Rodiče nemusejí mít obavu, že by kvalita školek a škol byla novelou hygienické vyhlášky ohrožena, říká Lucie Slejšková

Ve vedení MŠMT je v tomto volebním období již třetí ministr. Stejně jako ti dva předchozí má i Mikuláš Bek své plány, jak zlepšit české školství. Jedním z nich je prodloužení povinné školní docházky a případné zkrácení základní školy z devíti na osm let. Je šance, že by se během následujícího školního roku podařilo tuto změnu prosadit, a pokud ano, jaká má pozitiva?

Těžko říct, jak intenzivně se tomuto tématu bude ministr v dalším roce věnovat. Bude mít totiž mnohem urgentnější starosti – například jak navýšit kapacity škol a z čeho navýšení financovat. Ale prodloužení povinné školní docházky byla jeho priorita, takže předpokládejme, že na tom bude dále pracovat. Nemyslím si, že rozhodnutí padne tak rychle, ale i kdyby, bude muset existovat nějaké náběhové období. Bude nutné připravit kapacity středních škol, do kterých by po zavedení delší povinné školní docházky nastoupilo více žáků. Pokud by se skutečně zkracovala základní škola na osm let, musí vzniknout nový Rámcový vzdělávací program a žáci na 2. stupni se podle něj musejí začít nejprve učit. Stejně tak se musí upravit RVP středních škol. Takže, jak je vidět, změna by to byla masivní a neočekávám, že se do praxe promítne rychle.

Pozitivní by na této změně bylo to, že by žáci zůstali déle ve vzdělávacím systému. V zahraničí je obvyklé, že povinná školní docházka trvá do 16 let, někde dokonce do 18. Posílit všeobecnou část vzdělávání na středních školách je, myslím, správně, vzhledem k tomu, co dnes mladí lidé potřebují pro život a práci. Naopak zkrácení základní školy na osm let vidím jako zbytečnou komplikaci. Nemáme žádná data pro to, co pozitivního by to přineslo. A naopak budeme nutit čtrnáctileté děti vybírat si již svou profesní specializaci.

Kromě představování vizí musel nový ministr na jaře, hned po svém nástupu, řešit napjatou situaci kolem jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Slíbil digitalizaci a technické změny v procesu podávání přihlášek. Je to dostatečné řešení?

Digitalizaci potřebujeme. Žáci si budou moci zvolit pořadí, v jakém školy preferují. Systém je pak už bude umět přiřadit na volné místo do té školy, která bude odpovídat výběru a jejich výsledku přijímací zkoušky. Rodiče také uvidí, kolik zbývá volných míst pro druhé kolo, odpadnou fronty a šílené hledání na internetu. Systém zápisových lístků je nepružný a archaický, takže i kdyby se nic dalšího na přijímacím řízení nezměnilo, digitalizace zkrátí dlouhé období nejistoty, které nyní celým rodinám drásalo nervy. Ministr slibuje také to, že žáci budou moci podat pravděpodobně o jednu přihlášku více, než tomu bylo nyní. Stále je to ale jen provizorní řešení pro nadcházející školní rok a další reforma přijímaček musí následovat.

Mluví se také o změně oborové struktury středních škol a posilování nabídky těch se všeobecným vzděláváním, konkrétně gymnázií, ale i lyceí. Co můžeme v nadcházejícím období v této věci očekávat?

Náměstkem ministra školství se stal Jiří Nantl, který jako bývalý radní v Jihomoravském kraji zodpovědný za vzdělávání prosazoval zakládání lyceí. A je potřeba říci, že se mu to dařilo a o školy byl zájem. Lycea totiž pokrývají určitou niku, která v našem vzdělávacím systému vznikla. Na jedné straně jsou gymnázia jako všeobecné školy, na straně druhé převažují střední odborné školy a učiliště. Lycea sice existují, ale je jich zatím málo. Jsou všeobecněji zaměřena než střední odborné školy, ale nejsou tak akademická jako gymnázia. Mnohým dětem vyhovují lépe.

Dá se očekávat, že ministerstvo bude zakládání lyceí podporovat a obecně bude směřovat k posílení všeobecné složky výuky na SOŠ a ke zmenšení počtu oborů. Zhruba 70 % dětí u nás studuje odborné školy, v Evropě to je ale průměrně jen 50 %. Přitom poptávka po všeobecném vzdělávání přirozeně roste, a je to tudíž strukturální problém, který skutečně musíme řešit. Nedává například smysl mít 12 různých podobných oborů elektrikáře. V ČR máme 263 oborů. Taková vzdělávací nabídka není flexibilní a není ani přehledná pro samotné studenty. Ministerstvo slibuje změnu oborové struktury už snad dvacet let.

Loni se hodně řešila také revize kurikula, médii proběhl spor ohledně koncepce výtvarné výchovy a dalších výchovných předmětů. Diskuse ale během léta utichla. Víme, jak revize aktuálně probíhá? Nejspíš není reálné, že by se vše stihlo ve stanoveném termínu…

Bohužel nevíme nic konkrétního. Původně autoři revize slibovali, že na podzim budou hotové vzdělávací obory, tedy ta část RVP, podle které vznikají ve školách předměty, a do konce roku 2023 že bude dokončený celý RVP. Nejsou žádné nové informace a nevíme, zda jsou nějaké části RVP již hotové a jak vypadají. Leitmotivem této revize přitom měla být lepší komunikace s veřejností a zapojení odborné veřejnosti do připomínkování RVP. Nějak si neumím představit, že se to dá udělat ještě pořádně. Vlastně by razantní prodloužení termínu celé věci jen prospělo, protože nejprve musíme vědět, jestli bude základní škola osm, nebo devět let, a podle toho vytvořit RVP.

