Radka Hrdinová, Kateřina Lánská 19. 6. 2023
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
12. 6. – 18. 6.
o segregaci romských žáků už se tolik nemluví, problém ale trvá, ukázala analýza
digitalizace přijímacího řízení by značně urychlila informovanost všech aktérů, magistrát doteď neví, kolik dětí v Praze se nedostalo na střední školy
evoluce, nebo revoluce – o kurikulární reformě s Michaelou Horvathovou
Týden stručně
„Problém segregace romských žáků se za posledních pět let nezměnil,” uvádí aktuální analýza situace v českých školách, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo školství. Kromě popisu stavu obsahuje materiál i analýzu příčin a návrhy možných řešení (EDU). Na téma upozornil Josef Mačí. „Klíčové je, aby základní školy poskytovaly standardně kvalitní vzdělání a podporovaly všechny speciální potřeby žáků a žaček bez rozdílu. Tedy například tak, že součástí pedagogického týmu by měl být speciální pedagog a školní psycholog. Ať už to budeme nazývat inkluzí, nebo standardem v základním vzdělávání,“ uvedla pro Seznam Zprávy vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.
Magistrát hlavního města neví, kolik dětí se zde nedostalo na žádnou střední školu. Chce to zjišťovat dotazníkem, dva měsíce po přijímacích zkouškách (Novinky). Je zřejmé, že jedním z problémů současné podoby přijímacího řízení je to, že jeho proces nebyl doposud digitalizován (TN CZ). Nutno říct, že to není problém jediný. Ředitel brněnského gymnázia Jiří Herman vidí problém s nedostatečnými kapacitami středních škol na úrovni krajů. Nabídka podle něj neodpovídá poptávce (ČRo Brno). Náměstek ministra Jiří Nantl v dalším z rozhovorů říká, že faktická struktura školství je za stavem společnosti a strukturou ekonomiky ve skluzu, a to zhruba deset až patnáct let (Fórum 24). Podle Daniela Prokopa potřebuje střední školství urgentní změnu, konkrétně je nutné navýšit kapacity čtyřletých gymnázií (iRozhlas). Josef Mačí navíc upozorňuje na to, že nová legislativa komplikuje praktickou výuku na některých typech odborných škol (Seznam Zprávy).
Poměrně alarmující zjištění týkající se stavu výuky mediální výchovy na základních a středních školách přinesl průzkum Stavu mediálního vzdělávání na základních a středních školách mezi bezmála čtyřmi sty řediteli a ředitelkami a šesti sty osmdesáti vyučujícími mediální výchovy na ZŠ a SŠ v České republice, který provedl Jeden svět na školách organizace Člověk v tísni. V souvislosti s průzkumem Českého rozhlasu, který se zaměřil na konspirace a důvěru v instituce a média, jsou daná zjištění zvláště na pováženou. Ochota důvěřovat konspiracím jde totiž ruku v ruce s nedůvěrou v média a neschopností orientovat se v mediálním prostředí. Je otázkou, proč na to školství rezignuje.
Ve čtvrtek 15. června proběhla debata na Kulatém stole SKAV a EDUin na téma Jak institucionalizovat pozici asistenta pedagoga dobře? Zájemci se mohou podívat na její záznam. V diskusi se řešily limity současného návrhu parametrizace pozice asistentů pedagoga ve školách. „Podporujeme zavedení asistenta pedagoga jako nedílnou součást škol. Je ale bezpodmínečně nutné současně zachovat asistenta pedagoga i v podobě individuální podpory. V případě běžných základních škol a školních družin je zapotřebí, aby asistent pedagoga jako plošné a individuální opatření fungovala souběžně,” uvedla Veronika Doležilová, právnička zastupující v debatě organizaci Spolu. Ta sbírá mimo jiné i příběhy žáků, kteří ne vždy ve školách dostávají takovou podporu, na kterou mají ze zákona nárok (EDUin).
Výrok týdne
„Programuju hry, vytvářím webové stránky, přihlásil jsem se tedy na obor informační technologie. Na každé škole ale probíhal test z českého jazyka úplně jinak, i když jsem měl vysoké počty bodů z matematiky, čeština se mi nedařila. Někde chtěli přesnou interpunkci, někde zase čtení s porozuměním. U jednoho pohovoru se po mně vyloženě vozili, že mám špatné koncovky a podobně. Byl jsem z toho úplně rozbitý, milionkrát jsem zažil odmítnutí a chtěl jsem boj o českou školu vzdát,“ Více zde:
líčí okolnosti přijímacího řízení šestnáctiletý Jaroslav původem z Charkova (Radio Wave).
