Radka Hrdinová 4. 9. 2023
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
28. 8. – 3. 9.
ministr Mikuláš Bek poskytl médiím několik rozhovorů, ve kterých se vyjadřoval k různým tématům z oblasti školství
Česká televize začne vysílat reprízu seriálů Ochránce a nový dokuseriál Jak se dělá dobrá škola
děti nesmírně přetěžujeme množstvím informací a snižujeme tím úroveň vzdělávání, myslí si učitel Karel Kostka
Týden stručně
Některé školy s maturitními obory nabízely ještě během prázdnin volná místa, zájem ale nebyl. Míst na středních školách tak byl podle Seznam Zpráv zřejmě dostatek, zatím k tomu ale kraje ani ministerstvo nemají data. „Přesné počty přijatých žáků na střední školy budou známy až po vyhodnocení statistického šetření k 30. září 2023,“ řekla mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová. Konec chaosu si ministerstvo slibuje od digitalizace přijímacího řízení. „Základem je navýšení počtu přihlášek ze současných dvou na tři. Systém bude automaticky přiřazovat uchazeče ke konkrétním školám podle výsledků přijímacího řízení, a to na základě priorit, které si uchazeč předem zvolil,“ shrnul za ministerstvo Jan Mareš (iDnes). V prvním roce elektronického přihlašování chce zároveň resort zachovat možnost se hlásit papírovou přihláškou. Počítá také s posunem termínu podávání přihlášek, a to do 20. února (ČT24). Cermat v polovině července vypsal veřejnou zakázku na systém pro digitalizaci přijímacího řízení a vybírá ze šesti nabídek, podle jeho ředitele Miroslava Krejčího je schopen systém do konce roku připravit (Novinky). „Změna je vítána, ale je otázkou, jak to dopadne ve Sněmovně,“ upozornil Jiří Zajíček z Unie školských asociací, popsal také tři formy zasílání přihlášek (písemná, plně digitalizovaná a hybridní). Problém by podle něj mohl být v nevratnosti přijetí na preferovanou školu – žáci mohou měnit názor (Novinky). Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová v rozhovoru pro LN upozorňuje na rizika spojená s rychlým zaváděním nového systému nebo na to, že tři přihlášky budou znamenat větší zátěž pro školy, které konají školní část přijímací zkoušky. Uchazeči o přijetí budou moci při přípravě využívat novou aplikaci od Cermatu. „Současná aplikace na našem webu pochází snad z pravěku, takže během září spustíme novou, moderní, která bude skvěle fungovat i na mobilech,“ řekl pro LN ředitel Cermatu Miroslav Krejčí.
„Počet žáků základních škol v uplynulém školním roce tak překonal hranici jednoho milionu, a to zejména kvůli přílivu dětí původem z Ukrajiny,“ uvedl Marek Rojíček z Českého statistického úřadu (ČSÚ) (iRozhlas). ČSÚ vydal publikaci Školy a školská zařízení – 2022/2023.
„Nadané dítě často také nezapadá do kolektivu, baví ho jiné věci a směje se jiným věcem, používá jiná slova. Vzniká velké riziko vydělení a nepochopení,“ říká v rozhovoru pro magazín Víkend HN vývojová psycholožka a expertka na nadání. Upozorňuje, že nadané dítě není „výkonnější“, ale jiné – jinak myslí, jinak prožívá situace a reaguje na ně, vidí věci v souvislostech a má specifické strachy a obavy. Pedagogové podle ní nejsou vzděláváni k tomu, aby nadání dokázali rozpoznat.
„Školství se řeší tvrdě, tam peníze skutečně chybí, ale STAN, především sám Bek, se snaží o jejich navýšení,“ řekl redakci Deníku N před jednáním zdroj z vlády, který si nepřál být jmenován. Sám Bek na středečním školském výboru prohlásil, že na škrtech není politická shoda – růst mají platy učitelů (v průměru o 3000 Kč) a zachován má být rozpočet vysokých škol (Novinky). Se snížením rozpočtu resortu z letošních 265 na 253,4 miliard se ale stále počítá, navíc nedostane ani 40 miliard z půjčky od EU, které měly pomoci navýšit kapacitu škol. „Návrh ministerstva financí již zohledňuje část požadavků ministerstva školství. V dalších týdnech povedeme ve vládě další intenzivní diskuzi,“ napsal Deníku N po jednání Bek. Některé věci se podle něj podařilo oproti prvnímu návrhu přes prázdniny vyjednat. „Vzroste objem financí na vyšší počet dětí ve třídách. Počítá se s částkou pro navýšení platů učitelům. Stále ale máme otevřenou otázku, k jaké základně budeme vztahovat závazek ve výši 130 procent poměru k průměrné mzdě ve státu,“ řekl pro Deník s tím, že původní pozice ministerstva financí byl rok 2022, zatímco ministerstvo školství navrhuje rok 2023.
