Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Pavel Trejbal 14. 4. 2025
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 7. 4. do 13. 4., se věnujeme těmto tématům:
Startu přijímaček na střední školy;
nerovnostem v českém vzdělávacím systému;
rozpoznávání nadaných dětí ve školách.
Týden stručně
Napříč republikou začaly v pátek jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté obory a nástavby. Meziročně se přihlásilo asi o 4 tisíce více žáků, tedy asi 98 130 dětí. Oproti starším spolužákům mají letos výhodu v podobě rozdělení zkoušek – mezi první a druhý termín jim vstoupil víkend, který deváťákům umožní si pořádně odpočinout, případně dopilovat poslední nejasnosti před pondělním pokračováním. A jak žáci, pro které jde většinou o první velkou zkoušku, hodnotili, větší problémy jim dělala matematika. Například logické úlohy, shodovaly se děti v rozhovoru pro iDNES.cz. Ani čeština ale nebyla zdaleka nejsnadnější, například učitel češtiny a influencer Běžící češtinář (vlastním jménem Jarmil Vepřek, pozn. red.) se podivoval nad skutečností, že se v češtině objevil příklad na rčení. „V testu Cermatu bylo tentokrát rčení, ke slovu ‚pečený‘ se mělo doplnit ‚vařený‘. To tam podle mě nepatří, proč by to měl deváťák znát,“ zlobil se Vepřek. Ministerstvo školství ve spolupráci s Cermatem letos školám nabídlo novinku v podobě přijímaček nanečisto, které měly pomoct snížit nerovnosti v rodinách, které si pro své děti nemohou dovolit placenou přípravu na přijímačky. Ačkoliv šlo o dobrou myšlenku, výsledek mírně pokulhával: náročnost cvičných testů, zejména v matice, děti vyděsila, některé narychlo chtěly měnit své volby na přihláškách. Učitel matematiky Tomáš Chrobák pak v komentáři pro EDUin počin pojmenoval jako popravu. Ačkoliv stát částečně proměnil přijímací řízení díky digitalizaci přihlášek na střední školy, stále je potřeba pracovat na zlepšeních, jak poukazuje například EDUin: mimo jiné v podobě přesunutí zkoušek na kmenové základky dětí nebo podáváním přihlášek až poté, co žáci znají výsledky testů.
Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal shrnul hlavní zjištění výroční zprávy ČŠI za školní rok 2023/2024. Za největší problém, kterému české vzdělávání čelí, označil socioekonomické nerovnosti, které se projevují už v předškolním věku. V chudších regionech, zejména v Ústeckém a Karlovarském kraji, nastupuje až 18 % dětí do školek v pěti letech, tedy v povinném posledním roce. Roky strávené ve školce se přitom prokazatelně propisují do lepších výsledků na školách. Nerovnosti jako klíčový problém českého vzdělávání identifikuje i Zpráva OECD. Podle Václava Korbela z PAQ Research a IDEA, který zjištění Zprávy komentuje, je věk 3–5 let klíčový z pohledu rozvoje dětí, kdy je možné dohnat přípravu na školní vzdělávání. Mimo nerovnosti Česko podle Zatloukala pálí například i vysoký počet odkladů, který výrazně převyšuje evropský průměr.
Anna Frombergerová z katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy popsala pro Novinky nuance psychologické pomoci dětem na školách. Zatímco prvotní pomoc mohou školní psychologové dětem mladším 15 let poskytnout i bez vědomí rodičů, opakovaná pomoc se bez jejich souhlasu neobejde, a to i pokud problém pramení z rodiny. Dle Frombergerové se stává, že někteří rodiče v této situaci souhlas poskytnout odmítají – psychologické pomoci buď nevěří, nebo nechtějí, aby děti ve škole řešily „domácí“ problémy. Frombergerová ale považuje za správné, aby o kontaktu s psychologem rodiče věděli. Vhodnou alternativou pro děti je i kontakt s důvěryhodným pedagogem. V případě závažných problémů pak mají psychologové povinnost se obrátit na příslušné orgány i bez vědomí rodičů.
