Radka Hrdinová 26. 6. 2023
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
19. 6. – 25. 6.
ministr Bek poprvé svolal zasedání Národního konventu o vzdělávání
plán na posílení všeobecného vzdělávání získává obrysy
jak probíhá integrace ukrajinských žáků a jaký je stav mediálního vzdělávání ve školách, ukazují dvě studie
Týden stručně
Praha a Středočeský kraj mají stále 2239 volných míst na veřejných středních školách, z toho 193 na gymnáziích a lyceích, přijímací řízení na řadě škol ovšem ještě běží. Podle radního pro školství Středočeského kraje se nepotvrdilo, že by se žáci s extrémně dobrým výsledkem nedostali na gymnázium, kraj nabízel, aby se ozvali žáci s alespoň 80 body z jednotné přijímací zkoušky. „Vůbec nikdo se neozval.“ (Seznam Zprávy) Na pražských základních školách se na žádnou školu nedostalo asi 450 deváťáků, většinou jde o děti z Ukrajiny. „Chceme ještě důkladnější šetření a na místech, kde místa jsou, otevřít třetí kola (přijímacího řízení). Ale musíme zjistit, jestli je o to reálně zájem, nebo ne. To by mělo vyplynout právě z tohoto průzkumu,“ informoval pražský radní pro školství Antonín Klecanda (Seznam Zprávy). Daniel Münich v komentáři (Novinky) upozorňuje, že problém přijímaček není jen o digitalizaci podávání přihlášek: „Digitalizace je pouze jedním z předpokladů funkčního řešení. Klíčový totiž bude mechanismus párování škol a žáků. O něm se však u nás dosud moc nedebatuje.“ Analytik PAQ Research Karel Gargulák nepovažuje problém s kapacitami středních škol pouze za důsledek demografického vývoje, změnilo se také přemýšlení žáků, rodičů a učitelů. „Aspirace rostou a my nechceme nutit patnáctileté dítě rozhodovat se pro úzce specializovaný obor,“ vysvětlil rostoucí poptávku po všeobecném vzdělání (ČT24).
Většina úvěru v rámci Národního plánu obnovy, který vláda schválila přes nesouhlas části svých členů s dalším zadlužování, půjde na dotace v gesci Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo školství chce polovinu ze „svých“ 41 miliard poskytnout na návratné půjčky, a polovinu na granty. „Investice z půjčky by měly směřovat jak do řešení kapacit a oborové struktury, kde nabídka nevyhovuje poptávce a potřebám, ale také na kvalitativní změny, které by umožnily například prodloužení povinné školní docházky, posílení všeobecného vzdělávání v nižších ročnících středních škol a rozšíření nabídky profesního vzdělávání,“ napsala mluvčí resortu Aneta Lednová (Deník N).
Konvent zřídil ministr školství Mikuláš Bek, má 70 členů – zástupců politických stran, organizací a asociací, kteří se zabývají školstvím. Mezi zástupce neziskových organizací patří programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký, Tomáš Habart z organizace Člověk v tísni nebo předsedkyně Society for All (dříve ČOSIV) Lenka Felcmanová (Novinky). Na prvním zasedání členové konventu hovořili o současné situaci ve školství, na příští setkání v září chce ministr přinést první konkrétní návrhy na změny, konkrétně v přijímacím řízení na střední školy. Konvent by se měl scházet jednou měsíčně a od jeho členů se očekává, že návrhy na změny „vystaví přísné oponentuře a odborné konzultaci“ (ČT24). Záznam prvního jednání konventu je k dispozici zde.
Rozhodovat by se mělo podle zájmu o studium i podle uplatnitelnosti absolventů na trhu práce, ministerstvo chce podle Hospodářských novin úzce spolupracovat s kraji. Středočeský kraj minulý týden podepsal memorandum o spolupráci s Národním pedagogickým institutem (NPI), který pro něj bude modelovat budoucí strukturu oborů a středních škol. „Stejné memorandum chystáme také s Prahou. Vzhledem k propojenosti obou krajů by to jinak nedávalo smysl,“ říká Matěj Bulant z NPI. V roce 2024 má následovat úprava rámcových vzdělávacích programů pro střední školy. „Tým pracovníků NPI (…) si stanovil jako prioritní cíl zabývat se problematikou lyceálního vzdělávání, provést podrobnější analýzu všeobecně vzdělávacích oborů, podílů všeobecně vzdělávací složky a odborné složky kurikula oborů středního odborného vzdělávání,“ řekla k tomu mluvčí resortu Aneta Lednová (Novinky).
