Škrty v PHmaxech vyžadují analýzu dopadu celé reformy. Stát ji ale stále nemá

Premiér Petr Fiala a ministr školství Mikuláš Bek minulý týden podepsali nařízení vlády o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní a střední školy, které zřizují obce nebo kraje (tzv. PHmaxy). Nařízení nabývá účinnosti 1. září. Vládě a ministerstvu ale pro úpravu chybí dostatečná analýza reformy z roku 2020. 

Na návrh MŠMT dojde podle rozhodnutí vlády k úpravě maximálního počtu vyučovacích hodin hrazených ze státního rozpočtu na základních a středních školách a konzervatořích na 95 % původních hodnot. Podle propočtů MŠMT se změna dotkne necelé třetiny základních škol a asi desetiny středních škol. Pokud bude chtít ředitel zachovat stávající režim, bude se muset domluvit se zřizovatelem na dofinancování rozdílu. Podle ministerstva školství se snížení dotkne zejména podlimitních základních škol (tedy těch, co neměly naplněnou minimální kapacitu) a středních škol. 

EDUin upozorňuje, že MŠMT dosud nepřipravilo analýzu reformy financování, která platí od roku 2020. Bylo by vhodné, aby ministerstvo dělalo úpravy až po vyhodnocení stávajícího systému. Tedy až poté, kdy zhodnotí, zda jsou hodnoty PHmaxů stanoveny přiměřeně, jakým způsobem je školy využívají, proč některé školy nevyužívají PHmaxy naplno a proč je některé přečerpávají. 

Úřad původně chtěl PHmaxy snižovat o 6 % u základních a o 15 % u středních škol. Po diskuzích (a také stávce) ministerstvo nakonec plán ještě upravilo. 

V současnosti MŠMT rovněž navrhuje novelu školského zákona, která by mimojiné měla upravit systém PHmaxů a zavést tzv. systém indexového financování, který by více zacílil finanční podporu a zohlednil náročnost výuky, jako je např. zvýšený počet žáků ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, nadaných nebo cizinců.

Nikola Šrámková, analytička EDUinu: „Mnohé ze zvažovaných kroků by mohly být považovány za opodstatněné, ale až po důkladné analýze, diskuzi, důsledné evidence based argumentaci a zajištění dostatečné předvídavosti. Příkladem je reforma financování regionálního školství a konkrétní nastavení PHmaxů, které nebyly od svého spuštění patřičně vyhodnoceny.”