Revoluce v přijímacích zkouškách odstartovala, Cermat spustil web DiPSy pro přijímací zkoušky

Digitalizace přijímacích zkoušek trvala přes deset let. A co dál? Na řadě je otázka, jestli vůbec mají být jednotné přijímací zkoušky.

Programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký byl nově digitalizované přijímací zkoušky rozebírat v podcastu Chuťovky. Už za dva týdny se ukáže, jestli se systém Cermatu podařilo dostatečně připravit. „Je to v podstatě nadstavba již stávajícího systému, takže to má připravené dobře, byť to bylo v relativně krátké době a narychlo. Jestli rodiče pochopí nový systém, to je samozřejmě otázka. Můžou se orientovat už teď, informační kampaň běží, jsou natočená videa a informace na jedné hromadě, v tom ministerstvo a Cermat úplně nezaspaly. Ale přiznejme si, co se děje. Máme jednadvacáté století, rok 2024, a my tady slavíme, že jsme přestali používat poštovní holuby a zavádíme si něco elektronického. No, je to pozdě, ale díky bohu za to,” řekl mimo jiné v podcastu Hřebecký. 

Je to zneužití situace, reagují školy na zasílané nabídky kurzů, jak jednat v případě útoku ve školách.

Nejméně 75 tisíc korun chtějí pořadatelé za tří a půl hodinový kurz. Reagují tím na nedávnou tragickou střelbu na filozofické fakultě v Praze. Jedna z firem chce například za jednoho účastníka 3,5 hodinového kurzu poplatek 2500 korun s tím, že musí být minimálně pro 30 lidí, jinak se může cena ještě zvednout. Jak upozorňují Novinky, samotní organizátoři připustili, že reagují na prosincový čin v Praze. Oslovení ředitelé nemusí na nabídku kývnout, ale mohou se v dané situaci cítit pod tlakem. „Považujeme to za hodně nemravnou nabídku a rozčílilo nás to. Samozřejmě, že to nebudeme akceptovat,“ řekla ředitelka 5. základní školy v Mladé Boleslavi Marcela Pavlíková.

Macron chce do škol uniformy i povinné zpívání hymny, Polsko zruší domácí úkoly.

Francouzský prezident Emmanuel Macron chce, aby se žáci naučili francouzskou hymnu, jazyk a dějiny země včetně dějin umění. V rámci reformy školství navrhuje také povinné hodiny dramatické výchovy, zpěv francouzské hymny či omezení mobilních telefonů mezi mladými, cituje Le Monde či France24 web Echo24. „Každá generace Francouzů se musí naučit, co znamená republika – historii, povinnosti, práva a jazyk. Musí mít hluboký smysl pro respekt a oddanost, a to již od dětství,“ uvedl v projevu Macron. V Polsku oproti tomu od dubna nebudou děti na základních školách dostávat domácí úkoly, oznámila tamní ministryně školství Barbara Nowacká. „Jsem si jistá, že po pár letech bez domácích úkolů na základních školách budou zrušeny i na středních školách,“ uvedla Nowacká v pátečním diskusním pořadu o školství na televizním kanálu Wirtualna Polska. Jestli se mají domácí úkoly dávat, nebo ne, je otázkou také v Česku.

Stále více dětí se v životě necítí v pohodě a v klidu. Pojem wellbeing je proto čím dál častěji skloňován a měl by být pro školy základem. Upozorní na to i Týden pro wellbeing ve škole.

Zprávy o tom, že se na škole střílelo nebo žák napadl učitele, už neslyšíme jen ze zahraničí. Děje se to i u nás. A jak vidíme na příkladech z poslední doby, děje se to častěji než kdy dřív. Student střední školy, který zabil učitele mačetou, nebo tragická událost před Vánocemi na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde student školy zabil 14 lidí a pak i sebe, jsou vyvrcholením dlouhodobého přehlížení tématu duševního zdraví. Veřejnost se o něj začala více zajímat prakticky až s příchodem covidu. Věnovat se mu proto bude intenzivně také Týden pro wellbeing ve škole. 