„Musíme dát rodičům dobrou šanci na uplatnění jejich dětí na středních školách, protože část odkladů je nepochybně taktizování rodičů. Odkladem chtějí získat lepší šanci třeba při přijetí na víceletá gymnázia,“ řekl Mikuláš Bek pro Seznam Zprávy. Chce jednat také o zrušení devátých tříd a prodloužení povinné školní docházky o dva středoškolské roky. „Musíme najít podobu vzdělávacího systému, která nalezne rovnováhu mezi zájmy klíčových skupin. Mezi dětmi, rodiči, zaměstnavateli a také mezi zájmy společnosti jako celku,“ prohlásil Mikuláš Bek v této souvislosti na konferenci Reforma vzdělávacího systému ČR ve Sněmovně (ČT24). Jeho náměstek Jiří Nantl je přesvědčen, že ke zrušení 9. třídy dojde. Bek upřesnil, že pro takový krok je třeba získat nejprve politickou shodu a že rušení devítek by musel být přirozený a postupný proces. „Musíme mít především připravenou dostatečnou kapacitu středních škol,“ uvedl ministr (Novinky).
O propojení resortů, které by umožnilo řešit situaci škol, se mluvilo ve sněmovně. Školám chybí prostředky na podpůrná opatření, včetně asistentů nebo pomůcek. „Chceme dosáhnout toho, že dítě bude vzděláváno, ale současně bude existovat návazný systém sociálních a zdravotních služeb,“ řekl zmocněnec ministerstva školství pro wellbeing, duševní zdraví a ústavní výchovu Ferdinand Hrdlička (ČT24). Daná situace může působit i konflikty mezi školou a rodiči, pokud ta odmítá pomůcky nebo podpůrná opatření žákovi ve škole poskytnout (EDUin).
Žalobce žádal podmínku a zákaz práce ve škole na pět let, soudkyně ale usoudila, že výpověď postačuje, šíření nepravdivých informací podle ní není trestný čin. „Neshledávám u obžalované žádnou sebereflexi za to, že zneužila hodinu pro ruskou masáž dětí,“ okomentoval rozhodnutí soudu žalobce (Seznam Zprávy). Martina Bednářová se hájí mimo jiné tím, že její výroky zazněly na hodině mediální gramotnosti a že média podle ní o situaci na Ukrajině lhala (ČT24). „Cítím se nevinná. Jsem naprosto konsternovaná, k čemu tady došlo a k čemu se obžaloba snížila, naprosto zlikvidovat zasloužilého kantora,“ řekla Martina Bednářová soudu (Novinky). K soudu již bývalou učitelku doprovodili někteří členové konspiračního a dezinformačního společenství PRAK (Proti represi a kriminalizaci), upozornil Respekt.
Výrok týdne
„Kritické myšlení a mediální gramotnost do školy rozhodně patří, ale rozhodují jiné věci. Vztah důvěry ke světu, který je přátelský, dobrý a srozumitelný, se fakticky vytváří v mateřské škole a pak na prvním stupni základní školy. A klíčovou práci tady dělají učitelky a učitelé, kteří už se naučili dětem naslouchat a věnovat se jejich emocím, radostem a strachům. Ti, kteří nezneužívají své přirozené mocenské převahy a chovají se ke svým žákyním a žákům rovně a férově,“ Více zde:
píše Tomáš Feřtek v komentáři nazvaném Mediální výchova a kritické myšlení problém sílících dezinformací nevyřeší (respekt.cz).
V souvislostech
Těsně před prázdninami byly zveřejněny dvě analýzy, jejichž výsledky stojí za to si prolistoval. Studie Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) se podívala blíže na to, jak dobře zafungovaly konkrétní mechanismy, které si školy vytvořily pro adaptaci ukrajinských dětí. Mediálnímu vzdělávání se věnoval průzkum JSNŠ ve spolupráci se STEM, který pokládal rozsáhlou baterii otázek učitelům i ředitelům základních a středních škol a podíval se na praxi ve školách i z netypických úhlů pohledu.
