Revize RVP by měla mít na konci měsíce definitivní zadání

Krátce:

Ve školách se bude naposledy plošně testovat 14. února, na konci tohoto týdne končí školám povinnost hlásit rizikové kontakty žáků. Očkování minulé pondělí ukázalo klesající virovou nálož u žáků i pedagogů, v mezitýdenním srovnání jich ubylo o třetinu. Vláda rozhodla, že povinné testování ve firmách i ve školách skončí 19. února – ve školách to znamená poslední kolo v pondělí 14. února (SeznamZpravy.cz). Od 19. února se izolace po nákaze covidem-19 prodlužuje z pěti na sedm dní, ruší se ale povinná karanténa při rizikovém kontaktu (novinky.cz). Mění se i povinnosti škol vůči hygienám – nemusí informovat o pozitivně testovaných žácích a jejich kontaktech. Ani rodiče nemusí o pozitivním testu informovat školu. „Školy mohou poskytnout součinnost krajské hygienické stanici, nicméně již nejsou oprávněny předávat osobní údaje dětí, žáků, studentů a zaměstnanců,“ oznámilo ministerstvo školství (lidovky.cz). Děti jsou i díky omicronu nejpromořenější věkovou skupinou. „Od začátku pandemie se dokonce nakazil už každý druhý čtrnáctiletý a patnáctiletý,“ píše aktualne.cz. Všude ale za vrcholem omicronové vlny ještě nejsou. „Moc tedy prosím, ještě vydržte s krabičkami s jídlem. Pokud se situace nezlepší do středy, budu řešit s MČ Praha 5 dovoz stravy do školky z jiné mateřské nebo základní školy,“ psala rodičům ředitelka MŠ Podbělohorská Dagmar Trčková, vedle učitelek onemocněly i paní kuchařky (prahain.cz). V Jihlavě využila mimořádného ředitelského volna základní škola, kde měli pozitivně testované tři ze čtyř žáků a polovinu pedagogického sboru (tn.nova.cz). Jak vypadal svět před covidem, ptala se reportérka pořadu 168 hodin prvňáčků. „Ani nevím,“ byla nejčastější odpověď (ČT1).

Ministerstvo školství bude zvažovat dvě úrovně maturity. Omezit by se měla podle návrhu think tanku Vzdělávání 21 státní část u profesní maturity. Think tank Univerzity Karlovy Vzdělávání 21 předložil hotový návrh na změnu maturitní zkoušky, počítá se dvěma úrovněmi maturity. „Maturita má být završením nějaké etapy vzdělávání, nikoli selekcí toho, kdo může dále studovat. Proto jsme se rozhodli pro dvě úrovně, abychom nikomu nezavírali dveře,“ říká místopředsedkyně think tanku Radka Wildová (radiozurnal.cz). „Součástí takzvané profesní maturitní zkoušky by nebyla státní část, ale pouze profilová. V rámci ní by žák musel zvládnout písemnou práci a ústní zkoušku z češtiny a cizího jazyka a opět dvě nebo tři školní zkoušky. Její absolvování by ale nebylo předpokladem pro vysokoškolské studium,“ píše Josef Mačí (SeznamZpravy.cz). V rámci Evropské unie má společnou zkoušku pro všechny žáky kromě Česka už jen Polsko, Slovensko a Itálie, upozorňuje idnes.cz. O maturitě mluvil v rozhovoru pro DVTV také Petr Gazdík – představuje si ji jako zkoušku ze středoškolského minima z cizího a českého jazyka a přírodovědného základu, kterou by žák střední školy mohl zkoušet opakovaně. Úplné zrušení státní části maturity v odpovědi na otázku Daniely Drtinové odmítl. „My bychom si přáli, aby jeden dva tři dny v životě nerozhodovaly o celé budoucnosti. Pořád vnímáme státní maturitu jako pozůstatek iniciačních obřadů, podobně jako máme na Slovácku Jízdu králů,“ řekl ministr.

Druhý cizí jazyk by nemusel být povinný, to je jedna z úvah rezonujících při přípravě revize RVP pro základní vzdělávání. Expertní panel pro přípravu revize RVP dostal mnoho návrhů na zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka, všímá si ČT24. Ten se na základních školách učí povinně od školního roku 2013/14, předtím byl volitelným předmětem. „Pro žáky, kteří mají problém už s prvním cizím jazykem z pohledu učitelů, ztrácí smysl,“ říká Michal Černý, ředitel Odboru základního vzdělávání MŠMT. Reportáž upozorňuje, že pohled na povinnou výuku není zcela jednotný.

Pomůže ke zlepšení škol, když stát rodičům důsledně zakáže hledat pro děti lepší školu, než je ta, kterou mají za rohem? Tomáš Feřtek se v komentáři na respekt.cz vrací k sérii článků, které vyšly ve stejném médiu o týden dříve (Rvačka o lepší školu, Se smetánkou je to jednodušší, Naprostá většina rodičů neví, co chtít od dobré školy). Odchody rodičů ze spádových škol podle něj na jednu stranu snižují motivaci horších škol zlepšovat se. Na druhou stranu ale díky nim vznikají malé inovativní školy, ať už „státní“, či „soukromé“, které ukazují, že změny jsou možné. A prošlapávají cestu, píše v komentáři.