Přes prázdniny se také poměrně bouřlivě debatovalo o novele takzvané hygienické vyhlášky. Jak změny hodnotíte? Opravdu nám hrozí, že se začnou stavět mateřské školky bez plotů a děti si nebudou mít kde umývat ruce?

Dramatická diskuse kolem novely hygienické vyhlášky je ukázkový příklad dezinformace a víření vášní. Konkrétně zmiňovaná umyvadla samozřejmě ve škole být musí, jen nemusí být v každé učebně. A ploty sice z této vyhlášky skutečně zmizely, ale to jen proto, že se jednalo o duplicitu, a povinnost území oplotit je už uvedena v jiné vyhlášce. A to je v návrhu dokonce jasně napsáno.

Rodiče nemusejí mít obavu, že by kvalita školek a škol byla novelou vyhlášky ohrožena. Pravidla se mírně rozvolnila po vzoru jiných evropských zemí a odstranily se některé požadavky, které byly dědictvím starší doby, například podrobné požadavky na zásobování vodou. Naopak se například nově musí sledovat koncentrace oxidu uhličitého ve třídách. Návrh bude také více vyhovovat provozovatelům dětských skupin, kde je dětí méně. A pokud zřizovatel chce zachovávat původní přísnější hygienické požadavky, samozřejmě může. Vlastně to je největší pozitivum novely – umožní, aby se s hygienickými požadavky zacházelo pružněji podle potřeb konkrétních škol a školek, přitom bude zachován hygienický standard.

Návrh zmíněné vyhlášky přímo souvisí se snahou o navýšení kapacit mateřských a základních škol, které jsou zvlášť ve větších městech a oblastech kolem nich často nedostatečné. Nepřímo pak vychází vstříc vznikajícím dětským skupinám, které novelizací legislativy chce podpořit MPSV. Může to významněji ovlivnit problém s kapacitami už pro zápisy během příštího jara?

Výstavbu nových škol a školek nebo rekonstrukce prostor, kde se bude nově učit, to skutečně může zlevnit. I řádově procenta jsou ve stamilionech zajímavé peníze. U dětských skupin do toho bohužel vstoupila novela protipožární vyhlášky, která jim hází trochu klacky pod nohy. Kde je více dětí, musí být například více únikových cest, což povede ke značným stavebním investicím a některé nové dětské skupiny možná ani nevzniknou.

Každopádně MPSV získalo na podporu dětských skupin nemalé prostředky a chystá se je masivně podpořit. Ráda bych ale řekla, že dětské skupiny by měly být spíše krizovým řešením nedostatku kapacit než systémovým řešením. Tím je podle mě předškolní péče v mateřských školách s vysokoškolačkami, kvalitním školním vzdělávacím programem a pedagogickou diagnostikou. To bychom měli podporovat především.

Od 1. září bude platit novela zákona o pedagogických pracovnících, která přináší i dvě nové pozice provázejících a uvádějících učitelů. Jak to bude s jejich financováním?

Obě tyto pozice jsou na současných školách potřeba. Provázející učitel provází studenta učitelství na jeho praxi, funguje při fakultě a pomáhá studentovi jako mentor hlouběji proniknout do profese učitelství. Uvádějící učitel působí přímo na škole, pomáhá nově nastupujícímu učiteli zapracovat se do všech praktických věcí a je mu mentorem přímo ve škole.

Problém je ovšem s jejich financováním. Dali jsme obě pozice do zákona, ale nedokázali jsme jim zajistit odpovídající financování. Provázející učitelé budou v režimu pokusného ověřování a v případě uvádějícího učitele škola musí vyšetřit prostředky v rámci nadtarifů a sama ho zaplatit. Takže je zřejmé, že to je pouze polovičaté řešení. Tyto pozice budou podporovat pouze školy, které jsou už dál, jsou motivované a často to už dnes dělají, zatímco školy, které by to nejvíc potřebovaly, nebudou mít žádnou motivaci se tomu bez odpovídajících peněz věnovat. Tento špatný princip opakujeme bohužel stále dokola.

V tuto chvíli, na konci srpna, ještě neznáme rozpočet školství, ale je zřejmé, že není jasno ani kolem finančních prostředků z Národního plánu obnovy (NPO). Bude mít MŠMT na všechny chystané změny dostatek peněz?

Ministr školství sliboval 45 miliard z NPO, které měly být určeny většinově právě na budování nových kapacit škol. Z médií z posledních dní víme, že se mu je nepodařilo získat a školství nedostane z NPO nic. Zcela jistě se pokusí získat finance jinde, protože kapacity jsou problém, který zkrátka nelze přehlížet. Ovšem ve chvíli, kdy se tu spolu bavíme, ještě nevíme nic bližšího. Nicméně aktuální škrty ve školství mohou být obrovské, a stát se může tudíž takřka cokoliv.

Text vyšel v příloze Akademie Lidových novin.