Co přinesl týden 9.5. – 14.5. 2017
Témata týdne:
Návrat dílen v podobě „polytechnických hnízd“. Magistrát města Prahy se rozhodl podle portálu Euro investovat 90 milionů korun do projektu polytechnických hnízd, kam by měli dojíždět žáci základních škol a získávat tam dílenské dovednosti a zkušenosti. Centra mají vzniknout na 17 místech (SŠ, domy dětí a mládeže). Jak to bylo se zveřejňováním zadání testů z přijímacích zkoušek na SŠ. Tomáš Feřtek v ČT komentuje průběh zmatků okolo zveřejňování zadání testů přijímaček, nejasný smysl tohoto zásahu do vzdělávacího systému a jeho dopad na vzdělávání. Využívání individuálních vzdělávacích programů v českých školách. ČŠI vydala tematickou zprávu o využívání jednoho z nástrojů pro řešení rizikového chování žáků. Zpráva uzavírá, že tohoto nástroje využívá pouze malá část škol (necelých 17 %) a že povědomí o něm je nízké. Studium na v univerzitě v zahraničí: kde hledat zdroje. Informace shromážděné stanicí ČRo Radio Wave ukazují, kam se obrátit pro finanční podporu při zájmu o studium v zahraničí a nedostatku vlastních zdrojů. Zveme vás na konferenci sCOOLweb 2017 o tom, jak postavit kvalitní, přehledný a funkční školní web. Konference se koná 1. června a registrace jsou otevřeny.
Výrok týdne:
„Ne slepá autorita rodičů, ne pasivní poslušnost dítěte, vymáhaná věčným okřikováním a hubováním, ale výchova příkladem.” Výrok Tomáše Garrigue Masaryka připomínají The Student Times.
Novinky (výběr ze zajímavých událostí)
Kateřina Valachová podala demisi z pozice ministryně školství. Stalo se tak na základě podezření (Novinky.cz), které vůči její náměstkyni pro sport Simoně Kratochvílové vznesla policie. Kratochvílová je vyšetřována kvůli údajné nezákonné manipulaci s dotacemi. Ministryně Valachová nejprve na tiskové konferenci v úterý odmítla rezignovat s tím, že nechce „utíkat před odpovědností“. Po dvou hodinách však ministryně školství oznámila médiím, že podává demisi, neboť „nechce být záminkou pro Andreje Babiše“ (Seznam Zprávy). Obrat v úmyslech Kateřiny Valachové je způsoben koaliční krizí a snahou premiéra Bohuslava Sobotky zbavit se svého ministra financí Andreje Babiše, jenž je v posledních týdnech pod tlakem kvůli podezření z neetických finančních machinací a zejména kvůli nahrávce odhalující jeho chování vůči médiím, která vlastní. Andrej Babiš totiž vyzval ČSSD, aby Kateřinu Valachovou z pozice ministryně kvůli podezření z korupce odvolala (ČT). Ve strategické poziční hře tak ČSSD nakonec učinila, Valachová však stále zůstává dvojkou na kandidátce do sněmovny za Středočeský kraj. Sobotka chce jmenovat nástupce do konce května. Vzhledem k situaci a krátkému období před volbami je vysokou pravděpodobností, že ministerstvo povede ČSSD blízký Stanislav Štech, v současnosti první náměstek MŠMT. Média už přišla s bilancováním působení Kateřiny Valachová na MŠMT. Zdeňka Trachtová oceňuje v profilu odcházející ministryně (iDNES.cz), že prosadila zvýšení platů učitelů a dotáhla do finále novelu podporující inkluzi, zároveň poukazuje na úkoly, které se jí během necelých dvou let v úřadu zvládnout nepodařilo (platy VŠ učitelů, ústavní péče o ohrožené děti). Lidé pohybující se okolo vzdělávání se pro ČTK shodují na tom, že byla ministryní aktivní, v pozitivním i negativním smyslu. Tomáš Feřtek ve svém blogu na Respekt.cz poukazuje na slabinu i přednost Kateřiny Valachové v tom, že jako právnička uměla relativně dobře aranžovat legislativní proces, ale dopadu změn příliš nerozumí. Bob Kartous v komentáři pro MF Dnes poukazuje na to, že Kateřina Valachová vnímala ministerstvo školství spíše jako posun v kariéře s cílem postoupit dál.
Vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, toho času předseda KDU-ČSL, kritizuje podle Lidových novin to, že české školství údajně „chrlí absolventy, které na trhu práce nikdo nechce“. Člen vlády ČR to prohlásil na Setkání lídrů českého exportu 2017. Také citovaní zástupci českého exportního byznysu se domnívají, že s českým vzdělávacím systémem je v tomto směru něco špatně. Výrok Jana Baráka, ředitele Cooper – Standard Automotive ČR v plném znění: „Nabídka vzdělávání umožňuje dětem unikat k pseudovzdělání, které později devalvuje. Potřebujeme ty děti, jejichž intelektuální potenciál nemá na to, aby dělaly tyhle školy (gymnázia), dostat tam, kam patří, totiž do odborného (učňovského) vzdělávání”. Před několika měsíci se jiný zástupce českých exportérů, Otto Daněk, vyjádřil v tom smyslu, že na studium humanitních (dle něj nepotřebných) oborů na VŠ je třeba uvalit vysoké školné. Šéfredaktor iHNED.cz Miloš Čermák v nezvykle ostré reakci obvinil Daňka z idiocie. V reakci na výroky Pavla Bělobrádka napsal obsáhlou argumentaci český podnikatel Jiří Hlavenka. Vyvrací demagogická tvrzení, která citovaní v LN uvádějí (údajná nezaměstnatelnost absolventů v ČR, potřebnost profesních kvalifikací, situace v Německu atp.) a obviňuje Bělobrádka ze zbabělosti říkat skutečnost.
Stát platí za vzdělávací materiály, které pak nejsou veřejně k dispozici. Na příkladu učebnice Angličtina a němčina pro strojaře, za jejíž vytvoření zaplatila ČR téměř 2,5 mil. korun, aby se pak stala soukromým byznysem, ukazuje iniciativa Otevřené vzdělávání nesmyslné nakládání s veřejnými prostředky v oblasti vzdělávání. Na dalším příkladu, jímž je projekt nazvaný Podpora využití ICT ve výuce průřezových témat na základních školách, který stál český stát více než 11 mil. korun, ukazuje iniciativa na absurdní fakt, že výstupy z takové veřejné investice nejsou vůbec k dispozici. Jde o prostředky, které do českého vzdělávání, prostřednictvím administrace českého státu, investovala EU v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (přehled všech projektů). Podrobnosti na webu Otevřené vzdělávání.
Výstavou to začíná aneb vztah současného umění a vzdělávání prostřednictvím výstavy v podání Jiřího Raitermana a Michala Kučeráka z kulturního centra DOX na příkladu současné výstavy Big Bang Data. Umělá inteligence jako hrozba a příležitost blízké budoucnosti v podání Michala Pěchoučka, vedoucího Katedry počítačové vědy a umělé inteligence na FEL ČVUT. A také jeho anekdotická zkušenost pro ředitele ZŠ a SŠ o tom, že angličtina je lingua franca současného světa. Vztah dětí k současnému světu mladých lidí v tzv. bohatých společnostech a civilizační malfunkce v podání Petra Daniše. Svět práce a svět vzdělávání v podání Tomáše Ervína Dombrovského a změny, které technologický pokrok přináší. Plus další vystoupení a výstupy z poslední konference Úspěch pro každého žáka.
Inspirace z (a do) praxe
Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)