O prioritách pro tento rok mluvil ministr Bek v podcastu Ptám se já. Hned po digitalizaci jako svou druhou prioritu označil potřebu „diskuze o struktuře nabídky středních škol“, a to i na základě dlouhodobého záměru, který kraje dostaly k připomínkování. V rozhovoru pro Deník mluvil mimo jiné o navyšování kapacit škol poté, co si vláda zamítla půjčku 45 miliard z evropských zdrojů. Vyjádřil názor, že obcím chybí odborné kapacity, které by jim pomohly zvládnout nároky spojené se stavbou nové školy: „Podle mého názoru musíme obce přimět ke spojování do společenství obcí, jež by mohla sehrát roli integrujícího prvku. Pro ně by bylo snazší vytvořit profesionální zázemí pro budování svazkových škol.“ Pro Novinky odpovídal na otázky týkající se revize RVP. „Když budu velmi otevřený, tak se to oddaluje proto, že proces začal bez jasného politického zadání,“ konstatoval ministr. Zpoždění podle něj revize nabírá i kvůli míře neshody u odborné veřejnosti. V rozhovoru pro Novinky potvrdil, že rozpočet vysokých škol by se snižovat neměl, průměrné platy vysokoškolských učitelů jsou podle něj z pohledu širší veřejnosti poměrně vysoké, „problém je v tom, že existují obrovské rozdíly mezi fakultami, a to je výsledek rozhodování samosprávních orgánů vysokých škol.“
Některé kraje na rozšiřování nabídky všeobecně vzdělávacích oborů už pracují – například Vysočina. „Poslední přijímací zkoušky ukázaly, že budoucí středoškoláci mají vedle gymnázií zájem také o odborně zaměřená lycea,“ říká tamní radní pro školství Jan Břížďala. Stavbu nových gymnázií připravuje Středočeský kraj, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Stanislav Folwarczny je zase přesvědčen o tom, že nové obory by měly vznikat pouze v návaznosti na poptávku na trhu práce, kraj proto podporuje řemeslné obory (iHNed).
říká v rozhovoru pro Radiožurnál Karel Kostka, učitel, zakladatel a provozovatel soukromých škol, malíř, spisovatel a také jeden z mála lidí s IQ přes 200. Školy jsou podle něj jedním z největších a zároveň nejhorších hospodářů s časem. V rozhovoru s Lucií Výbornou mluví o důležitosti učitelské profese, o tom, že ve školách by se mělo výrazně ubrat vyučovacích hodin, o velkém nedostatku škol, kdy trestají žáky za chybu, o lidské přirozenosti nebo umělé inteligenci, která podle Karla Kostky v řádu měsíců až let přinese větší změnu než průmyslová revoluce.
Výrok týdne:
„Posílením všeobecného vzdělávání v odborných oborech nemyslím učit se více „Boženy Němcové“, což je rozšířený omyl, ale obecné dovednosti, jako je práce s informacemi, týmová práce, práce s technologiemi a podobně. Spolu s tím by mladí lidé měli získávat širší základ oboru, ale úzká specializace by měla být posunuta do pozdějšího věku, třeba až na úroveň bakalářského stupně vysokoškolského vzdělávání. Což znamená, že by středoškolských oborů mělo být podstatně méně než nyní,“ Více zde:
říká v rozhovoru pro iDnes Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK.
Rozhovor
Se začátkem nového školního roku Česká televize začíná vysílat nový dokumentární seriál. V deseti dílech dokumentu Jak se dělá dobrá škola představí deset škol. Každá z nich přistupuje ke vzdělávání jiným způsobem, ale všechny mají jedno společné – jejich žáci dosahují dobrých výsledků a děti (ale také rodiče a učitelé) jsou s nimi spokojení. „Základním sdělením seriálu je i to, že není jedna správná cesta k dobré škole,“ vysvětlil autor projektu a scenárista Tomáš Feřtek. Dokument vznikl v koprodukci EDUinu.
Co pro tebe osobně znamená, když se řekne dobrá škola?
Mám svoji sadu parametrů, podle kterých školy posuzuji. Kdybych měl vybrat ty podstatné, dobrá je pro mě škola, kde aktivita dítěte převažuje nad aktivitou učitele a také je to škola, kde se hodně dbá na vztahy mezi lidmi. Ale to jsou moje osobní preference – požadavky rodičů na školu bývají rozdílné. V seriálu ukazujeme školy, které přistupují ke vzdělávání různým způsobem, o všech ale platí, že jsou dobré, protože děti, rodiče i učitelé jsou tam spokojení a dosahují dobrých vzdělávacích výsledků.
Tomáš Feřtek (c) Kateřina Lánská
Škol jsi za dobu, kdy se věnuješ tématu vzdělávání, viděl už hodně. Jak rychle poznáš, že škola má co nabídnout? A co tě nejrychleji přesvědčí?
Škola jako instituce neumí lhát. Duch školy většinou prosákne celou budovou, lidmi a jejich chováním opravdu důkladně. Od jedné paní ředitelky jsem slyšel, že než dojdete od vchodu do sborovny, víte o škole všechno a pak už si jen potvrzujete, že jste atmosféru školy přečetli správně. Já to dělám tak, že přijdu do 8. nebo 9. třídy a na něco se zeptám. Z toho, jak na otázku žáci ve třídě reagují, dobře poznáte, jak s nimi ve škole těch devět let pracovali. Když jsou zvyklí na dospělého reagovat jako na jim rovnou bytost, odpoví, poradí, případně mě dovedou, kam potřebuji. Pokud jsou zvyklí jen na podřízenou pozici a příkazy, obvykle neví, jak reagovat a tváří se, že mě nevidí, snaží se té nepříjemné situaci vyhnout. Když se mnou děti ve třídě komunikují na rovinu, vím, že s nimi ve škole komunikují na rovinu i dospělí.
Seriál Jak se dělá dobrá škola – pořadí jednotlivých epizod vysílaných v České televizi:
z EDUkalendáře:
12. 9. → online→ Jak se poučit ze zkušeností okresních školských úřadů?
Autor článku:
Radka Hrdinová
SKAV.
