Školství má za sebou další náročný rok, který vyústil v největší stávku za posledních 30 let

v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:

11. 12.  – 17. 12.

poslední jednání ministerstva školství s odboráři dohodu nepřineslo

Miroslav Ševčík končí ve vedení Národohospodářské fakulty VŠE

prezident podepsal novelu školského zákona, přihlášky na střední budou tři

Týden stručně

Poslední jednání odborů a ministerstva školství dohodu nepřineslo a další se odkládá na příští rok. Znovu budou obě strany jednat v lednu.

Letos se ministr školství Mikuláš Bek s odboráři a dalšími zástupci protestů na situaci ve školství neshodne. Po listopadové výstražné stávce, kde se jednalo například o zvýšení platů nepedagogických pracovníků, se jednání odkládá na leden. Jak připomněla TV Nova, při poslední stávce zůstalo uzavřeno zhruba 75 procent školských zařízení. Dohoda sice nepřišla, podle odborů se ale jednání posouvá správným směrem. „Bylo víceméně konstruktivní. Bylo věcné, a pokud bychom nestávkovali, tak by k takovému posunu nedošlo,“ myslí si předseda ČMOS PŠ František Dobšík. „Budu usilovat o to, abychom ještě navýšili tu část rozpočtu na nepedagogy, aby byl negativní dopad na tuhle skupinu co nejmenší,“ dodal ministr školství Mikuláš Bek. 

Jak si ve škole poradit s umělou inteligencí? Iniciativa AI dětem se snaží naučit s ní učitele i žáky pracovat rozumně.

Informatika na školách sice je, ale odvětví se rozvíjí rychleji, než na to stačí školství reagovat. Rámcové vzdělávací programy neřeší, jak si poradit s umělou inteligencí. „Školství se nesmí uzavírat do bublin a vzdorovat vývoji,“ říká pro Aktuálně zakladatelka Iniciativy AI dětem Eva Nečasová, podle které by se žáci měli se strojovým učením seznamovat už na základní škole od útlého věku. Pro učitele se umělá inteligence pak může stát cenným pomocníkem, který jim ušetří spoustu času s přípravami na výuku. „Spouštěčem pro založení projektu bylo, že jsem uspořádala příměstský tábor pro děti od čtvrté do sedmé třídy základní školy. Týden jsme se soustředili na téma umělé inteligence a bylo to skvělé. Pochopila jsem, že není důvod se toho bát, protože děti všemu rozuměly,“ vysvětluje motivaci Nečasová. 

Tři přihlášky na střední místo dvou, prezident Pavel podepsal novelu školského zákona.

Zájemci o studium na střední škole si od příštího roku budou moci podávat tři přihlášky místo současných dvou. Novinkou také je, že je budou podávat elektronicky a vyznačí na nich pořadí, na kterou školu chtějí nejvíce. Informační systém pro podávání elektronických přihlášek zajišťuje Cermat a spustit je má ve spolupráci s ministerstvem nejpozději k 15. lednu příštího roku. Samotné zkoušky pak budou v pátek 12. a v pondělí 15. dubna. (ČTK)

Bruntálská škola Petrin je v lokalitě sužované chudobou, exekucemi i vzdělávacími neúspěchy, přesto se ale vymyká.

Měla by patřit k nejhorším, ale našla recept na inkluzi. iDNES ukazuje příklad dobré praxe na základní škole Petrin v Bruntále, která podle projektu Mapa vzdělávání zvládá složitou situaci v regionu na jedničku. Pořádá například výjezdy do zahraničí a učí děti podnikat. Ředitelka Milena Zatloukalová se zaměřuje na inkluzi a rovné podmínky pro všechny žáky. Škola by podle ní nemohla fungovat bez významné podpory ministerstva školství. „Například koordinátorku inkluze a psycholožku na plný úvazek si škola může dovolit díky projektu z Národního plánu obnovy,“ vysvětluje. Projekt Mapa vzdělávání od PAQ Research zkoumá nerovnosti ve vzdělávání v celém Česku. Výzkumníci porovnávají socioekonomické podmínky na úrovni obcí s rozšířenou působností. Došli k závěru, že vzdělávání pokulhává zejména v pohraničí, kde je nedostatek učitelů i nepedagogických pracovníků.

Česká školní inspekce představila výroční zprávu Kvalita vzdělávání v České republice ve školním roce 2022/2023.

Kromě hodnocení tradičních oblastí se letos Česká školní inspekce zaměřila také na vzdělávání a integraci studentů s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka, s důrazem na vzdělávání ukrajinských studentů, finanční gramotnost na základních a středních školách, výuku moderních českých dějin či na podporu pohybových aktivit a hodnocení tělesné zdatnosti žáků. Podrobný dokument je ke stažení na webu ČŠI.

​​Peníze na vědecký výzkum i do školství jdou, Česko ale i tak zaostává.

Tuzemský vzdělávací systém stagnuje a jen těžko bude odpovídat potřebám trhu práce, jak píší Seznam Zprávy. Chybí nabídka kratších vysokoškolských studijních programů i větší provázanost s byznysem. Nedostatek peněz zase limituje podporu kvalitní akademické práce. V České republice je málo vysokoškoláků. Podle Indexu prosperity, datového projektu České spořitelny, analytického portálu Evropa v datech a výzkumné agentury Ipsos, mají v populaci nižší zastoupení lidí s vysokoškolským vzděláním jen Itálie a Rumunsko.

