Segregují české školy romské žáky? Ministři Chládek a Dienstbier se neshodnou

Co přinesl týden  20. 4. – 26.4. 2015

Témata týdne: Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) zveřejnila Desatero vzdělávání (Česká škola). Pozoruhodně vyspělá výpověď teenagera o tom, jak mohou fungovat školy; a o tom, jak výrazně se mění přístup řady rodičů ke vzdělávání (TEDx, Aj, titulky).  Diskuse České středoškolské unie o státních maturitách má mediální odezvu: pochybnosti o povinné maturitě z matematiky (HN). Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity, říká, že bakalářský titul je tím, čím dříve bývala maturita (HN). Česko jako ráj montoven s reálnou predikcí, že to tak zůstane (z cyklu Rozhovor Britských listů pro Regionální TV). Zajímavý pohled průmyslníka na vzdělávání nabízí Jiří Grund: automatizace a motivace (HN).

Výrok týdne: 

„Žák má čip. Vstupuje do školy na základě čipu. Když si nečipne na začátku a pustil by na čip dalších deset žáků, těch deset žáků nebude zaregistrováno v třídnici,“ Marcel Chládek představuje důležitá opatření v rámci digitalizace vzdělávání.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

• Boj o veřejný prostor za tématem inkluze: ministr školství popírá to, co vláda uznala. V pátek 17. 4. OSF za podpory ambasád Norska, Švédska a Dánska uspořádal kulatý stůl nad tématem porušování rovnosti v přístupu ke vzdělávání (komentář Boba Kartouse v Britských listech). V uplynulém týdnu zveřejnila svou zprávu o stavu lidských práv ve světě Amnesty International (AI). Její součástí je i zevrubné šetření o diskriminaci Romů (nejen) v českých školách. Ve zprávě se přímo uvádí: „Vláda v listopadu uznala, že Romové jsou nadále obětí diskriminace v přístupu k ubytování, vzdělání, lékařské péče a na trhu práce.“ Ministr školství Marcel Chládek tuto skutečnost ve veřejných vystoupeních přímo popíral (Novinky.cz). V přímém přenosu se snažil difamačním způsobem zpochybnit podrobnou zprávu AI (ČT). Ve stejném pořadu přitom Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva, fakta ze zprávy AI uznal. Na slova ministra školství ostře reagovala samotná AI (iDNES.cz), informaci na svém FB profilu sdílel např. předseda školského výboru PSP ČR Jiří Zlatuška. Na Chládkově vystupování ilustruje to, proti čemu se snaží v ČR bojovat. Často nenápadné příklady toho, jakým způsobem dochází k segregaci romských dětí, dokumentují některé příběhy ze zprávy AI (Aktuálně.cz).  Boj o veřejný prostor se však vede i na další frontě. Na zmíněném kulatém stole vystoupila ombudsmanka Anna Šabatová s prohlášením (Romea), že poslední rok předškolního vzdělávání formou přípravných tříd pouze změní formu segregace. Opírá se o zprávu z roku 2009 (OSF). Stanovisko podpořila Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV). Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček však velmi důrazně popřel stanoviska Anny Šabatové a de facto obhajuje Chládkovu pozici. Boj o veřejný prostor doprovázejí diskuse, kdy zejména ze strany zastánců současného status quo slyšíme názory, ztotožňující se s postojem ministra školství. V komentáři pro Britské listy Bob Kartous tyto názory shrnuje a poukazuje na jejich nepodloženost. Kromě Marcela Chládka se objevují i další snahy o diskreditaci těch, kdo inkluzi prosazují. Václav Klause ml. veřejně obvinil neziskový sektor, že s miliardami v zádech českým školám vnucuje inkluzi, Asociace speciálních pedagogů zase ve svém petičním prohlášení obvinila neziskové organizace ze šíření lživých informací (Česká škola).
• Proběhlo první kolo přijímacích zkoušek na SŠ. Média se nevyhnula chybné interpretaci statistických výsledků, které zveřejnil Cermat, organizace přímo řízená ministerstvem, jež testy připravuje. Server iDNES.cz v titulku implikuje, že přijímací zkoušky ukázaly, „kdo má hlavu na studia“ (z přijímacích zkoušek lze vyvodit pouze určitou míru pravděpodobnosti). ČT ve své reportáži dovozuje, že „češtinu zvládli žáci lépe než matematiku“, mezi testy však nelze jednoduše srovnávat (záleží především na jejich nastavení, jak dokládá Oldřich Botlík z Kalibra). Ukázalo se především, že testy jsou nastaveny tak, že pouze 3 % dětí hlásících se na gymnázia by nepřekročila Cermanem doporučenou hranici pro vstup do maturitního oboru. U dětí hlásících se na SOŠ to bylo 19 %, na učiliště 30 %. Z toho vyplývá, že přesun mezi maturitními a nematuritními obory nastane v oblasti odborných škol. Tomáš Feřtek v tomto ohledu soudí, že přijímací zkoušky nebudou mít možná tak velký destrukční charakter. Testy jsou veřejně dostupné Česká škola).
• Neurověda promlouvá do vzdělávání. Postupující poznatky o mozku bourají některé zavedené pedagogické koncepty, jako třeba tzv. učební styly založené na pravolevém hemisférickém rozlišení (Guardian, Aj). Rádi bychom proto upozornili na konferenci Neurověda, která proběhne 29. 4. v Praze (viz Akce).

Inspirace z (a do) praxe

• Extra třída. Sedmáci ze ZŠ Mořkov postavili v rámci projektu naučnou stezku.

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

• Konference Neurověda. Mezinárodní konference o vztahu mezi neurovědou a vzděláváním. 29. 4., 8 – 16, Hotel Olšanka, Táboritská 23, Praha.
• Vystoupení sestry Cyril Mooney v EDUpointu. Žena, která proti vůli okolí prosadila inkluzi v Kalkatě. 30. 4., 15 – 17, Staroměstské nám. 4, Praha.