Adaptace ukrajinských žáků v českých školách byla zkoumána metodou hloubkového kvalitativního šetření založeného na případových studiích šesti základních škol (SYRI). Šetření probíhalo od října do února 2023 na základě polostrukturovaných rozhovorů s ukrajinskými žáky, jejich učiteli, asistenty pedagoga, řediteli škol a jejich zástupci či rodiči a bylo doplněno pozorováním ve třídách.
Všechny školy zařazené do šetření vzdělávají ukrajinské uprchlíky od jara 2022 a vyvinuly si vlastní mechanismy, jak je začlenit do třídního kolektivu, i když jim to ztěžovaly nejasnosti v tom, jak má adaptace vypadat a co má zahrnovat. Metoda přinesla řadu zajímavých zjištění. Například se ukázal odlišný pohled ředitelů a učitelů nebo rodičů na úspěch sociální adaptace. Zatímco ředitelé škol hodnotí výsledky úsilí (na sociální adaptaci zpravidla kladli větší důraz než na adaptaci akademickou) pozitivně, odpovědi učitelů i rodičů ukazují, že ve třídách ukrajinské děti zpravidla nevyhledávají kontakty mimo svou komunitu, nedochází tedy k začlenění. Nízkou míru sociální adaptace ukrajinských žáků potvrdilo i sociometrické šetření – podle jeho výsledků jsou vztahy ve třídách do značné míry etnicky segregované. „Je vidět, že pedagogové nemají rozvinuté kompetence pro podporu žáků cizinců. Přestože si kladli za cíl, aby se ukrajinští žáci v prvé řadě sociálně začlenili mezi vrstevníky, úplně se to nepodařilo,“ zhodnotila vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová pro iDNES výsledky hloubkové analýzy s tím, že učitelé často zaměňují sociální adaptaci za wellbeing, kdy si myslí, že jsou děti spokojené, a tak se aklimatizovaly.
Velmi zajímavá jsou také zjištění o výuce jazyka (nedostatek učitelů češtiny pro cizince) nebo o akademické adaptaci ukrajinských dětí z pohledu učitelů, rodičů i samotných dětí (snížené nároky na výstupy ve prospěch sociální adaptace). Preference sociální adaptace a různé adaptační mechanismy ve třídách mají podle analýzy SYRI někdy zkrátka nezamýšlené dopady.
Přečtěte si krátké shrnutí studie Adaptace ukrajinských žáků na vzdělávání v českých základních školách.
Průzkum na téma Stav mediálního vzdělávání na základních a středních školách zpracoval STEM pro Jeden svět na školách. Přes 150 slidů prezentace se na mediální výchovu dívá z různých úhlů pohledu a stojí za prolistování. K zajímavějším částem patří například sebehodnocení kompetencí pro výuku mediální výchovy, a to z pohledu jich samých i ředitelů a ředitelek škol.
Z dotazníkového šetření například vyplývá, že ve školách se tématům mediální výchovy nejčastěji reálně věnuje jeden nebo dva vyučující a že přibližně desetina ředitelů škol si není jistá tím, kdo z jejich pedagogického sboru se tomuto tématu při výuce věnuje. Malý přehled o tom mají sami učitelé, kteří mediální výuku začleňují do svých hodin – více než polovina těch, kdo učí na základních i středních školách, má podle průzkumu jen velmi malé povědomí o dalších vyučujících. Naopak na těch školách, kde o sobě učitelé vědí, spolu ve velké převaze spolupracují.
Za zmínku určitě stojí, že pouze minimum vyučujících, kteří se věnují výuce mediální výchovy nebo zařazují mediální témata do výuky svých předmětů, hodnotí své kompetence na úrovni profesionálů (2 % ZŠ a 5 % SŠ), za pokročilé v této oblasti se považuje 17 % respondentů ze základních škol a 28 % respondentů ze středních škol. Nejčastěji učitelé hodnotili své kompetence pro výuku mediální výchovy jako mírně pokročilé (53 % ZŠ a 46 % SŠ). Více než pětina respondentů věnujících se výuce mediální výchovy se považuje za začátečníky (28 % ZŠ a 21 % SŠ). S průzkumem se můžete seznámit zde.
Z edukalendáře
26. 6. → Brno → Česko jako education village
Autor článku:
Radka Hrdinová
SKAV.
