Rok 2022 v českém školství: Přečtěte si výběr toho nejpodstatnějšího

Co přinesl týden 12. 12. – 18. 12.

Krátce: 

• Sněmovnou prošla v prvním čtení novela zákona o pedagogických pracovnících, včetně navýšení platů na 130 procent průměrného příjmu v Česku. Obsah novely shrnula na twitteru Kateřina Konrádová z Učitele naživo. „Plat pedagogických pracovníků v regionálním školství bude dlouhodobě dosahovat v průměru minimálně 130 procent průměrné mzdy v ČR, přičemž nadále bude mít vláda možnost rozhodnout o konkrétní výši platových tarifů a jejich struktuře,“ řekl ministr Vladimír Balaš (iDnes). Odboráři jsou spokojeni, Asociace děkanů pedagogických fakult se k návrhu staví negativně (Novinky). Ve sněmovně hlasovali proti poslanci SPD. Podle Zdeňka Kettnera je proti desítka profesních organizací včetně Asociace děkanů pedagogických fakult, která se obává deprofesionalizace (Seznam Zprávy). Ekonom Lukáš Kovanda se domnívá, že bez vysvětlení, kde politici na přidání učitelům vezmou, vyměňují politické body za další díru ve veřejných financích (Echo 24). „Jako Starostové a nezávislí se vzhledem k situaci rozhodně nebráníme mírnému zvýšení daní,“ řekl pro iRozhlas Petr Gazdík. Úprava má rovněž zvýšit požadavky na odbornou přípravu asistentů pedagoga a zpřesnit kvalifikaci speciálních pedagogů (Novinky). Otevření škol nepedagogům se věnovaly HN. „Stát má garantovat, že učit budou kvalifikovaní lidé. Místo toho se plánuje krok zpět, aniž bychom věděli, kde učitelé ve školách chybí a jestli vůbec chybí,“ citují děkana ostravské pedagogické fakulty Daniela Jandačku. „Skončí to zápisem od školní inspekce, že zaměstnávám člověka, jenž nemá pedagogické minimum, a měl by si ho doplnit,“ cituje naopak Aktuálně zkušenost ředitelky jedné ze základních škol na Liberecku. Jak jsou na tom učitelská profese v dalších zemích EU mapuje A2larm, učitelé podle něj chybí v Orbánově Maďarsku i v Německu, kde učitelské platy patří k nejvyšším.
• EDUin připravil sérii prezidentských rozhovorů o vzdělávání. Prezidentští kandidáti také rozvířili diskusi na sociálních sítích, když se nechali pozvat K tabuli! Z pěti kandidátů na prezidenta s největší šancí na úspěch podle předvolebních průzkumů s rozhovorem souhlasili čtyři, Andrej Babiš na žádost o rozhovor neodpověděl. Co si myslí o školství a vzdělávání Petr Pavel, Danuše Nerudová, Josef Středula nebo Pavel Fischer? Sociální sítě ožily předvolebním seriálem, ve kterém děti zkouší kandidáty na prezidenta. Nešlo přitom jen o to, zda Andrej Babiš ví (CNN Prima News), co je napsáno na oponě Národního divadla, ale také o to, co formát pořadu vypovídá o škole. Záznam s Andrejem Babišem, Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou je na YouTube.
• Ztracenou generaci covid nestvořil. V celonárodním testování dopadli žáci základních škol podobně jako před pěti lety. Covid výrazněji dopadl na školy, kterým se nedařilo v rané fázi distančního vzdělávání a jejichž žáci dosahují horšího socioekonomického statusu (Seznam Zprávy). Horší výsledky tak měli žáci v severozápadních Čechách nebo na Bruntálsku. Nejlépe naopak dopadli třeba ve Zlínském kraji a taky v hlavním městě (ČT24). V matematice žáci celkově dosáhli dokonce lepších výsledků než v roce 2017. „V případě žáků prvních stupňů byl lepší výsledek v matematice také proto, že zaznamenáváme pozitivní proměnu výuky na prvních stupních,“ vysvětluje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal (Aktuálně). Problémy jsou podle něj podobné jako v minulosti. „Zejména je to úroveň čtenářské gramotnosti, která se významně projevuje právě v matematice, kde pochopení zadání jednotlivých úloh je důležité pro to, jaký matematický aparát potom žáci použijí a uplatní,“ řekl pro iRozhlas. Učitelé češtiny a matematiky, kteří vzdělávají mladší školáky, by nejčastěji podle ČŠI uvítali méně obsahu a více času pro individualizaci výuky, učitelé na druhém stupni by chtěli inspiraci k formám výuky a metodické návody ke složitějším tématům (Novinky).