Podnikatel ve školství Ondřej Kania chce rozšířit impérium. Plánuje koupit fotbalový klub Slovan Liberec.

S informací přišel portál inFotbal.cz. Kania je podnikatel a výkonný ředitel společnosti Consilium, která byla dříve agenturou JK Education. Zřizuje sítě amerických škol v Česku, Španělsku a Chorvatsku. „Všechny administrativní náležitosti jsou prakticky hotové. Ještě před Vánoci by mělo dojít ke klíčovému podpisu potřebných smluv,“ informují zdroje inFotbal. Kania je jednatřicetiletý podnikatel, kterého americký magazín Forbes v roce 2019 zařadil do evropského výběru talentovaných lidí 30 pod 30. Současně je výkonným ředitelem společnosti Consilium, v níž se chystá podle informací Motejlek.com prodat většinový podíl a ve firmě zůstane s minoritou.

Do Česka dorazilo betlémské světlo. Symbol míru přivezli skauti a v období před Vánoci ho rozdávají od pádu komunismu.

Plamínek přivezli ve dvou lucernách z rakouského Lince. Během soboty jej podle iRozhlasu skautští kurýři rozvezli vlaky po republice a na mnoha místech a akcích si lidé budou moci až do Štědrého dne připálit svíčky ve sklenicích, petrolejky či lucerničky. Světlo zažehnuté v Kristově rodišti si tak mohou odnést do svých domovů jako novodobý symbol vánočních svátků. Všechny akce a místa lidé najdou na webu www.betlemskesvetlo.cz.

Výrok týdne

Petr-Dvorak-1536×1024

„Rozhodnutí nebylo lehké. Znám jej od dob vysoké školy. Bohužel došlo k tomu, že se pan docent Ševčík opakovaně dopouštěl veřejných vyjádření, která v očích významné části veřejnosti, našich zaměstnanců a studentů poškozovala dobré jméno Vysoké školy ekonomické,“ Více zde:

uvedl na tiskové konferenci rektor Vysoké školy ekonomické (VŠE) Petr Dvořák k odvolání Miroslava Ševčíka z pozice děkana Národohospodářské fakulty, s tím, že na to Ševčíka opakovaně upozorňoval. Silné výhrady byly podle Dvořáka také ze strany akademického senátu či etické komise školy.

V souvislostech

Časté výměny ministra školství vedou k nestabilitě resortu. Co zásadního se letos v rámci české vzdělávací politiky událo?

Ve školství se škrtá, i když se to na první pohled nezdá. Resort sice dostane o čtyři miliardy více, ale nepočítá se u toho s vysokou inflací a nepokryje to ani uzákoněné zvyšování platů pedagogů. Na konci listopadu se proto konal největší protest ve školství za posledních 30 let. Do stávky se zapojilo 7 213 škol a jedním z hlavních důvodů byly právě nedostatečné finance, které resortu půjdou. Ty navíc ani nenaznačují, že by vzdělávání bylo takovou prioritou, jakou vláda v programovém prohlášení deklarovala. Ministerstvo navíc oficiálně vydávalo zkreslené informace o tom, proč ke stávce dochází. Tématu škrtů se věnoval kulatý stůl SKAV a EDUin, najdete ho zde

Stabilitě ve školství nepřidává ani fakt, že ho vede už třetí ministr za dva roky. Resort připadl STAN a prvním ministrem školství se stal Petr Gazdík. Kvůli korupční kauze Dozimetr rezignoval a ve funkci vydržel jen šest měsíců a 13 dnů. Vystřídal ho Vladimír Balaš, který rezignoval ze zdravotních důvodů. Ve funkci byl rok a čtyři měsíce. Od května proto vede resort bývalý rektor Masarykovy univerzity a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. A jeho bilance je podle programového ředitele EDUinu Miroslava Hřebeckého rozporuplná, protože od něj řada odborníků očekávala, že se bude držet Strategie 2030+ a naplňovat její cíle. „Pokračování v započatých reformách ale vázne, ať je to revize RVP ZV či inovace oborové soustavy středních škol,” vyjmenovává Hřebecký a dodává, že některé ministrovy návrhy, jako je například parametrizace asistentů pedagoga, vyvolávají opakovaný nesouhlas odborníků.

Výsledkem dlouhodobě podfinancovaného a opomíjeného školství je, že se nedaří snižovat nerovnosti ve vzdělávání. Což potvrdily nejen výsledky posledního mezinárodního šetření PISA, ale například i šetření ČŠI mezi žáky 9. ročníků základních škol. V některých krajích nebo ORP umíme tento deficit již snižovat, jak ukazuje typologie mikroregionů od PAQ Research. 

Školství navíc čekají v příštím roce další velké výzvy, jako je digitalizace přijímacích zkoušek, řešení nedostatečných kapacit mateřských i středních škol, které jsou především v okolí velkých měst, nebo jak se srovnat s raketovým nástupem umělé inteligence, kde se vlak snaží dohnat AI dětem. Rozhovor se zakladatelkou organizace Evou Nečasovou si můžete poslechnout v EDUcastu. Bilancování roku 2023 se EDUin věnuje i v Auditu vzdělávacího systému, kompletní souhrn najdete zde.

IMG_5459
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články