← Beduin

Škola neumí nadchnout mladé lidi pro demokracii

11. 9. 2017

EDUin

Co přinesl týden 4.9. – 10.9. 2017

Témata týdne: Piráti a Vzdělávání přede_vším. V pátek 8. 9. proběhla schůzka s reprezentanty strany Piráti za účasti zástupců EDUin, SKAV, Učitel naživo a České středoškolské unie nad expertním dokumentem s cíli vzdělávací politiky pro následující volební období. Vzdělávací politika Pirátů se opírá zejména o kritérium svobody volby. Jako nejdůležitější prioritu vidí uvolnění povinné školní docházky pro domácí vzdělávání a možnost vytvářet vzdělávací alternativy, což ne úplně koresponduje s programem. Podle reprezentantů strany mohou mít jednotliví kandidáti do parlamentu značně rozdílné názory na konkrétní implementaci. Nulté hodiny ve školách. Podnikatel Martin Frýdl otevřel na FB diskusi nad nultými hodinami, které nutí rodiny vstávat v brzkých ranních hodinách. V diskusi převažuje názor, že by se rodiče měli pokusit se školou domluvit na rozvrhu. Zákon nicméně školám nulté hodiny umožňuje využívat. Pedagogický svaz aneb myšlenka profesní komory učitelů. Archiv Jany Hrubé, publikovaný na Učitelských listech, ukazuje na počátky snah o vytvoření profesní komory učitelů v období okolo roku 1989. Zajímavé čtení v souvislosti s opakujícími se neúspěšnými snahami takovou organizaci založit. Participace žáků na základních školách. Centrum demokratického učení (CEDU) připravilo interpretaci výsledků tematické zprávy ČŠI k participaci žáků na fungování a rozvoji ZŠ. Podle CEDU zpráva ukazuje, že výrazně narostl počet školních parlamentů, nicméně většina z nich funguje formálně. Třetina škol volí členy parlamentu nesprávně. Využívání digitálních technologií ve školách: tristní situace. Tematická zpráva ČSI o využívání digitálních technologií v českých MŠ, ZŠ a SŠ ve svých závěrech konstatuje, že zvolená kritéria (ICT strategie, ICT správce, nadpoloviční vybavenost učitelů počítačem, výměna HW do 7 let stáří, podpora využití digi zařízení žáky) splňuje méně než čtvrtina škol v ČR.

Výrok týdne: „Stanford University má nominálně stejný rozpočet jako Masarykova univerzita. Jen ne v korunách, nýbrž v dolarech.“ Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity, v rámci Týdne pro vzdělanost na Twitteru.

Novinky:

ŠKOLA SELHÁVÁ JAKO ZDROJ INFORMACÍ O SPOLEČENSKÉM A POLITICKÉM DĚNÍ, INKLINACE TŘETINY STŘEDOŠKOLÁKŮ K AUTORITÁŘSTVÍ SE POTVRZUJE

Na zadání organizace Člověk v tísni zpracovala výzkumná agentura Median opakování výzkumu společenských a hodnotových postojů mezi středoškoláky. Výzkum zároveň poskytuje srovnání s předchozími lety konání (2009, 2012, 2014). Analýza výsledků si všímá, že od prvního konání výzkumu v roce 2009 se výrazně změnil způsob využívání komunikačních prostředků vlivem chytrých telefonů a nových platforem (mobilní chat). Výskyt na sociálních sítích je typičtější v tomto věku pro dívky a roste též s věkem a velikostí sídla. Středoškoláci vidí jako nejvážnější společenské problémy špatné mezilidské vztahy a soužití s romskou menšinou, byť důležitost tohoto fenoménu spadla z 26 na 14 % (2012 – 2017). Oproti tomu nabyl pro středoškoláky na důležitosti fenomén migrace (což kopíruje agenda setting médií, pozn. Boba Kartouse). Liší se postoje gymnazistů, kteří více akcentují problémy jako korupce, kvalita školství, občanská pasivita a úroveň politické reprezentace, oproti studentům SOŠ a SOU, kteří prioritizují soužití s menšinami a drogy. Projevuje se odlišné socioekonomické zázemí, studenti z chudších rodin častěji zmiňují ekonomické problémy, předlužení, exekuce. Z globálního hlediska zaznamenal výzkum největší nárůst významu u terorismu. Důvěru ve vlastní schopnost ovlivnit veřejné dění mají více dívky, gymnazisté a děti rodičů s VŠ vzděláním, klesá ovšem s věkem. Sociální sítě přebraly roli dominantního zdroje informací o společenském dění, škola hraje druhotnou roli. Nejhorší je situace na SOU. Populismus sbírá výrazně větší podporu na SOŠ a SOU. Výrazně znepokojující informací je, že podle tohoto výzkumu si pouze 37 % středoškoláků myslí, že demokracie je nejlepším způsobem vlády. Ve srovnání s loňským výzkumem politologa Aleše Kudrnáče (58 %) jde o výrazně nižší číslo (Britské listy). LN si všímají faktu, že podle výzkumu by jen třetina středoškoláků chtěla muslima za souseda. Hlídací pes zase upozorňuje, že si dle průzkumu pětina SŠ studentů myslí, že za socialismu bylo lépe.

