Ministr školství odvolal ředitele CERMATu Pavla Zeleného, slíbil finanční a procesní audit maturit a zřízení komise, která řekne, v jaké podobě by měly pokračovat. Shrnujeme kroky, jež je třeba v nejbližší době udělat.
Potřebná opatření lze rozdělit do čtyř bloků, které by měly následovat po sobě v tomto navrženém pořadí.
Zachraňme důvěru v maturitu, protože její ztráta je ten nejvážnější problém.
Udělejme drobná okamžitá zlepšení, zvyšujme uživatelský komfort maturity.
Vyhněme se nečekaným krokům, jako byla neočekávaná vyšší obtížnost zkoušky z matematiky nebo zjevný nesoulad v obtížnosti některých testů (například z němčiny a angličtiny).
Publikujme včas, tedy rychleji než letos, všechna testová zadání i klíče správných úloh, snažme se zajistit, aby měli všichni zúčastnění pocit, že mají k dispozici na pár kliknutí všechny potřebné informace.
Připravme podporu pro ty, kteří chtějí výsledky své zkoušky přezkoumat. Tedy vzory odvolání, jasné a přehledné návody, informační linky.
Snažme se, aby maturita byla předvídatelná, organizačně méně náročná a aby to byl kontrolní proces „běžící na pozadí“, ne hektický závěr školního roku, který na dva měsíce zlikviduje výuku a zaměstná ve škole každou volnou ruku.
Uvažujme o přinejmenším prozatímním přesunutí hodnocení písemných prací zpátky na školy. I tam samozřejmě bude docházet k subjektivnímu hodnocení a pochybením. Tam ale jsou snadněji řešitelná. U anonymního centralizovaného systému není v současné situaci nastavení funkčních zpětných vazeb možné.
Systematicky pokračujme v metodické podpoře učitelů prostřednictvím webu i tištěných příruček, aby věděli velmi přesně, na co mají studenty připravovat a jak.
Uvažujme o změně maturitního modelu, změňme, co se neosvědčilo.
Je třeba souběžně uvažovat, jak při takové změně zajistit komplexnost zkoušek (test, písemka, ústní), protože právě komplexnost a pojetí maturity z cizích jazyků rozhodně jsou pozitivní posun a byla by škoda o něj přijít.
Stejně tak je ale na místě úvaha, zda je rozumné psát písemné práce ze slohových útvarů, jestli by na závěr středoškolského studia neměli studenti prokázat své schopnosti syntetičtějším útvarem, školním esejem na téma souvisejícím s odborností školy. To by ale znamenalo i změnu výuky a šlo by tedy o delší proces změn.
Přemýšlejme o budoucnosti, protože současný maturitní model se brzy přežije.
Dříve nebo později se současný maturitní model založený na zaškrtávacích testech a zkoušce v uzavřené místnosti bez přístupu k informačním zdrojům přežije, protože nebude schopen ověřovat ty kompetence, které reálně každý člověk při vstupu do praxe potřebuje.
Začněme tedy už teď přemýšlet, jak bude vypadat maturita za deset let. Mělo by jít o zkoušku, při níž opustíme rozdělení na předměty a začneme ověřovat to, co opravdu může studenty českých škol vybavit pro jejich budoucí pracovní a studijní kariéru.
Bez syntetizujícího a komplexního pojetí maturity jako náročného „pracovního a komunikačního úkolu“ bude tato zkouška pořád kulhat kdesi vzadu za životní a pracovní realitou.