Anna Brzybohatá 9. 9. 2024
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
návrh rozpočtu neplní vládní sliby,
na začátku školního roku přišel stovkám ředitelů v Česku i na Slovensku výhružný e-mail,
Linka bezpečí funguje už 30 let. Změnily se problémy, se kterými děti volají.
Týden stručně
Policie v úterý dopoledne na sociální síti X informovala o výhružném e-mailu, který přišel se začátkem nového školního roku do schránek stovek základních škol s tím, že jsou zaminované. Tuzemští policisté spolupracovali s kolegy ze Slovenska, kde řešili téměř identický případ a výhružku. Stejný e-mail přišel i o den později (iRozhlas). E-maily chodily čtyři dny v kuse. V pátek policie informovala o tom, že volí minimalistické řešení s tím, že pachateli jde o vyvolání strachu (X) a ministr vnitra Vít Rakušan řekl, že může jít o tlak z Ruska (ČTK). V domažlické základní škole zaútočila dívka na spolužáky nožem, dívka a chlapec skončili v nemocnici (iDNES).
Rodina pohřešovala Ptáčka od minulé neděle, policie ho našla v úterý bez známek života (ČT24). Radek Ptáček byl profesorem lékařské psychologie, klinickým psychologem a psychoterapeutem. Působil na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy či na University of New York in Prague. Zabýval se psychologií dítěte, věnoval se vzdělávání lékařů, soudců a sociálních pracovníků, vystupoval například proti fyzickým trestům ve výchově a bití dětí obecně.
Podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka nemůže současný návrh rozpočtu ministerstva školství pro příští rok naplnit programové prohlášení vlády ani z něj není patrná snaha přiblížit se k výdajům na školství v zemích OECD. „Počítá se s tím, že na platy učitelů půjde objem peněz tak, aby v průměru pobírali sto třicet procent průměrné mzdy. Ale tleskat nad tím není důvod,“ řekl pro Novinky. „Ministr financí hovořil o nárůstu na mzdové prostředky i pro ostatní profese ve školách, ale já tam nic takového nemůžu najít. Není tam víc peněz pro provozní pracovníky ani pro ostatní pedagogické pracovníky,“ dodal. Rozpočet školství se má podle návrhu zvýšit o necelých 16 miliard korun. Tématu se věnovala také Česká televize v pořadu Události, komentáře, kde opoziční poslankyně Jana Berkovcová z ANO namítla, že by tuzemské školství potřebovalo výrazně vyšší částku k tomu, aby se vyrovnalo některým dalším zemím.
Jana Ciglerová žije dlouhodobě v USA a pro Deník N je místní stálou zpravodajkou. Na prázdniny však přijela s dětmi do Čech a v Americkém deníku popisuje rozdíly mezi oběma zeměmi. Jak z pohledu vzdělávání, tak dětí. „Při pátrání, proč náš život v Česku vypadá o tolik jinak než v Americe, mi došel ten hlavní rozdíl: veřejná doprava. MHD, ta samozřejmá věc, která je v Evropě tak běžná, kromě několika velkých měst ve Státech v podstatě neexistuje. Až když žiju bez ní, si uvědomuju, jak zásadní vliv má a jak proměňuje naše životy, tedy hlavně životy našich dětí,” popisuje například Ciglerová.
Média podle ní často vykreslují školu jako strašné místo a ty děti, které se do ní těší, si pak připadají divně, říká v rozhovoru pro Heroine terapeutka Renata Vordová. Pokud dítě do školy evidentně nechce, může za tím být třeba i dosud neřešená šikana. Jak ji poznat a co dělat, abychom se jí zbavili? Vordová mimo jiné popisuje, jak je potřeba pracovat nejen s oběťmi a agresory, ale s celým třídním kolektivem, nebo nad čím by rodiče neměli mávat rukou.
Za tři dekády pomohli operátoři Linky bezpečí deseti milionům dětí, které se na ně obrátily. Sdružení pomáhá nejen na telefonu, ale i on-line, přes e-mail nebo chat. Se začátkem školního roku se na Linku obrací více dětí. „Řešíme především úzkosti a strach ze šikany,“ říká pro Radiožurnál předseda představenstva Radek Dudáš s tím, že linka ročně přijme na 100 tisíc kontaktů a číslo neustále roste. Psychické potíže v současné době tvoří třetinu témat, se kterými se děti na Linku bezpečí obracejí. Výjimkou nejsou ani myšlenky na sebevraždu a sebepoškozování.
Výrok týdne
„Víme ze zahraničí a částečně i z našich výzkumů, že učitelé mají tendenci hledat vysvětlení zameškaných hodin předně na straně rodiny nebo dítěte. Toto zjednodušení vede k tomu, že si nepoloží otázku, zda problém nemůže vznikat ve škole. Dítě se může například bát chodit do školy. Co když má psychické problémy plynoucí ze strachu z učitele nebo některého ze spolužáků? Nebo se bojí selhání ve výuce? Samozřejmě, že někteří žáci se ‚odpoutávají‘ od studia, například od oboru, který si nevhodně vybrali na střední škole. Za záškoláky bychom ale měli označovat především ty, kteří se kromě zanedbávání školní docházky dopouštějí dalších deliktů nebo experimentují s návykovými látkami. Škála podob a příčin vysokých absencí je ale mnohem širší,” více zde:
vysvětluje Dominik Dvořák v rozhovoru pro Aktuálně, proč by se často chybějící děti ve škole neměly označovat za „záškoláky líné se učit”.
V souvislostech
Místo toho, aby se děti na začátku školního roku v domažlické základní škole dohadovaly jen o tom, kdo si letos zabere populární zadní řady, jedna z dívek pobodala spolužáka a spolužačku, kteří skončili v nemocnici (Novinky). Ona sama je nyní hospitalizovaná a policie případ vyšetřuje jako pokus o vraždu. Do třídy dívka, která na spolužáky zaútočila, propadla. Špatné známky a možné opakování ročníků vedlo také v březnu roku 2022 mladíka z pražské školy Ohradní k tomu, aby mačetou zaútočil na učitele a zabil ho (iDNES). Seznam Zprávy přináší přehled podobných útoků za posledních 20 let. Co je z toho možné mimo jiné vyčíst? Děti nejsou v psychické pohodě a nejde o případy, ke kterým dojde ze dne na den.
Na to ostatně poukázala také loňská data z monitoringu Národního ústavu duševního zdraví. „Výsledky projektu, který nemá ve střední a východní Evropě obdoby, jsou přitom alarmující a vyžadují řadu opatření zejména na úrovni prevence,” upozornili na podzim výzkumníci. Součástí prevence mohou být ve školách podpůrné profese, které by byly k dispozici dětem i učitelům.
Tvrdit, že by se dalo útoku v domažlické základní škole předejít, kdyby byly podpůrné pozice zakotvené v zákoně, je přehnané a nepodložené. Ostatně jak píší Novinky, klima v domažlické základní škole hodnotila ČŠI jako její silnou stránku. Zároveň je ale potřeba říct, že školy podpůrné pozice skutečně potřebují a volají po nich i samotní ředitelé škol (TN.cz). Hlavním důvodem je především už zmíněná prevence – pokud se problémy dětí zachytí včas a má je s nimi kdo řešit, nemusí dojít až ke krizovým scénářům.
Jedná se o takové pozice, jako je školní psycholog, asistent pedagoga nebo sociální pedagog a další. Například sociální pedagog by mohl být spojkou mezi školou a orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Nyní podobná pozice chybí. „Nejsou ti styční důstojníci, kteří by obě strany propojovali. V současné době se problémy řeší tak, že v případě potřeby nastoupí OSPOD. A to je v drtivé většině případů až tehdy, kdy jde o velký problém. OSPOD nepůsobí preventivně, sociální pedagog by mohl, pokud by k tomu dostal ty správné kompetence,” vysvětluje analytička EDUinu Lucie Slejšková s tím, že v minulosti sice podpůrné pozice ve školách nebyly, ale situace byla jiná. „Nebyly takové sociální rozdíly, lidé se měli podobně a svět byl také pomalejší,” dodává.
O dívce, která útočila v domažlické škole, podle médií hovořili jako o uzavřené samotářce, která se s nikým moc nebavila. K propadnutí však nedojde z pondělí na úterý, ale trvá to celé pololetí, kdy je dost času na dítě se zaměřit a pomoct mu či mluvit s rodinou. Učitel má sice v popisu práce vzdělávat a vychovávat, ne vždy má ale čas a možnost věnovat se plně i psychickým problémům dětí. K dispozici by proto měl mít kolegy, na které se může obrátit, pokud vidí u některého ze svých žáků problém. Nyní má každá škola školní poradenské pracoviště, které zahrnuje metodika prevence, výchovného poradce a jen někdy – pokud na ně škola sežene peníze – i školního psychologa nebo speciálního pedagoga.
O tom, zda dojde k ukotvení pozice sociálního pedagoga, se bude rozhodovat v rámci chystané novelizace školského zákona. V zákoně jsou předloženy dvě varianty, v jedné z nich je sociální pedagog přidán do zákona o pedagogických pracovnících, a ve druhé variantě přidán není. Návrh je nyní v připomínkovém řízení a vláda by ho měla projednávat ještě letos. Proč už tato pozice není uzákoněna dávno? Důvodem jsou hlavně peníze.
Do budoucna bude třeba řešit financování všech těchto podpůrných pozic. Pokud ve škole pozice školního psychologa, speciálního a sociálního pedagoga je, financuje se nyní z fondů EU. Ty ale letos, na konci kalendářního roku, skončí. Ministerstvo školství vyčíslilo, že s ukotvením pozic v zákoně bude třeba navíc až 1,2 miliardy korun ročně na necelých 1 700 úvazků v základních školách. A to je podle ministerstva financí moc.
„V návaznosti na aktuální rozpočtovou situaci preferujeme maximální využití projektů EU/FM, které může snížit dopad na státní rozpočet, a to i za cenu negativ, například nejistota návaznosti. Tím dle našeho názoru není vyloučena možnost systémového ukotvení těchto pozic. Obecně však nelze souhlasit s dalšími dodatečnými výdaji státního rozpočtu, ani růstem počtu úvazků ve školství. Případné navýšení tak musí nezbytně znamenat snížení v jiné v oblasti. V neposlední řadě by se měla vést diskuze o podílu územních samosprávných celků, tedy zřizovatelů, na činnosti škol,” uvádí ministerstvo financí k dopadu na státní rozpočet. Ministra školství Mikuláše Beka proto čeká během vyjednávání o rozpočtu pravděpodobně dlouhá tahanice o peníze pro svůj resort. S ministrem financí Zbyňkem Stanjurou by měl mít uzavřenou dohodu, že na rok 2025 dostane zhruba 700 milionů korun, tak aby byla zajištěna návaznost financování podpůrných opatření.
Z edukalendáře
17. 9. → Praha → konference future-edu
15. 10. → Praha → konference Úspěch pro každého žáka
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