• Záměr zřídit v Brně pobočku pražského PORG narazil na překážku v podobě státu a pražského magistrátu. „Resort školství nic neblokuje a ani blokovat nemůže. Žádosti byly zaslány na pražský magistrát. Jeho souhlas je nutný, protože budou z Prahy financovat žáky z Brna,“ říká mluvčí ministerstva Aneta Lednová ke sporům o zřízení školy (Seznam Zprávy). Pražský magistrát, pod který by brněnský PORG patřil, chce ale podíl dětí na víceletých gymnáziích snížit (nyní je to čtvrtina), přidává třídy čtyřletých gymnázií.
• Definitivní zadání pro revizi RVP má být podle ministra hotové v lednu, harmonogram počítá s pracovní verzí kurikula na jaře 2023. Návrh koncepce, podle které by se měly dělat úpravy vzdělávacího programu pro základní školy, by měl být podle ministra Vladimíra Balaše k dispozici nejpozději v lednu 2023. O koncepci budou ještě debatovat odborníci, zásadní změny ale mluvčí resortu Aneta Lednová neočekává. Pracovní verze revidovaného RVP měla být podle původního plánu hotová na jaře 2023 (Novinky).
• Novým státním tajemníkem ministerstva školství byl jmenován dlouholetý náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Nástupcem Jindřicha Fryče, který je od začátku listopadu náměstkem ministra vnitra pro státní službu, tzv. superúředníkem, se Ondřej Andrys stal 15. prosince. „S vědomím všech možných osobních nedostatků jsem přesvědčen, že podrobná znalost vzdělávacího prostředí (…) mi umožní být kolegům na MŠMT relevantním a korektním partnerem při zajišťování všech náročných úkolů, které resort plní,“ řekl ke svém jmenování Ondřej Andrys.
• Soukromě doučuje zhruba třetina učitelů základních škol, jsou s tím spojené i některé etické otázky. „Před revolucí bylo soukromé doučování marginální záležitostí, bylo určené hlavně pro ty, kdo nezvládali výuku,“ říká v rozhovoru pro LN Vít Šťastný z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK, který ve svém výzkumu mapuje podoby soukromého doučování. „Vícekolejnost“ našeho vzdělávacího systému, kde se může se stát, že dítě během povinného vzdělávání skládá až třikrát přijímací zkoušky, podle něj sytí trh a vytváří nové příležitosti pro rozvoj soukromého doučování.
• Zejména na sociálních sítích pokračovala diskuse o etickém kodexu učitelů. Kritika se soustředí na fakt, že k tvorbě kodexu nebyla přizván širší okruh učitelů nebo že některé formulace směřují k osobnímu životu učitelů (Seznam Zprávy). Etický kodex výrazně kritizuje zapsaný spolek Pedagogická komora či například Marek Adler. Že nebyl diskutován v učitelské komunitě, si ve skupině Učitelé+ stěžuje Lucie Kubincová. Ředitel školy Rostislav Konopa tamtéž poukazuje na to, že v jiném než českém kontextu není ničím výjimečným. Nad zemětřesením, které způsobil, se podivuje Asociace lesních školek a připomíná svůj, už několik let platný etický kodex. Tomáš Feřtek je přesvědčen, že je etický kodex užitečný, i když s ním ve všem nesouhlasíte. „V obecném znění vypadá většina bodů neškodně. Jako něco, s čím by vlastně mohl souhlasit každý. Učitel vytváří prostředí, v němž se každé dítě cítí bezpečně. Samozřejmě… Ale jakmile si začnete ve sborovně upřesňovat, co tím u nás na škole přesně myslíme, je jasno stále méně a méně,“ konstatuje v komentáři pro Respekt.

