Anna Brzybohatá 7. 10. 2024
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
30. 9. – 6. 10.
mezi ministerstvem a školami je díra, vyplnit by ji mohla nová školská struktura
duševní zdraví dětí podceňujeme a nevěnujeme se mu, říká sociolog Daniel Prokop
odklady by se do budoucna měly snížit na pět procent, slibuje si vláda od nového návrhu řešení
Jasně, že na zpětnou vazbu nemá skoro nikdo čas. Jenže my vám chceme dodávat kvalitní obsah a tohle bude fakt rychlý.
Týden stručně
Školství dostalo ze všech resortů přidáno nejvíce (Forbes). V kapitole je navrhnutých téměř 291 miliard, tedy 18 miliard korun navíc, což je významné navýšení oproti původním očekáváním. „Ve srovnání s rokem 2021 jde o navýšení o 50 miliard korun,“ řekl pro Novinky ministr školství Mikuláš Bek. Ani tak ale odboráři podle portálu Novinky netleskají, protože není jasné, kam peníze půjdou. Školské odbory se obávají především o finance na nepedagogické pracovníky, jako jsou kuchařky, školníci, účetní či správci IT. „A my dodnes ani nevíme, s kolika nepedagogickými pracovníky se počítá pro příští rok,“ řekl Novinkám šéf školských odborů František Dobšík. Nejasná je také situace kolem školních psychologů či speciálních pedagogů a návrh nenadchl ani vysoké školy.
Vláda ve středu schválila novelu, která má zásadně omezit vysoké procento odkladů povinné školní docházky, se kterým se Česko potýká dlouhodobě. Do první třídy nastoupí později zhruba každé čtvrté až páté dítě. Na návrhu novely se shodli politici všech stran a nově nebude například nezralost dítěte stačit jako důvod pro odklad nástupu do školy (EDUin). Dnes je podle České školní inspekce 80 procent odkladů udělováno právě kvůli nezralosti, jak připomíná portál Aktuálně. Podle návrhu by také měly dostat odklad děti pouze v případě, že jejich zdravotní stav dlouhodobě neumožňuje účast na výuce. Doporučení bude muset nově obsahovat konkrétní diagnózu od odborného lékaře nebo klinického psychologa, namísto praktického lékaře jako dosud. Počet odkladů by se měl do budoucna snížit na pět procent dětí místo současných 23 procent.
Ředitelé škol se v rámci své práce musí věnovat nejen leadershipu v rámci pedagogického sboru, ale musejí se postarat také o vzdělání dětí z různých sociálních prostředí nebo řešit jejich wellbeing. Duševní stav dětí není dobrý především po pandemii covidu a válce na Ukrajině. Do toho mají na starosti také provoz, finance, školníka, kuchařky a další zaměstnance a podepisují stohy reportů a výkazů. Do výběrových řízení na ředitele školy se průměrně hlásí dva uchazeči. Jedním z důvodů je právě velká administrativní zátěž. Vedení škol by ale mohla pomoct podle programového ředitele EDUinu Miroslava Hřebeckého nová školská struktura na úrovni regionů. „Mnoho problémů vyřešíte spíše v rámci celého regionu než v konkrétních školách,“ říká Hřebecký v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus s tím, že mezi státem a školou podle něj vznikla „ohromná díra“, přes kterou se špatně přenáší vzdělávací politika.
Úspory jsou hlavním tématem státního rozpočtu, potažmo vlády. S myšlenkou šetření přineslo Ministerstvo školství návrh na slučování škol, které mají méně než 200 žáků. Samostatně budou moct i nadále fungovat školy jen v obcích, kde žádná jiná není. Odborníci ale pro Seznam Zprávy popisují jiné řešení, kdy by namísto prostého slučování mohla vzniknout nad školami na úrovni obcí s rozšířenou působností instituce, která by dohlížela nad jejich efektivním a kvalitním fungováním. Návrh zpracovalo Partnerství pro vzdělávání 2030+. „Skutečně má smysl, aby v rámci skupin škol v území fungovala sdílená správa v nepedagogické i pedagogické oblasti. Mají fungovat jako koordinovaný celek a nemusí mít ani všechny právní subjektivitu. Školy ale nadále mají působit ve své budově a ředitel se má věnovat hlavně pedagogickému vedení,“ popisuje Vladimír Srb z Partnerství pro vzdělávání 2030+.
