Rizika branné výchovy a technologie a školní vzdělávání

Co přinesl týden 14.5. – 20.5.

Témata týdne: Je možné věřit Andreji Babišovi v jeho slibech investic do vzdělávání? Bob Kartous v rozhovoru pro Info.cz mimo jiné připomíná, že v roli ministra financí současný premiér v demisi neudělal pro zvýšení investic do vzdělávání nic. Otevřené vzdělávání na českých VŠ zaostává. Eduard Petiška referuje o svém výzkumu v Lidových novinách, poukazuje na výhody volného přístupu k poznatkům, i problémy spojené s kvalitou zdrojů. Pochybnosti o současném světě očima mileniálů a generace Z. Poslední rok se nese ve znamení skepse mladých lidí kvůli společenskému a sociálnímu vývoji, zejména s ohledem na nerovnost, bezpečnost a udržitelnost životního prostředí, stejně jako vůči připravenosti na průmysl 4.0, alespoň dle globálního průzkumu společnosti Delloite. Budoucnost budoucnosti národa. Vzdělávání očima středoškolské dokumentaristky Johany Karbanové, které se svým snímkem soutěží na festivalu OFF. Soumrak české prosperity v éře 4.0 a jak z toho ven? Přijďte na diskusní setkání 31. 5. s ekonomem Pavlem Kysilkou u příležitosti otevření Pražského kreativního centra veřejnosti.

Výrok týdne: ”(…) Podle percentilu usuzuji, že 27 % maturantů napsalo test z matematiky na nedostatečnou! A dalších 23 % na dostatečnou. Jestli se nemýlím, tak polovina maturantů, kteří si zatím dobrovolně vybrali matematiku, bude mít čtyřku nebo pětku. To je děs a nedivím se, že to zatím nikdo oficiálně neoznámil. A my jako stát jsme se rozhodli, že za tři roky bude matematika povinná pro všechny…” Senátor a ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze Jiří Růžička k výsledkům státních maturit.

Novinky: 

• BRANNOU VÝCHOVU V NĚKTERÝCH ČESKÝCH ŠKOLÁCH VYKONÁVAJÍ EXTREMISTÉ

Existuje důkaz, že minimálně na základní škole v Petrovicích u Karviné proběhl „branný den“ v režii spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Jak shrnuje článek na Novinky.cz, představitelé a členové tohoto spolku veřejně prohlašují NATO, jejímž je ČR členem, za teroristickou organizaci, nekriticky podporují ruské zájmy na prorusky orientovaných webech (Sputnik, Parlamentní listy), demagogicky parazitují na tématu imigrace či nepřímo vyzývají k násilným akcím. Veřejná vystoupení organizují s dalšími extremisty, jako je např. slovenský neonacista Magát, bývalý předseda Republikánské strany Sládek nebo členové SPD Tomia Okamury. Bizarní a z hlediska vzdělávání a výchovy dětí destruktivní akce (v petrovické škole se tzv. branného dne účastnili žáci 4. a 5. tříd) má naplňovat současnou podobu rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání, konkrétně ve vzdělávací oblasti a Člověk a společnost. Vedení k „uplatňování aktivního přístupu k ochraně zdraví, života, majetku při běžných, rizikových i mimořádných událostech i poznávání otázek obrany státu,” je však uvedeno v souvislosti s “rozpoznáváním názorů a postojů ohrožujících lidskou důstojnost nebo odporujících základním principům demokratického soužití; ke zvyšování odolnosti vůči myšlenkové manipulaci” a dále také se „získáváním orientace v aktuálním dění v ČR, EU, NATO a ve světě, k rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti, stejně jako má vzdělávat a vychovávat k „úctě k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům; k rozvíjení respektu ke kulturním či jiným odlišnostem (zvláštnostem) lidí, skupin i různých společenství.” Rozvíjet aktivní dovednosti k obraně státu by měl projekt ministerstva obrany POKOS, ten však sám čelí významné kritice pro obsah, který do škol přináší, a způsob pojetí. V Duelu na Seznam.cz se shodl náměstek ministerstva obrany Jakub Landovský s Bobem Kartousem, že vzdělávání k větší bezpečnosti musí nutně akcentovat realitu hybridního konfliktu a aktivní ochotu pomáhat v neválečných situacích.