Dětí trpících psychickými potížemi přibylo napříč věkovými i sociálními skupinami. Roste i počet dokonaných sebevražd. Výrazně přibylo dětí, které mají duševní obtíže, prožívají úzkosti, deprese, sebepoškozují se, nebo se dokonce snaží vzít si život. Nejohroženější jsou podle Kláry Laurenčíkové z ČOSIV teenageři, zejména dívky mezi 13 a 16 lety, ale nejen ony. „Psychika mladších dětí dost závisí na psychice dospělých okolo nich, také informace o světě mají zprostředkované dospěláky. Pokud tedy kolem sebe nemají dospělé, kteří by jim srozumitelným a přijatelným způsobem vysvětlili, co se děje, jsou zmatené,“ řekla pro novinky.cz předsedkyně České asociace streetwork Martina Zikmundová.

Výrok týdne:

„Školství by mělo přispívat k tomu, abychom byli odvážní a nebáli se případných neúspěchů. Někdy mám pocit, že se nastaví limity toho, co se po žácích chce, a potom se jen hledá, kde toho nedosáhli. Možná je ale důležitější identifikovat to, v čem je konkrétní člověk dobrý, co dokázal,“ říká sociolog Tomáš Kostelecký v pořadu Souvislosti Českého rozhlasu Plus.

V souvislostech

Revize RVP na konci první etapy: na konci února by mělo být hotové zadání

Revize RVP ZV se rychle posunuje ke klíčovému okamžiku. Expertní panel MŠMT, který pracuje na přípravě zadání pro práci kurikulárních odborníků, na tříhodinové konferenci představil výsledky sedmi pracovních skupin. Ještě během února chce panel závěry půlroční práce propojit a zveřejnit výsledek v dokumentu, který jeho předseda Jan Jiterský s trochou důvěrnosti nazývá „hlavní směry“. Tento dokument by měl být výkopem pro konečné zadání práce na novém kurikulu.

„V průběhu března bude čas náš první návrh komentovat, to je nejbližší zásadní období, budeme rádi, když se zapojíte. Následovat bude práce odborných a oborových skupin v rámci Národního pedagogického institutu, které budou tvořit vlastní obsah RVP,“ řekl na konferenci Jiterský. Zadání pro revizi by mělo být hotové do konce května. Do té doby mají být vypořádány připomínky z řad odborné veřejnosti a dokument má projít vnitřním připomínkovým řízením na MŠMT. S čím půjdou jednotlivé pracovní skupiny Expertního panelu do jednání o verzi „hlavní směrů“ 1.0?

Klíčové kompetence a gramotnosti

Pracovní skupina na počátku řešila základní otázku, zda koncept klíčových kompetencí zachovat. „Výzkumy ukazují, že řada škol a učitelů s pojmem kompetence pracuje formálně a nepřijala ho. Na druhé straně jsme se shodli na řadě důvodů, proč jej zachovat. I na workshopech byla diskuse jednoznačná,“ řekl garant této pracovní skupiny profesor Arnošt Veselý. Jeho pracovní skupina identifikovala jednak nevyjasnění pojmů, ale i to, že klíčové kompetence jsou uvedeny „odděleně od očekávaných výstupů a nejsou provázány s ověřováním, což komplikuje práci učitelů“.

Jádrový a rozvíjející obsah

Zavádění současného RVP podle Dominika Dvořáka ukázalo, že vliv samotné reformy kurikula na praxi je malý a nepřímý, pokud se nesladí s dalšími prvky systému – s hodnocením, přijímacími zkouškami na střední školy nebo s učebnicemi. Terén podle jeho slov nemá moc zkušeností s diferenciací na jádrový a rozvíjející vzdělávací obsah, což by měl být jeden z principů současné revize. I když jsou třídy na základních školách heterogenní, výuka podle zjištění České školní inspekce diferencovaná není. Otázkou je i to, jak bude v „hlavních směrech“ definováno jádrové učivo – zda jako nepodkročitelné penzum, nebo zda je definovat jako obsahy postačující pro úspěšný vstup do maturitního vzdělávání. Jasné není ani to, jak zajistit, že si žáci toto „jádro“ osvojí, ani zda si školy s diferenciací poradí.

Učební plán

„Nechceme rozbourat to, co do značné míry funguje. Nejprve je třeba zvážit přínos každé změny,“ řekl na úvod své prezentace Michal Černý. Při tvorbě učebního plánu se podle něj časová dotace a skladba předmětů musí odvíjet od cílů vzdělávání a ne naopak, kdy se řekne, že „bude 15 hodin češtiny a pak teprve budeme přemýšlet, čím je naplnit“. Pracovní skupina stále zvažuje několik variant učebního plánu s různou mírou volnosti v určování hodinové dotace. Otázkou je zachování druhého cizího jazyka jako povinného nebo zařazení projektové výuky v rámci disponibilních hodin.

Uzlové body

V 5. a 9. ročníku by měly uzlové body sloužit jako zpětná vazba pro systém a v tomto smyslu by měly navazovat na mezinárodní šetření PISA a TIMSS nebo na přijímací zkoušky. Pokud budou ověřovány výstupy na úrovni 3. a 7. ročníku, půjde zřejmě spíše o reflexi určenou žákům a škole. Navázány by na ně měly být sady úloh, které budou moci (ale nebudou muset) učitelé využívat k ověřování.

Školní vzdělávací programy (ŠVP)

Garant pracovní skupiny pro ŠVP Tomáš Pavlas se věnoval analýze současných školních vzdělávacích programů, které podle něj školy nepoužívají jako živý dokument, ale jako formalitu. Na řadě analyzovaných dokumentů je zřejmé, že jejich tvůrci nedokázali „dešifrovat, co od nich autoři RVP očekávali“ a že nejasné zadání mohlo vést spíše k „zafixování“ konzervativního pohledu než k jeho překonání. Cestu vidí ve zjednodušení administrativní části a poskytnutí konkrétní a jasné podpory pro porozumění „zadání“ obsaženého v RVP, například v podobě nabídky ověřujících úloh k očekávaným výstupům.