Jak by měla vypadat diagnostika nadání? Jakou roli v podpoře nadaných hrají učitelé a jakou naopak pedagogicko-psychologické poradny? Jsme schopni s těmito dětmi adekvátně pracovat, a co lze zlepšit? O těchto a dalších otázkách diskutovali zástupci škol, neziskového sektoru, akademické sféry i MŠMT na kulatém stole SKAV a EDUinu, který se věnoval identifikaci a podpoře nadaných žáků a žákyň. Článek Patricie Martinů si můžete přečíst na webu EDUinu.
Podle policie je šikana hlavním spouštěčem násilí ve školách, ale některé školy ji bagatelizují nebo nechtějí řešit, tvrdí Hana Měkotová z Týmu duševního zdraví na Kutnohorsku. Měkotová upozorňuje na riziko, že pokud se dítěti nedostane pomoci, může to vést k eskalaci napětí. Její tým tak učí školy, jak s šikanou pracovat. Program pomáhá agresivním dětem a žákům řešit konflikty mírovou cestou. Důležité je i to, aby si učitelé uvědomili, že výskyt šikany není jejich vinou, ale že když ji zpozorují, neměli by před ní zavírat oči. Tématu násilí ve školách jsme se věnovali v minulém vydání bEDUinu.
U příležitosti mezinárodního dne Romů zvedla organizace PAQ Research téma segregace v českém školství. Uvádí, že až 12 tisíc romských dětí v Česku navštěvuje školy, kde tvoří přes třetinu všech žáků. Za důvody segregace vyjmenovává jak prostorové vyloučení, tak záměrné kroky zřizovatelů škol a obavy romských rodičů. Řešení podle organizace vyžaduje komplexní přístup, včetně zvýšení kvality výuky, posílení pozic odborných pracovníků nebo propojení škol se sociálními službami.
Výrok týdne
„Protože už je tam třetí ministr školství. S kritikou se klidně obracejte na STAN, který ministra Beka do vlády nominoval. Ministr Bek realizuje změny, jak to jde,“ více zde:
odpovídá premiér Petr Fiala na otázku, proč „ještě nevyměnil ministra školství“.
V souvislostech
Rodinné zázemí často předurčuje, jaké příležitosti děti dostanou už od raného věku. Nízký příjem, nezaměstnanost nebo nízké vzdělání rodičů mohou omezit přístup dětí k volnočasovým aktivitám, které jsou klíčové pro rozvoj talentu, sebedůvěry i sociálních vazeb. Jak pomoci těm, kteří si to nemohou dovolit? A mohl by se finský model zájmového vzdělávání uplatnit i v Česku?
Síť Eurydice začátkem roku informovala o dopadech finského pilotního projektu „Hodina volného času“, který podporuje volnočasovou aktivitu dětí bez ohledu na jejich socioekonomické zázemí. Přímo v rámci školního dne mají žáci možnost účastnit se bezplatných zájmových aktivit. Ať už se jedná o sportovní a pohybové aktivity, umění a kulturu, řemesla, vědu nebo aktivity v přírodě. Projekt je plánován a pilotován ve spolupráci se školami, organizacemi a sdruženími působícími v zájmovém vzdělávání. Nabídka aktivit vychází z poptávky samotných žáků.
Projekt se aktuálně testuje ve 20 finských obcích. První data z podzimu 2024 ukazují, že bez možnosti zapojit se do zájmových kroužků v průběhu školního dne, a zadarmo, by řada dětí neměla možnost se jich účastnit. Model se tak zaměřuje na zvýšení příležitostí pro žáky, kteří například pochází z rodin zasažených dlouhodobou nezaměstnaností či nízkými příjmy, nižším vzděláním rodičů nebo třeba z neúplných rodin. Ukázalo se, že ve finských rodinách s určitým socioekonomickým znevýhodněním se mimoškolních aktivit účastní pouze 30 % dětí, zatímco v rodinách bez znevýhodnění až 90 %.
Celý článek Patricie Martinů si můžete přečíst na webu.
Z edukalendáře
4. 4. – 16. 4. → Celé Česko → Festival umění a kreativity ve vzdělávání
10. 4.– 27. 9. → Olomouc → Ekologické dny Olomouc
Chcete, aby se čtenáři dozvěděli o vaší události? Vyplňte formulář!
Autor článku:
Pavel Trejbal