• TECHNOLOGIE A ŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ: PROPAST ROSTE A NIKDO NEVÍ, JAK JI PŘEMOSTIT

Rozšířená realita umožňuje už dnes používat ve školním vzdělávání aplikace, které umožní vizuálně vstoupit do lidského těla nebo třeba pozorovat planety sluneční soustavy, jako bychom se pohybovali v prostoru mezi nimi. Jsou i v ČR učitelé jako Bohuslav Hora, kteří takové věci do výuky zařazují a jsou za to po právu odměňováni, jak upozorňuje Tomáš Feřtek na Respekt.cz.  Technologie představují i výzvy: Prvky rozvíjející umělé inteligence umožňují pracovat pokročilým způsobem s vyhledáváním na webu a kladou tak na učitele úplně jiné požadavky. Nestačí dnes zadat žákům „vytvořte prezentaci na téma T. G. M.“, protože aplikace to vytvoří takřka kompletně za ně. Na podobné skutečnosti upozornili zástupci předních technologických korporací a projektů zaměřených na využití technologií během akce EdTech 2018, kterou v rámci Týdne inovací uspořádala Vysoká škola ekonomie a managementu. Technologický optimismus každopádně naráží na realitu školství. Jeff Monteforte, americký učitel působící dlouhodobě na Masarykově střední škole chemické v Praze, poukazuje na to, že školy jsou rigidní a těžko se přizpůsobují rychle se měnící technologické realitě. Komplexní obrázek pak poskytl Ondřej Neumajer, hlavní koordinátor vzniku Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020. České školy nedokáží naplnit ani zdánlivě standardní podmínky pro práci s technologiemi, jak ukazuje tematická zpráva České školní inspekce z roku 2017. Čeští učitelé také zdaleka nejsou z velké části připraveni na přirozené zapojení technologií do výuky. Panuje shoda na tom, že technologie budou měnit vzdělávání, ale zejména tím, že se stále větší část bude odehrávat mimo školy.

• DETAILNÍ ROZBOR CHYB A NEDOSTATKŮ V PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKÁCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY A V MATURITÁCH

V návaznosti na chybu v přijímacích zkouškách, konkrétně v testu českého jazyka pro uchazeče na osmiletá gymnázia, publikuje Oldřich Botlík detailní rozbor dalších nedostatků a odhalených chyb. Upozorňuje na chybějící protokoly validačních komisí, z nichž by bylo možné zjistit, zda a jak se validační komise vyjadřovaly k defektním úlohám. Takovou objevil Oldřich Botlík i v testu matematiky pro uchazeče o studium na osmiletých gymnáziích. Podobným způsobem Botlík analyzuje také test českého jazyka letošních státních maturit. V komentáři pro Lidové noviny pak tentýž autor shrnuje závadnost výuky i testování českého jazyka v tom, že místo aby se vzdělávací systém snažil vést děti k funkčnímu požívání mateřského jazyka, demotivuje je nesmyslným memorováním nepodstatných jazykovědných a literárněvědných znalostí. Na dříve publikovaný blog Tomáše Feřteka, který poukazuje na umělost zadání testu z českého jazyka státních maturit, reaguje v komentáři učitel českého jazyka Jakub Žytek, jenž se snaží Feřtekovu argumentaci vyvrátit. Velmi kriticky se k úrovni maturitních a přijímačkových testů staví v rozhovoru pro Respekt odborník na výuku češtiny Ondřej Hausenblas.

• GRATIAS TIBI, OCENĚNÍ PRO AKTIVNÍ MLADÉ LIDI, ZÍSKAL VZDĚLÁVACÍ PROJEKT STUŽÁK

Ocenění Gratias Tibi, jehož iniciátorem a organizátorem je Jeden svět na školách (Člověk v tísni), se snaží reflektovat občansky přínosnou aktivitu mladých lidí ve věku od základní školy do 30 let. V letošním roce uspěl v nejstarší věkové kategorii vzdělávací projekt Stužák, který si bere za cíl prostřednictvím  programů ve školách rozvíjet aktivní a poučené občanství. Celý projekt je v rukou studentů českých vysokých škol se společenskovědním a humanitním zaměřením. Nabízí workshopy v oblasti mezinárodních vztahů, politologie, sociologie, ekonomie, práva a kritického myšlení na bázi aktivního zapojení žáků do simulací a her, např. na rozhodování zastupitelstva. O projektu psal v loňském roce například Český rozhlas.

Inspirace z (a do) praxe: 

• Aktivní studenti. Nová iniciativa sdružující mladé lidi, kteří něco umějí a dělají mimo školu
• sCOOL web. Hlasujte v soutěži o nejzdařilejší školní web
• Vývojové trauma – děti s problémovým chováním ve škole. Seminář s norským psychologem Larsem Halaasem Lysterem

Výběr z EDUkalendáře:

• 25. 5., 11.00, Praha, CERGE-EI – O lidech se základním vzděláním a jak si vedou na trhu práce
• 22. 5., 17. 30, EDUpoint Praha – Učitelský večer
• 25. 5., 18.00, Brno – Svoboda a autorita: Johan Ahlbom a Godi Keller