Výrok týdne:

„Jen se prostě vyžadovala větší kázeň v hodinách. Děti neměly moc možností, tak se zdály ukázněnější. Ono když děláte skupinovou práci, tak ve třídě prostě nebude úplné ticho. Ale i tehdy byly děti, které určitě nebyly pořád jako pěny. Dnešní děti jsou prostě jiné, ale určitě ne horší, a umějí hodně věcí, které my neumíme,“ říká o době před rokem 1989 v rozhovoru pro eduzin.cz dlouholetá ředitelka školy Hana Vellánová, která nově vstoupila do auly slávy ceny Eduína.

V souvislostech:

Rok 2022 v českém školství

Rok 2022 přinesl do českého vzdělávání několik zásadních změn a složitých situací. Přinášíme výběr toho nejdůležitějšího, co se za uplynulých 12 měsíců událo v oblasti vzdělávací politiky.

Únor

Ve čtvrtek 24. února začala ruská invaze na Ukrajinu. Do Česka přišly desítky tisíc ukrajinských uprchlíků, velké procento z nich tvoří děti a dospívající. Na podzim 2022 se na školách učilo přes 50 tisíc dětí ukrajinských uprchlíků. Nejméně jich nastoupilo do středních škol (jen necelá polovina všech příchozích). Nejvíce dětí mimo vzdělávací systém je ve Středočeském kraji – zde a v Praze jsou také děti nejméně začleněny do českého kolektivu.

Květen

Tehdejší ministr školství Petr Gazdík odvolal kvůli výsledkům hospodaření z funkce ředitelku Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Michaelu Kleňhovou. Od 25. května byl řízením Cermatu pověřen ministrův náměstek Milan Štábl. V září se novým ředitelem stal Miroslav Krejčí.

Červen

V čele MŠMT skončil Petr Gazdík, který do úřadu nastoupil na konci roku 2021. Odešel na vlastní žádost kvůli kontaktům s Michalem Redlem – obviněným v kauze Dozimetr. Novým ministrem školství se stal ústavní právník a poslanec za STAN Vladimír Balaš. Jeho předchůdci Plaga a Gazdík po jeho nástupu působili na MŠMT jako poradci, později ale odešli. „Resort postrádá silné politické vedení, což se promítá i do vládních jednání o rozdělování finančních prostředků,” hodnotí politickou nestabilitu resortu analytik EDUinu Jan Zeman. 

Srpen

Expertní panel předal MŠMT před koncem školního roku ke schválení Hlavní směry revize RVP ZV, následovala výměna ministrů. Koncepční dokument se do konce roku nepodařilo schválit, stále nejsou jasné odpovědi na některé ze zásadních otázek, například na dělení vzdělávacího obsahu na jádrový a rozvíjející. Úprava vzdělávacího programu pro základní vzdělávání tak stále nemá zadání, ačkoli podle časového harmonogramu by pracovní verze revidovaného kurikula měla být hotová na jaře 2023. „Celkový průběh budí obavy, že slíbené stamiliony nedokážeme využít a plánovaný začátek výuky podle nového RVP v září 2024 je nereálný,” dodává analytička EDUinu Lucie Slejšková. Tématu revize se EDUin věnoval v letošním Auditu vzdělávacího systému zde.

Září

Vláda schválila rozpočet na příští rok. Navzdory programovému prohlášení podle něj učitelé nedosáhnou na 130 procent výše průměrné mzdy. Finanční úspory se týkají i dalších oblastí. Návrh státního rozpočtu pro příští rok počítá s 30% snížením tzv. ONIV, z nichž bývají hrazeny učebnice, nemocenská nebo další vzdělávání pedagogů. Dlouhodobě se nemění rozpočet pro vysoké školství, zvyšující se náklady zatěžují rozpočty zřizovatelů. Na tuto problematiku EDUin upozorňoval třeba zde a zde.

Dlouhodobý problém – chybějící místa ve školách

Zejména na Prahu, Brno a jejich okolí citelně dopadá podcenění demografického plánování. Nedostatek kapacit se týká hlavně středních škol. V roce 2023 na ně zamíří nejvíce žáků za posledních 29 let a jejich počet bude dále stoupat. Problém s kapacitami mají ale i mateřské a základní školy. Vláda na začátku listopadu schválila, že na výstavbu nových škol přidá půl miliardy. „Řešením může být změna oborové skladby v regionu, objevuje se i návrh na přeměnu víceletých gymnázií na čtyřletá,” dodává programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.