POKOS VÍCE DIPLOMATICKÝ A MÉNĚ MILITARISTICKÝ

Ministerstvo obrany, které financuje a organizuje program zvaný Příprava občanů k obraně státu (POKOS), emituje do škol novou verzi vzdělávacího manuálu, v němž byl údajně zredukován militaristický obsah, přičemž větší důraz je kladen na diplomacii a humanitární právo (Aktuálně.cz). EDUin už v minulosti upozorňoval na to, že současná podoba vzdělávacího programu o bezpečnosti je orientována na situace, s nimiž se pravděpodobně současní žáci nesetkají a že chybí analýza rizik, která by ukázala, na jaké situace by se měli žáci připravit (Novinky.cz). Ministerstvo obrany přitom plánuje, že by se do škol mohla opět vrátit obdoba branné výchovy, kromě ministra Stropnického za to pléduje např. populistka Černochová z ODS, která spojuje brannou výchovu s „vlastenectvím“ (iDNES.cz). V komentáři pro MF Dnes dříve Bob Kartous poukázal na to, že v době tzv. hybridních konfliktů by mělo vzdělávání v oblasti bezpečnosti brát v úvahu úplně jiná rizika, nejvíce manipulaci v digitálním prostoru.

UČENÍ VENKU JAKO NÁSTROJ LEPŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Nový projekt www.ucimesevenku.cz, který společně s partnery realizuje vzdělávací centrum Tereza, si bere za cíl dostat vzdělávání vice mimo školní zdi. Projekt a jeho myšlenka jsou motivovány tím, že děti tráví venku méně času než předchozí generace, čímž se zároveň méně učí v reálném prostředí, ve skutečném světě. Reprezentativní výzkum Nadace proměny ukázal, že české děti tráví venku méně než polovinu času, který stráví ve společnosti médií. Na problém, který tím vzniká, upozornil Petr Daniš ve svém vystoupení na konferenci Úspěch pro každého žáka: odcizení dětí od přírody je částečně okrádá o dětství jako takové. Kniha Děti venku v přírodě: Ohrožený druh?, jež je volně ke stažení, hovoří o benefitech kontaktu s přírodou pro zdraví a učení dětí. Trend posilování pobytu venku je silný v zahraničí: výzkumy, jak učení venku zlepšuje vzdělávací výsledky, sledují vývoj už od roku 1998. Z dalších inspirativních zdrojů: Andreas Weber: Víc bláta; americká organizace Children and Nature Network jako platforma spojující mnoho odborníků, osobností, organizací; Skotka Juliet Robertson a její stránky a knihy Dirty Teaching a Messy Maths.

PLATY UČITELŮ: PŘEDVOLEBNÍ SLIBY, STÁVKA A NÁVOD NA POLITICKOU OBJEDNÁVKU

Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Tento krok následoval po neúspěšném jednání s vládou o zvýšení platů učitelů (ČTK). Hospodářské noviny v komentáři Petra Honzejka poukazují na to, že se hrozbě stávkou ze strany učitelů nelze divit. Think tank IDEA vypracoval další analýzu týkající se platů učitelů. Mimo jiné v ní srovnává současný stav učitelských platů a sliby jednotlivých stran na jejich navýšení po volbách. Ukazuje se, že slibované navýšení stran, které mají vysoký koaliční potenciál, situaci v mezinárodním srovnání nijak zvlášť nezlepší. Tomáš Feřtek v blogu pro Respekt.cz poukazuje, že už vlastně není nikdo, kdo by nepovažoval za rozumné přidat na platech učitelům. Bob Kartous publikoval na Britských listech návod k oslovení kandidátů do Poslanecké sněmovny včetně argumentace a zdrojů, jehož prostřednictvím by bylo možné – při masovém využití – zvýšit politickou objednávku. Důvod, proč výrazně zvýšit platy učitelů, lapidárně vyjádřil učitel Jiří Hrabal: je nutné přilákat inteligentní a schopné lidi.

Inspirace z (a do) praxe: