Bez vhodného algoritmu na propojení výsledků přijímacích zkoušek a přiřazení školy se změna přijímacích zkoušek neobejde, varuje think-tank IDEA.
Od ledna by měla začít platit novela zákona, která mění přijímací zkoušky. Už na jaře by tak deváťáci mohli podávat přihlášky na střední školy digitálně a v prvním a druhém kole až tři najednou. Společně s tím by žáci měli seřadit, na jakou školu chtějí nejvíce a podle výsledků se pak na vybrané dostat. Think-tank IDEA v nové studii upozorňuje, že je k tomu ale potřeba adekvátně připravit i párovací algoritmus, podle kterého se budou děti do škol rozdělovat.
Vzhledem k tomu, že šlo a v příštích letech i nadále půjde o silné populační ročníky, změnily se poslední přijímačky ve strategii. Rodiče a žáci na jaře letošního roku taktizovali a dávali přihlášky tam, kam měli teoreticky největší šanci se dostat, i když na vybranou školu primárně nechtěli. To podle autora studie Tomáše Protivínského upozornilo na neefektivní a nespravedlivý mechanismus párování uchazečů a škol, kdy algoritmus znevýhodňuje děti méně informovaných rodičů a dlouhodobě tím u nás přispívá k velkým nerovnostem v přístupu ke vzdělání.
Pro plánovaný nový systém přijímacích zkoušek je tak proto podle Protivínského potřeba současně připravit i odpovídající párovací algoritmus vyhodnocující výsledky a přiřazující žáky ke školám tak, aby nešlo o loterii. Dosud totiž Cermat, pod který přijímací zkoušky spadají, nepředstavil nic podobného, co by současný naivní systém zlepšilo.
„Při digitalizaci je klíčové věnovat pozornost párovacímu algoritmu a zvolit spravedlivější algoritmus odloženého přijetí. Ten je široce využívaný ve světě a mnohem lépe splňuje základní kritéria kvality z teoretického pohledu: je stabilní a spravedlivý, dostatečně respektuje preference žáků a je odolný vůči strategizování. Proto je žádoucí, aby vlastnímu párovacímu mechanismu začala být věnována dostatečná pozornost v debatě o změnách přijímaček a aby vyhodnocení dat bylo implementované právě pomocí mechanismu odloženého přijetí,” upozorňuje Protivínský ve studii.
Vedle důrazu na párovací algoritmus přikládá think-tank IDEA i další možné návrhy pro posunutí celého systému přijímacího řízení:
- Jednotnou přijímací zkoušku by dělali všichni žáci, a nejen jako dosud pouze uchazeči o maturitní obory.
- Přihlášky by podávali až po oznámení výsledků v jednotné přijímací zkoušce.
- Na přihlášce by bylo možno uvést výrazně více škol.
Studie navíc k podpoře konání jednotné přijímací zkoušky povinné pro všechny žáky základních škol ještě před vlastním podáváním přihlášek přikládá argument, že by se díky tomu mohl zmírnit i fenomén takzvaných „ztracených Einsteinů” – velice nadaných dětí s nižším socioekonomickým zázemím, kteří však z různých důvodů nerozvíjí svůj potenciál a následně se ve společnosti plně neuplatní.
Právě nerovnosti ve vzdělávání jsou jedním z problémů českého školství, stejně jako například vysoká závislost dosaženého vzdělání žáků na socioekonomickém statusu rodiny a vzdělání rodičů či fakt, že žáci dnes nemají k dispozici spolehlivé informace o vlastních schopnostech ani o jednotlivých středních školách. Proto jejich rozhodování silně závisí na pomoci rodičů a dochází tak ke znevýhodňování talentovaných žáků bez silné podpory v rodinném zázemí. Nové přijímací zkoušky je proto podle Protivínského potřeba připravit celé znovu a tak, aby se za pár let nemusel systém opět měnit, protože se ukáže jako nefunkční.