Časté výměny ministra školství vedou k nestabilitě resortu. Co zásadního se letos v rámci české vzdělávací politiky událo?
Ve školství se škrtá, i když se to na první pohled nezdá. Resort sice dostane o čtyři miliardy více, ale nepočítá se u toho s vysokou inflací a nepokryje to ani uzákoněné zvyšování platů pedagogů. Na konci listopadu se proto konal největší protest ve školství za posledních 30 let. Do stávky se zapojilo 7 213 škol a jedním z hlavních důvodů byly právě nedostatečné finance, které resortu půjdou. Ty navíc ani nenaznačují, že by vzdělávání bylo takovou prioritou, jakou vláda v programovém prohlášení deklarovala. Ministerstvo navíc oficiálně vydávalo zkreslené informace o tom, proč ke stávce dochází. Tématu škrtů se věnoval kulatý stůl SKAV a EDUin, najdete ho zde.
Stabilitě ve školství nepřidává ani fakt, že ho vede už třetí ministr za dva roky. Resort připadl STAN a prvním ministrem školství se stal Petr Gazdík. Kvůli korupční kauze Dozimetr rezignoval a ve funkci vydržel jen šest měsíců a 13 dnů. Vystřídal ho Vladimír Balaš, který rezignoval ze zdravotních důvodů. Ve funkci byl rok a čtyři měsíce. Od května proto vede resort bývalý rektor Masarykovy univerzity a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. A jeho bilance je podle programového ředitele EDUinu Miroslava Hřebeckého rozporuplná, protože od něj řada odborníků očekávala, že se bude držet Strategie 2030+ a naplňovat její cíle. „Pokračování v započatých reformách ale vázne, ať je to revize RVP ZV či inovace oborové soustavy středních škol,” vyjmenovává Hřebecký a dodává, že některé ministrovy návrhy, jako je například parametrizace asistentů pedagoga, vyvolávají opakovaný nesouhlas odborníků.
Výsledkem dlouhodobě podfinancovaného a opomíjeného školství je, že se nedaří snižovat nerovnosti ve vzdělávání. Což potvrdily nejen výsledky posledního mezinárodního šetření PISA, ale například i šetření ČŠI mezi žáky 9. ročníků základních škol. V některých krajích nebo ORP umíme tento deficit již snižovat, jak ukazuje typologie mikroregionů od PAQ Research.
Školství navíc čekají v příštím roce další velké výzvy, jako je digitalizace přijímacích zkoušek, řešení nedostatečných kapacit mateřských i středních škol, které jsou především v okolí velkých měst, nebo jak se srovnat s raketovým nástupem umělé inteligence, kde se vlak snaží dohnat AI dětem. Rozhovor se zakladatelkou organizace Evou Nečasovou si můžete poslechnout v EDUcastu. Bilancování roku 2023 se EDUin věnuje i v Auditu vzdělávacího systému, kompletní souhrn najdete zde.