V hlavním městě rodiče poslední dva roky intenzivně řešili, jestli se jejich děti dostanou na gymnázium, když se na něj přihlásí a zkouškami úspěšně projdou. Problémem jsou kapacity. Hospodářské noviny přinesly přehled dat, která ukazují, že letos na jaře v Praze ve skutečnosti uspěli spíše ti, kteří si napsali na první místo v přihlášce gymnázium, než uchazeči o jiné maturitní obory. Důvod? Změna přihlašovacího systému. Ten byl letos poprvé elektronický a uchazeči mohli prioritizovat, na kterou školu chtějí nejvíce. Z opatrnosti proto volili spíše školy, kam se dostanou. „Musíme si uvědomit, že rodiče psali přihlášky v době, kdy se ve všech médiích mohli dočíst, že na gymnáziích v Praze není dostatek míst, a proto nakonec zvolili raději odbornou školu,“ říká analytik z výzkumné agentury PAQ Research Václav Korbel.
Výrok týdne
„Narážíme na to, že se péčí o duševní zdraví moc nezabýváme. Dáváme do toho mnohem menší procento rozpočtu zdravotnictví, než je běžné v západní Evropě. Máme málo psychologů a psychiatrů. Ve školách to řada třídních učitelů není zvyklá řešit. Takže to podceňujeme, přestože duševní problémy mají velké dopady. Zhruba šestnáct procent toho, co jsou ztracené produktivní roky života, připadá na onemocnění související s duševním zdravím. A zdravotnictví na to dává mnohem méně než šestnáct procent. Takže ono se to potom projeví do vašeho fyzického zdraví, v produktivitě i v ekonomice. Je to věc, kterou jsme dost podcenili v posledních deseti letech. Ani tam necítím, že by to ministerstvo zdravotnictví nebo školství bralo jako zásadní problém,”
vysvětluje zakladatel společnosti PAQ Research a sociolog Daniel Prokop v pořadu Českého rozhlasu Život k nezaplacení.
Rozhovor
Webové stránky škol mají být hlavně přehledné. Veřejné školy si vzájemně nekonkurují a můžou si pomoct. Vizuální identitu proto nemusí řešit tolik jako soukromé školy nebo komerční sféra, říká Lumír Kajnar.
Schopnost komunikovat s rodiči, mít pěkné prostředí a být vstřícní vůči žákům, to je podle Lumíra Kajnara pro identitu školy daleko víc než třeba trendy webovky. „Škola je velmi specifická a její identita je hlavně o místě. To je základ, na kterém se dá stavět a dále ho rozvíjet. Místo kvalitního loga je lepší raději udělat bezbariérový přístup. Když vyberete pro název školy kvalitní písmo, máte z 90 procent hotovo. Podstatnější je stejně komunikace, protože škola z místa nemůže utéct,” vysvětluje Kajnar, který svoje zkušenosti předá ředitelům a učitelům v rámci masterclass Muzea Kampa.
Proč je vůbec vizuální identita školy důležitá?
K identitě patří nejen ta vizuální, ale i verbální. Školy se tak od sebe navzájem odlišují už jen svým názvem. Úvahy nad vizuální složkou přibývají teprve v poslední době. Jednak žijeme ve vizuálním světě, jednak máme spoustu mediálních kanálů, kde je na vizuál předpřipravený prostor.
Školy jsou tady ale tak dlouho, že samotná verbální složka, název a příběhy, jsou pro identitu dostačující. Jsou fixovány na místo, komunitu a společenství víc, než jak je to běžné u komerčního pojetí identity.
Takže když se řekne identita školy, je to hlavně o prostoru? Nebo jde také o to, jakou má škola fasádu, co má na hlavičkovém papíře a jaké má webové stránky?
Vyjmenováváte v podstatě všechno, kde identitu můžete uplatnit. Záleží ale vždycky na tom, proč a jak se s ní pracuje. Místo jako základ identity školy opravdu stačí a je zpravidla uvedené už v názvu, třeba Základní škola Kvítková, Zlín. Co by za to firmy nebo značky daly.
Proč?
Školy jsou ve stejné kategorii jako nemocnice nebo státní správa. Jsou to specifické organizace, kde je důležitější, co dělají a jakou mají pověst, než jaké mají logo a cool web. Na otázku „proč” je jednoduchá odpověď – nevstupují na trh a jsou svázané s místem. Škola se odlišuje už jen tím, že je. Všechno, co k tomu přidáte, je navíc. To už vytváří prostředí.
Celý rozhovor čtěte na EDUin.cz.
Z edukalendáře
10. 10. → Praha → konference SOFA24: Sociální role školy – výzvy a příležitosti
15. 10. → Praha → konference Úspěch pro každého žáka
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