Rozhovor
U nás i na Slovensku je momentálně velkým tématem reforma kurikula. Podle Michaely Horvathové je vzhledem k vývoji společnosti a světa kolem nás nejen dobře načasovaná, ale také nevyhnutelná. „Nemáme na výběr. Buď se nám změna podaří, nebo už to nedoběhneme,” říká slovenská expertka, která působila v organizacích jako OECD nebo UNICEF a má zkušenost s redesignem kurikula, nastavováním vzdělávacích výstupů, jejich hodnocením i měřením hned v několika zemích. Je spoluzakladatelkou organizace Beyond Education, která se zaměřuje na rozvoj a měření kompetencí.
Chceme měnit kurikulum tak, aby odpovídalo tomu, co se děti musí naučit pro 21. století. Dokážeme ale předpovědět, co budou potřebovat?
Neumíme samozřejmě předpovědět budoucnost, ale zároveň máme mnoho dat, výzkumů, trendů, které nám ukazují, jakým směrem se svět mění. Když mluvíme o tom, jak bychom měli měnit vzdělávání, je to na základě pozorování těchto trendů, které ukazují stále to samé – že je potřeba opustit memorování a mnohem více se zaměřovat na kompetence. Je to dlouhodobý trend, který ukazuje, jak se mění typ dovedností a kompetencí, které pro život potřebujeme. V 60. a 70. letech to byly dovednosti pro rutinní práce, pro ně bylo memorování vhodné. To se ale s každým desetiletím posouvalo a dnes rutinní kognitivní dovednosti zvládá umělá inteligence přesněji a lépe než člověk. Co umělá inteligence zatím nedokáže, to jsou složitější úkony vyplývající ze sociální a dalších ne-rutinních kompetencí. Budoucnost opravdu neumíme předvídat, ale zároveň umíme s velkou pravděpodobností ukázat, kam směřuje.
Které trendy považujete za určující a co to bude znamenat pro vzdělávání?
V první řadě je to umělá inteligence. Už když jsem pracovala v OECD a později v Center for Curriculum Redesign, tedy zhruba před deseti lety či pěti lety, viděli jsme v ní obrovský trend. Její rozvoj je ještě rychlejší, než jsme předpokládali, je to opravdu trend číslo jedna, který bude disruptivní pro celá pracovní odvětví. Lidé se základními vědomostmi nebo dovednostmi nebudou řadu prací vykonávat, protože umělá inteligence ji dokáže lépe. Proto se potřebujeme ve vzdělávání zaměřit na takové dovednosti a kompetence, jako je kritické myšlení, schopnost syntetizovat, schopnost rozlišit, co je pravda, efektivně komunikovat, vyjadřovat svoje názory.
Foto zdroj: LinkedIN Michaely Horvathové
Druhý obrovský existenční trend je klimatická změna, která bude stejně jako umělá inteligence pro naši společnost velmi rozvratná. Mnoho lidí bude migrovat a svět bude ještě více propojený a globalizovaný, což zvýší význam schopnosti podívat se na věci z jiného úhlu pohledu, domluvit se cizími jazyky. Ale jsou tu i další trendy, například narůstající nerovnost v rozvinutých společnostech nebo stárnoucí populace. Poroste tlak na mladé lidi, kteří si budou hledat své místo ve velmi nejistém prostředí, mnohem méně předvídatelném než dřív. K tomu budou potřebovat odolnost, schopnost poznat sebe sama, umět zvládat překážky nebo budovat mezilidské vztahy. Svět se neskutečně rychle mění a my opravdu budeme potřebovat jiný set kompetencí a dovedností než v minulosti.
Z edukalendáře
20. 6. → Hradec Králové → Konference: Umělá inteligence ve vzdělávání
22. 6. → online → Kreativitou k aktivnímu občanství / Workshop pro učitele
Autoři článku:
Radka Hrdinová
SKAV.
Kateřina Lánská
Editorka, Analytička, EDUin.