V první polovině října loňského roku zveřejnil Národní ústav duševního zdraví velmi znepokojivá data z monitoringu duševního zdraví žáků na tuzemských základních školách, která dosud chyběla. Výsledky? Na 40 procent žáků vykazuje známky střední až těžké deprese, 30 procent úzkosti. Šikanu zase řešilo 57 procent základních a 63 procent středních škol. Duševní zdraví dětí a dospívajících je tak nyní vnímáno jako jedno z klíčových témat, na které by se mělo školství zaměřit. Řešit by ho navíc mělo velmi rychle, protože odbornou pomoc by potřeboval každý třetí žák.

Na 60 organizací proto usiluje o to, aby pojem wellbeing nebyl na školách jen okrajovým tématem, ale jedním z těch zásadních, kterému se vedení i pedagogové budou dostatečně věnovat. Vzhledem k tomu, že mají společný cíl, vydali se k němu i společnou cestou a rozhodly se v termínu 13. až 20. února uspořádat v rámci Česka společně Týden pro wellbeing ve škole.

„Abychom školám a dalším zájemcům nabídli co nejširší škálu příkladů a inspirací, jak k podpoře wellbeingu ve vzdělávání přistoupit, bylo propojení s dalšími aktéry naprosto logickým krokem. Máme velkou radost, že se nám podařilo vytvořit tak širokou platformu organizací, které téma wellbeingu spojuje,” míní Lenka Felcmanová, vedoucí pracovní skupiny Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+, která je také předsedkyní a spoluzakladatelkou Society for All (SOFA).

A co je to vlastně wellbeing, který s postupem času nabírá na důležitosti? Jde o stav, kdy se lidé cítí v určitém prostředí dobře. Takové prostředí je podnětné, podporující a díky tomu je v něm snazší maximálně rozvíjet svůj potenciál. Cílem Týdne pro wellbeing ve škole je tedy nejen zvýšit povědomí odborné i široké veřejnosti o tom, co samotný pojem znamená a kterých oblastí se dotýká, ale také vykročit k celospolečenské shodě, že je základní podmínkou pro zlepšování duševního zdraví i vzdělávacích výsledků studujících. 

Hlavním hostem závěrečné konference v pražském Centru současného umění DOX bude Sharon Hoover z University of Maryland, která pohovoří o podpoře wellbeingu vyučujících, prevenci syndromu vyhoření i konkrétních preventivních aktivitách pro pedagogy. I pro ně je totiž wellbeing důležitý, protože ani učitelé na tom nejsou se spokojeností nejlépe. Přitom bezpečné a inspirující prostředí je prevencí například právě proti syndromu vyhoření, který častěji ohrožuje pomáhající profese, jako jsou zdravotníci, sociální pracovníci nebo pedagogové. Pocit vyhoření má každý pátý Čech, což je nejvíce za posledních devět let. 

Wellbeing zahrnuje několik vzájemně souvisejících oblastí – fyzickou, kognitivní, sociální, emoční a duchovní. K podpoře každé z nich je možné využít širokou škálu opatření, od zdravého stravování, přes nenásilnou komunikaci po hodnotové vzdělávání. Do celého Týdne pro wellbeing ve škole se zapojí kromě organizace SOFA také např. organizace Nevypusť duši, Začít spolu, META či ReplugMe.

„Dlouhodobě usilujeme o to, aby téma wellbeingu, zejména toho digitálního, dostalo v českém školství a celkově v české společnosti mnohem více prostoru. Jeho dosahování se totiž ukazuje být klíčovou kompetencí budoucnosti, na kterou je žáky i učitele potřeba systematicky připravit. Tento úkol nabývá na důležitosti a závažnosti i s ohledem na stále se zhoršující stav duševního zdraví dětí,” vysvětluje výkonná ředitelka ReplugMe Jana Klusáková Seďová s tím, že se díky zapojení velkého počtu organizací otevírají široké možnosti, jak zvýšit povědomí o potřebnosti podpory wellbeingu ve vzdělávání. V rámci programu proto chystají vzdělávací akce pro pedagogy i další odborníky pracující s dětmi a také pro rodiče. 

„Těm nabídneme například bezplatný webinář, který jim pomůže zorientovat se v online světě dětí. Ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem uspořádáme workshop pro pedagogy a společně s Nadací O2 nabídneme vzdělávání i dalším odborníkům pracujících s dětmi, ať už ve škole, v sociálních službách či jinde,” dodává výkonná ředitelka ReplugMe.