol a zpátky omezily stejně radikálně jako nařízením ne dvou, ale jednoho termínu pro všechny stejných přijímacích testů? Předpokládám, že ano. Protože ve školství má jít v první řadě o prospěch dítěte. Ne jen o to, jak to zařídit, aby se přijímací zkoušky nezadrhly.

Text vyšel 6. dubna ve zkráceneé podobě v Lidových novinách.